Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 42 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 42 zákoníku práce definuje pracovní cestu jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo jeho sjednané místo výkonu práce, přičemž k takovému vyslání je potřeba dohoda se zaměstnancem.
§ 42 Pracovní cesta
(1) Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na pracovní cestu vyslal.
(2) Vysílá-li zaměstnavatel zaměstnance na pracovní cestu k plnění svých úkolů do jiné organizační složky (k jinému zaměstnavateli), může pověřit jiného vedoucího zaměstnance (jiného zaměstnavatele), aby zaměstnanci dával pokyny k práci, popřípadě jeho práci organizoval, řídil a kontroloval; v pověření je třeba vymezit jeho rozsah. S pověřením podle věty první musí být zaměstnanec seznámen. Vedoucí zaměstnanci jiného zaměstnavatele však nemohou vůči zaměstnanci jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat.
Výklad
Stručně
Paragraf 42 zákoníku práce definuje pracovní cestu jako časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo jeho sjednané místo výkonu práce, přičemž k takovému vyslání je potřeba dohoda se zaměstnancem.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatel nemůže zaměstnance vyslat na pracovní cestu bez jeho souhlasu, pokud to není sjednáno jinak.
Během pracovní cesty zaměstnanec vykonává práci podle pokynů vedoucího zaměstnance, který ho na cestu vyslal.
Pokud je zaměstnanec vyslán do jiné organizační složky nebo k jinému zaměstnavateli, může být pověřený vedoucí zaměstnanec (nebo jiný zaměstnavatel) dávat pokyny k práci, ale nemůže jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat.
Na co si dát pozor
Je nutné mít dohodu se zaměstnancem o vyslání na pracovní cestu.
Při pověření jiného vedoucího zaměstnance nebo jiného zaměstnavatele k dávání pokynů je třeba jasně vymezit rozsah tohoto pověření a seznámit s ním zaměstnance.
Pověřený vedoucí zaměstnanec jiného zaměstnavatele nemůže jménem vysílajícího zaměstnavatele právně jednat.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.