§ 12 Vyhláška o energetické náročnosti budov – Účinnost

§ 12 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. září 2020, s výjimkou ustanovení § 4 odst. 1 věty třetí, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2023. Ministr: doc. Ing. Havlíček, Ph.D., MBA, v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. (1) Parametry a hodnoty referenční budovy jsou stanovené tak, aby zajistily nákladově optimální úroveň energetické náročnosti budov a prvků budov, vypočtenou pro jejich předpokládaný ekonomický životní cyklus v souladu se srovnávacím metodickým rámcem1), s ohledem na dosažení optimální úrovně zdravého vnitřního prostředí, kvality vnitřního vzduchu a tepelné pohody. (2) Parametry a jejich hodnoty uvedené v tabulkách 1, 4 a 5 této přílohy charakterizují referenční budovu pro prokazování požadavku hodnocením celé budovy. U parametrů ovlivňujících výpočet energetické náročnosti budovy, pro které nejsou stanoveny referenční hodnoty, se použijí hodnoty shodné s navrhovanou budovou. (3) V tabulkách 2 a 3 této přílohy jsou uvedeny parametry a jejich referenční hodnoty pro nové a měněné stavební prvky obálky budovy, a pro nové a měněné technické systémy budovy v rámci změny dokončené budovy pro prokazování požadavků pouze vlastnostmi těchto prvků podle § 6 odst. 2 písm. c). (4) Referenční hodnota průměrného součinitele prostupu tepla budovy Uem,R se stanoví podle vztahu Uem,R = ∑ HT,R,j / ∑ Aj + fR.∆Uem,R(1) kde HT,R,j je referenční měrný tepelný tok prostupem j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy, ve W/K, stanovený podle odstavce 5; Aj plocha j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy s referenčním měrným tepelným tokem prostupem HT,R,j > 0, v m2, stanovená z vnějších rozměrů; fR redukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu tepla podle tabulky 1 této přílohy; ∆Uem,R referenční hodnota přirážky na vliv tepelných vazeb, ve W/(m2.K), podle tabulky 1 této přílohy. (5) Referenční měrný tepelný tok prostupem j-tou teplosměnnou konstrukcí obálky budovy HT,R,j se stanoví podle vztahu HT,R,j = Aj . UR,j.bj(2) přičemž pro podlahovou konstrukci na zemině v zónách s θim > 5 °C je referenční ustálený měrný tepelný tok prostupem HT,R,j roven nejméně HT,R,min,j = Aj . UR,j.(θim – 5) / (θim – θe)(3) kde UR,j je referenční hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená podle odstavce 6; bj teplotní redukční činitel j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, bezrozměrný, stanovený podle ČSN 73 0540-2, s tím, že nejnižší přípustná hodnota je 0; θim převažující návrhová vnitřní teplota v zóně přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, ve °C, podle ČSN 730540-2; θe návrhová teplota venkovního vzduchu v zimním období, ve °C, podle ČSN 730540-3. (6) Referenční hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy UR,j se stanoví: a) pro konstrukci obálky budovy v zóně provozované jako mrazírna nebo chladírna podle vztahu UR,j = UN,j(4) kde UN,j je požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená pro návrhovou vnitřní teplotu v přilehlé zóně podle ČSN 14 8102, přičemž pro výplně otvorů se použije požadovaná hodnota pro obvodové stěny zvýšená o 30%; b) pro konstrukci obálky budovy v ostatních zónách podle vztahu UR,j = fR . e1.UN,20,j(5) nejvýše však UR,j,max = fR . e1.