Stručně: Paragraf 91 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, upravuje povinnosti provozovatelů zařízení na zpracování kovového šrotu a postup při nálezu tzv. opuštěného zdroje ionizujícího záření, včetně určení vlastnictví a úhrady nákladů.
§ 91 Opuštěný zdroj
(1) Provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu je povinen přijmout opatření k vyhledávání opuštěného zdroje a pracovníka, který může být vystaven ionizujícímu záření z opuštěného zdroje,
a) informovat o účincích ionizujícího záření na lidský organismus,
b) poučit o tom, jak opuštěný zdroj vizuálně rozpoznat,
c) poučit o opatřeních při nálezu opuštěného zdroje nebo vzniku podezření na jeho přítomnost a
d) pravidelně školit o skutečnostech podle písmen a) až c).
(2) Je-li nalezen opuštěný zdroj
a) v zařízení určeném k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, jeho provozovatel
1. musí zajistit radiační ochranu fyzických osob, které by mohly přijít se zdrojem ionizujícího záření do styku, a zabezpečit zdroj ionizujícího záření před přístupem nepovolaných fyzických osob a
2. se stává vlastníkem zdroje ionizujícího záření, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo
b) mimo zařízení určené k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu,
1. je Správa povinna převzít zdroj ionizujícího záření a vlastníkem zdroje ionizujícího záření se stává Česká republika, není-li původní vlastník zjištěn do 60 dnů od nalezení, nebo
2. Úřad rozhodne o vrácení zdroje ionizujícího záření původnímu vlastníkovi, jsou-li zajištěny podmínky pro další bezpečné nakládání s ním, nebo rozhodne o prohlášení zdroje ionizujícího záření za radioaktivní odpad.
(3) Náklady spojené s vyhledáním a identifikací zdroje ionizujícího záření při podezření, že je opuštěným zdrojem, bezpečným předáním, skladováním nebo zneškodněním opuštěného zdroje nese původní vlastník, je-li znám, jinak je nese Česká republika nebo provozovatel zařízení určeného k tavbě, shromažďování a zpracování kovového šrotu, stane-li se vlastníkem zdroje ionizujícího záření podle odstavce 2 písm. a) bodu 2. V případě, že se zdroj ionizujícího záření nestal opuštěným zdrojem s vědomím nebo zaviněním původního vlastníka nebo by takové náklady představovaly pro původního vlastníka nepřiměřenou zátěž, kterou po něm nelze spravedlivě požadovat, náklady nese Česká republika. Původní vlastník musí požádat o převzetí nákladů Úřad do 60 dnů poté, co je zjištěn, jinak je nese sám. Lhůta pro vydání rozhodnutí činí 60 dnů.
Výklad
Stručně
Paragraf 91 zákona č. 263/2016 Sb., atomový zákon, upravuje povinnosti provozovatelů zařízení na zpracování kovového šrotu a postup při nálezu tzv. opuštěného zdroje ionizujícího záření, včetně určení vlastnictví a úhrady nákladů.
Co to znamená v praxi
Provozovatelé šrotovišť musí školit své zaměstnance o tom, jak rozpoznat opuštěný zdroj záření, jaké jsou jeho účinky a jak postupovat při jeho nálezu.
Pokud se v zařízení na zpracování šrotu najde opuštěný zdroj, provozovatel musí zajistit ochranu osob a zabezpečit zdroj; pokud se do 60 dnů nezjistí původní vlastník, stává se vlastníkem zdroje provozovatel.
Pokud se opuštěný zdroj najde mimo tato zařízení, přebírá ho Státní úřad pro jadernou bezpečnost (Správa) a vlastníkem se stává Česká republika, pokud se původní vlastník nezjistí do 60 dnů.
Náklady spojené s opuštěným zdrojem hradí původní vlastník, pokud je znám; jinak je hradí Česká republika nebo provozovatel šrotoviště, který se stal vlastníkem.
Na co si dát pozor
Provozovatelé zařízení na zpracování kovového šrotu mají zákonnou povinnost aktivně vyhledávat opuštěné zdroje a řádně školit své pracovníky.
Pokud se provozovatel šrotoviště stane vlastníkem opuštěného zdroje, nese i náklady spojené s jeho dalším nakládáním.
Původní vlastník, který je zjištěn, musí požádat Úřad o převzetí nákladů do 60 dnů, jinak je hradí sám.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.