Zákon zákoník práce · 262/2006 Sb. · § 7 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 7 zákoníku práce definuje zaměstnavatele jako osobu, pro kterou se fyzická osoba (zaměstnanec) zavázala vykonávat závislou práci v základním pracovněprávním vztahu.
§ 7 Zaměstnavatel
Zaměstnavatelem je osoba, pro kterou se fyzická osoba zavázala k výkonu závislé práce v základním pracovněprávním vztahu.
Výklad
Stručně
Paragraf 7 zákoníku práce definuje zaměstnavatele jako osobu, pro kterou se fyzická osoba (zaměstnanec) zavázala vykonávat závislou práci v základním pracovněprávním vztahu.
Co to znamená v praxi
Zaměstnavatelem může být jakákoli osoba (fyzická i právnická), která zaměstnává někoho jiného.
Klíčovým prvkem je existence závazku k výkonu závislé práce a základního pracovněprávního vztahu.
Bez zaměstnavatele nemůže existovat zaměstnanec a naopak, protože se jedná o smluvní strany pracovněprávního vztahu.
Na co si dát pozor
Definice zaměstnavatele je úzce spjata s definicí zaměstnance (§ 6), která hovoří o fyzické osobě, jež se zavázala k výkonu závislé práce.
Základní pracovněprávní vztah je předpokladem pro existenci jak zaměstnavatele, tak zaměstnance.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.