(UN,20,W + 0,4 – AW/AF)(6) kde e1 je součinitel typu zóny přilehlé k j-té teplosměnné konstrukci obálky budovy, který se stanoví: a) pro zóny s θim od 18 °C do 22 °C včetně jako e1 = 1;(7) b) pro ostatní zóny jako e1 = 16 / abs (θim – 4); nejméně však 0,75 a nejvýše však 1,75;(8) UN,20j požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla j-té teplosměnné konstrukce obálky budovy, ve W/(m2.K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu θim v intervalu 18 °C - 22 °C včetně podle ČSN 73 0540-2 s výjimkou lehkého obvodového pláště, pro jehož neprůsvitné výplně se použije požadovaná normová hodnota UN,20 podle ČSN 73 0540-2 pro vnější stěnu a pro průsvitné výplně požadovaná normová hodnota UN,20 podle ČSN 73 0540-2 pro výplň otvoru ve vnější stěně; UN,20,W požadovaná hodnota součinitele prostupu tepla pro výplň otvoru ve vnější stěně, ve W/(m2.K), stanovená pro převažující návrhovou vnitřní teplotu 20 °C podle ČSN 73 0540-2; AW celková plocha svislých průsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů; AF celková plocha svislých průsvitných a neprůsvitných teplosměnných konstrukcí obálky budovy v kontaktu s venkovním vzduchem, v m2, stanovená z vnějších rozměrů, přičemž se za svislou konstrukci považuje konstrukce, jejíž odklon od svislé roviny činí nejvýše ± 30 °. (7) Postup podle odstavců 4 až 6 platí i pro ucelenou část budovy. (8) Měrný příkon ventilátoru SFPahu pro konkrétní pracovní bod v každém kroku výpočtu hodnocení energetické náročnosti budovy pro stanovení spotřeby energie na jeho provoz se vypočte podle vzorce: SFPahu,set / SFPahu,max = 1,0547 + (-2,5576) . r + 3,6314 . r2 + (-1,1285) . r3(9) (9) Poměr dopravovaného objemu ke jmenovitému objemovému výkonu ventilátoru r se vypočte jako r = Vahu,set / Vahu,max(10) kde: Vahu,set je průměrný objem dopravovaného vzduchu za výpočtový krok (hodinu) pro daný ventilátor v m3/hod. Vahu,max je jmenovitý objem dopravovaného vzduchu pro daný ventilátor v m3/h. Poměr SFPahu,set / SFPahu,max je omezen intervalem <0;1>. ParametrOznačeníJednotkyReferenční hodnotaDokončená budova a její změnaBudova s téměř nulovou spotřebou energieRedukční činitel požadované základní hodnoty průměrného součinitele prostupu teplafR-1,00,7Průměrný součinitel prostupu tepla budovy nebo ucelené části budovyUem,RW/(m2.K)hodnota referenční hodnota průměrného součinitele tepla podle odstavce 4 textové části nad touto tabulkouSoučinitel prostupu tepla vnitřních konstrukcíUR,intW/(m2.K)doporučená hodnota podle ČSN 730540-2Přirážka na vliv tepelných vazeb∆Uem,RW/(m2.K)0,02Vnitřní tepelná kapacitaCRkJ/(m2.K)165Celková propustnost slunečního záření (solární faktor)gR-0,5Přídavný tepelný odpor uzavřených okenic∆RR0Činitel clonění aktivními stínícími prvky pro režim chlazení u průsvitných konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v měsíčním kroku výpočtuFcm,c,R-0,2Činitel clonění aktivními stínícími prvky u průsvitných konstrukcí s orientací na východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v hodinovém kroku výpočtuFch,c,R.