Stručně: Paragraf 66 zákona č. 263/2016 Sb. stanovuje povinnost optimalizovat radiační ochranu, což znamená zajistit, aby ozáření bylo co nejnižší, s přihlédnutím k různým faktorům a typům expozičních situací.
§ 66 Optimalizace radiační ochrany
(1) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen při optimalizaci radiační ochrany zohlednit rozsah ozáření, jeho pravděpodobnost a počet fyzických osob vystavených ozáření.
(2) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci expozičních situací, je povinen provést optimalizaci radiační ochrany
a) před zahájením činnosti v rámci plánované expoziční situace posouzením variant řešení radiační ochrany, které přicházejí v úvahu, s ohledem na nutné náklady, kolektivní dávku, dávky reprezentativních osob a správnou praxi,
b) při vykonávání činnosti v rámci plánované expoziční situace pravidelným rozborem vztahu obdržených dávek k prováděným úkonům, s uvážením dalších opatření k zajištění radiační ochrany a porovnáním s podobnou provozovanou a společensky přijatelnou činností,
c) před uskutečněním opatření k zajištění radiační ochrany v rámci existující a nehodové expoziční situace a před zahájením uvolňování radioaktivní látky z pracoviště s možností zvýšeného ozáření z přírodního zdroje záření posouzením možných variant opatření a volbou takové, která svým způsobem provedení, rozsahem a dobou trvání přinese co největší čistý přínos,
d) při uskutečňování opatření k zajištění radiační ochrany v rámci existující a nehodové expoziční situace rozborem obdržených dávek ve vztahu k prováděným opatřením a uvážením změny zvolených opatření a postupů.
(3) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci plánované expoziční situace, je povinen pro optimalizaci ozáření obyvatelstva používat dávkové optimalizační meze podle § 82 odst. 1.
(4) Pro optimalizaci ozáření pracovníků při plánované expoziční situaci držitel povolení stanoví příslušné dávkové optimalizační meze pro stanovené časové období v programu monitorování.
(5) Každý, kdo vykonává činnosti v rámci existující a nehodové expoziční situace, je povinen pro optimalizaci radiační ochrany obyvatelstva, radiačních pracovníků a zasahujících osob používat referenční úrovně a optimalizaci přednostně zaměřit na ozáření přesahující referenční úroveň.
(6) Prováděcí právní předpis stanoví
a) referenční úrovně,
b) způsob použití referenčních úrovní,
c) postupy používané při optimalizaci radiační ochrany včetně způsobu stanovení dávkových optimalizačních mezí.
Díl 2
Výklad
Stručně
Paragraf 66 zákona č. 263/2016 Sb. stanovuje povinnost optimalizovat radiační ochranu, což znamená zajistit, aby ozáření bylo co nejnižší, s přihlédnutím k různým faktorům a typům expozičních situací.
Co to znamená v praxi
Každý, kdo pracuje s ionizujícím zářením, musí před zahájením činnosti zvážit různé způsoby, jak snížit ozáření, a vybrat ten nejlepší s ohledem na náklady a dávky.
Během provádění činnosti je nutné průběžně sledovat obdržené dávky a porovnávat je s prováděnými úkony, případně zvažovat další opatření pro snížení ozáření.
Při řešení existujících nebo nehodových situací, kde hrozí ozáření, je potřeba posoudit různé varianty ochranných opatření a zvolit takovou, která přinese největší přínos.
Pro optimalizaci ozáření obyvatelstva a pracovníků se používají stanovené dávkové optimalizační meze nebo referenční úrovně, přičemž se přednostně řeší ozáření, které tyto úrovně přesahuje.
Na co si dát pozor
Při optimalizaci je třeba zohlednit rozsah ozáření, jeho pravděpodobnost a počet osob vystavených ozáření.
Prováděcí právní předpis blíže specifikuje referenční úrovně, způsob jejich použití a postupy optimalizace.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.