-0,2Režim ovládání aktivních stínících prvků u průsvitných konstrukcí s orientací východ, jihovýchod, jih, jihozápad, západ a na horizont v hodinovém kroku výpočtu--ruční manipulace podle ČSN EN ISO 52016-1Vyrobená elektřinaQel,R(kWh)0Využitá energie slunečního záření, energie větru, vody a geotermální energieQenv,R(kWh)0VytápěníÚčinnost výroby energie zdrojem tepla1)ηH,gen,R%92Účinnost distribuce energie na vytápění uvnitř systémové hranice budovyηH,dis,R%90Účinnost distribuce energie na vytápění vně systémové hranice budovyηH,dis,R%100Účinnost sdílení energie na vytápěníηH,em,R%88ChlazeníChladicí faktor zdroje chladuEERC,gen,R2)W/W2,7Účinnost distribuce energie na chlazení uvnitř systémové hranice budovyηC,dis,R%85Účinnost distribuce energie na chlazení vně systémové hranice budovyηC,dis,R%100Účinnost sdílení energie na chlazeníηC,em,R%85Dodaná energie na chlazení pro obytné zónyQfuel,CkWh0Množství zpětně využitého odváděného tepla z chlazeníQHR,R(kWh)0Nucené větráníMěrný příkon jednoho ventilátoru systému nuceného větráníPSFPahu,RW.s/m31500Váhový činitel regulace ventilátorů systému nuceného větrání pro měsíční krok výpočtufF,ctl,R-0,7Závislosti SFPahu ventilátoru na poměru jeho zatížení pro hodinový krok výpočtufF SFP,R-podle odstavce 8 textové části nad touto tabulkouTyp regulace pohonu ventilátoru pro hodinový krok výpočtuFF,ctl,R-plynulá3)Celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro obytné zónyηH,hr,R%0Celoroční účinnost zpětného získávání tepla pro výpočet měrného tepelného toku větráním pro jiné než obytné zónyηH,hr,R%30Úprava vlhkosti vzduchuÚčinnost zdroje úpravy vlhkosti systému vlhčeníηRH+,gen,R%70Účinnost zdroje úpravy vlhkosti systému odvlhčeníηRH-,gen,R%65Účinnost zpětného získávání vlhkosti systému nuceného větráníηRH,r,R%20Příprava teplé vodyCeloroční účinnost zpětného získávání tepla z odpadní vodyηW,hr,R%0Účinnost zdroje tepla pro přípravu teplé vody1)ηW,gen,R%88Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech do celkového objemu zásobníků 400 litrůQW,st,RWh/(l.den)7Měrná tepelná ztráta zásobníku teplé vody vztažená k objemu zásobníku v litrech nad celkový objem zásobníků 400 litrůQW,st,RWh/(l.den)5Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody uvnitř systémové hranice budovyQW,dis,RWh/(m.den)150Měrná tepelná ztráta rozvodů teplé vody vztažená k délce rozvodů teplé vody vně systémové hranice budovyQW,dis,RWh/(m.den)0Osvětlení vnitřního prostoru budovyPrůměrný měrný příkon pro osvětlení vnitřního prostoru budovy vztažený k osvětlenosti zónypL,lx,RW/(m2.lx)0,032Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro obytné zónyFL,R(-)1,7Korekční činitel podle typu použitých světelných zdrojů pro jiné než obytné zónyFL,R(-)1,1Světelná účinnost zdroje pro výpočet vnitřních zisků z osvětlení vnitřního prostoru budovyηL,R%20Činitel závislosti na denním světle obytné zóny v měsíčním kroku výpočtuFD,R(-)0,8Činitel závislosti na denním světle pro jiné než obytné zóny v měsíčním kroku výpočtuFD,R(-)1Činitel systému řízení osvětlovací soustavyFOC,R(-)1Činitel konstantní osvětlenostiFC,R(-)1Pomocné energieKorekční činitel typu oběhového čerpadla∫p,ctl,R(-)0,54 Poznámky: 1) V případě výroby z paliv vztažená k výhřevnosti paliva. 2) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin a tepelná čerpadla s elektricky poháněnými kompresory pro ohřívání a chlazení prostoru - Část 2: Zkušební podmínky. 3) Objemový výkon ventilátoru je řízen na základě konkrétního požadavku na dopravovaný objem ParametrOznačeníJednotkaReferenční hodnotaSoučinitel prostupu teplaUR,renW/(m2.K)Doporučená hodnota podle ČSN 730540-2Součinitel prostupu teplaUR,renW/(m2.K)a) pro konstrukce v zónách provozovaných jako mrazírna nebo chladírna: hodnota dle ČSN 148102:1993 snížená o 30 % b) pro konstrukce v ostatních zónách: doporučená hodnota dle ČSN 730540-2 ParametrOznačeníJednotkaReferenční hodnotaÚčinnost výroby energie zdrojem tepla pro vytápění a/nebo přípravu teplé vody1)ηH,gen,R2)%80Chladicí faktor kompresorového zdroje chladuEERC,gen,R3)W/W2,7Chladicí faktor ostatních zdrojů chladuEERC,gen,R3)W/W0,5Topný faktor tepelného čerpadlaCOPH,gen,R4)W/W3,0Účinnost zpětného získávání tepla -rovnotlaký systém nuceného větráníηH,hr,sys5)(%)60 Poznámky: 1) V případě výroby z paliv vztažená k výhřevnosti paliva 2) Jedná se o průměrnou sezónní účinnost. Pro dodatečně instalovaný tepelný zdroj se využije hodnota podle typu zdroje uvedená v ČSN 73 0331-1 3) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin, tepelná čerpadla pro ohřívání a chlazení prostoru a procesní chladiče, s elektricky poháněnými kompresory - Část 2: Zkušební podmínky 4) Stanovený podle ČSN EN 14511-2 - Klimatizátory vzduchu, jednotky pro chlazení kapalin, tepelná čerpadla pro ohřívání a chlazení prostoru a procesní chladiče, s elektricky poháněnými kompresory - Část 2: Zkušební podmínky 5) Stanovená podle EN 308 jedná se o tzv. suchou účinnost samotného rekuperátoru bez vlivu jednotky a ventilátorů pro pracovní bod na hodnotě 50 % jmenovitého výkonu zařízení, v němž je rekuperátor použit Typ spotřebyFaktor primární energie z neobnovitelných zdrojů energie (bez jednotky)Vytápění1,0Chlazení2,1Příprava teplé vody1,0Úprava vlhkosti vzduchu2,1Nucené větrání2,1Osvětlení vnitřního prostoru budovy2,1Pomocné energie (čerpadla, regulace apod.)2,1 ParametrOznačeníJednotkyDruh budovy nebo zóny1Referenční hodnotaDokončená budova a změna dokončené budovyBudova s téměř nulovou spotřebou energieBudova s téměř nulovou spotřebou energie po 1.1.2022Snížení hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie stanovené pro referenční budovu∆ep,R%Obytná zóna v rodinném domě325hodnota podle tabulky č. 6Obytná zóna v ostatních budovách320%Jiná než obytná zóna310 1) Výsledné snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆ep,R pro budovu jako celek se v případě vícezónové budovy stanoví váženým průměrem přes energeticky vztažné plochy dílčích zón Měrná potřeba tepla na vytápění referenční budovy EA,R [kWh/(m2.a)]Snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆ep,R [%] 1)Pro obytnou zónu 2)Pro jinou než obytnou zónuEnergeticky vztažná plocha budovy ≤ 120 m2Energeticky vztažná plocha budovy > 120 m2≥ 90506040804555704050603545503040402530≤ 302020 Poznámky: 1) Výsledné snížení referenční hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie ∆ep,R pro budovu jako celek se v případě vícezónové budovy stanoví váženým průměrem přes energeticky vztažné plochy dílčích zón 2) Mezilehlé hodnoty se lineárně interpolují Příloha č. 2 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Pro porovnání se stanovené ukazatele energetické náročnosti budovy podle § 10 odst. 1 této vyhlášky zařazují do klasifikačních tříd určených jejich horní hranicí podle tabulky uvedené v této příloze a v průkazu se porovnávají s graficky vyjádřenou stupnicí klasifikačních tříd. Klasifikační třídaHodnota pro horní hranici klasifikační třídySlovní vyjádření klasifikační třídyPrimární energie z neobnovitelných zdrojů energiecelková dodaná energieDílčí dodaná energieUemTeplá voda a úprava vlhkostiVytápění a chlazeníOsvětlení vnitřního prostoru budovy a nucené větráníA0,8 x ER0,7 x ER0,7 x ER0,6 x ER0,5 x ER0,7 x ERMimořádně úspornáB1,2 x ER0,9 x ER0,8 x ER0,8 x ER0,7 x ER0,9 x ERVelmi úspornáC1,6 x ER1,2 x ER1 x ER1,1 x ER0,9 x ER1,2 x ERÚspornáD2,3 x ER1,5 x ER1,2 x ER1,5 x ER1,2 x ER1,7 x ERMéně úspornáE3 x ER2 x ER1,4 x ER2 x ER1,5 x ER2,3 x ERNehospodárnáF3,7 x ER2,5 x ER1,6 x ER2,5 x ER2 x ER2,9 x ERVelmi nehospodárnáGMimořádně nehospodárná Poznámka: Pro účely uvedení ukazatelů energetické náročnosti budovy v informačních a reklamních materiálech při prodeji nebo pronájmu budovy nebo její ucelené části se použije zjednodušená forma znázornění obsahující pouze klasifikační třídu současného stavu primární energie z neobnovitelných zdrojů energie vztažené na energeticky vztažnou plochu. Velikost písma v tomto případě odpovídá velikosti písma, kterým je uvedena cena prodeje nebo pronájmu. V textových inzerátech se uvádí povinný údaj pouze textově. Příloha č. 3 EnergonositelFaktory primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy (bez jednotky)Zemní plyn1,0Tuhá fosilní paliva1,0Propan-butan/LPG1,2Topný olej1,2Elektřina2,1Dřevěné peletky0,1Kusové dřevo, dřevní štěpka0,1Energie okolního prostředí (elektřina a teplo)0Elektřina – dodávka mimo budovu-2,1Teplo – dodávka mimo budovu-1,3Účinná soustava zásobování tepelnou energií s vyšším než 80% podílem obnovitelných zdrojů energie0,1Účinná soustava zásobování tepelnou energií s 80% a nižším podílem obnovitelných zdrojů energie0,7Ostatní soustavy zásobování tepelnou energií1,3Ostatní neuvedené energonositele1,2Odpadní teplo z technologie – zdroj v budově nebo v areálu0Odpadní teplo – zdroj mimo budovu nebo mimo areál0,1 Příloha č. 4 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 264/2020 Sb. Vstupní hodnoty a okrajové podmínky výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy se použijí v souladu s ČSN 730331 a s upřesněním podle této přílohy. A. Klimatická data Při výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy použijí klimatická data uvedená v ČSN 730331. B. Rozdělení budovy do zón Rozdělení budovy do zón se provede v souladu s ČSN 730331. V případě sloučení prostorů s rozdílným způsobem typického užívání či rozdílnými parametry systémů vytápění, chlazení, vlhčení, odvlhčování, větrání, přípravy teplé vody a osvětlení vnitřního prostoru budovy do společné zóny podle normy ČSN EN ISO 52000-1, se vstupní hodnoty pro danou zónu stanoví váženým průměrem podle veličiny příslušné danému parametru (např. vnitřní podlahová plocha, vnitřní objem vzduchu). Obytné zóny a jiné než obytné zóny nelze vzájemně sloučit. C. Obálka budovy Výpočet součinitele prostupu tepla se provede v souladu s platnými normami a následujícími pravidly: 1. Ve výpočtu součinitele prostupu tepla se u tepelněizolačních materiálů použije návrhová hodnota součinitele tepelné vodivosti λu [W/(m.K)], která se: a) odvozuje výpočtem podle typu materiálu a předpokládané objemové hmotnosti; nebo b) doloží protokolem z měření daného výrobku; nebo c) uvažuje zjednodušeně přirážkou nejméně ve výši 7 % u nasákavých materiálů (např. minerální vlna), 3 % u méně nasákavých materiálů (např. EPS, PUR, PIR) a 0 % u nenasákavých materiálů (např. XPS, pěnové sklo) k deklarované hodnotě součinitele prostupu tepla λD [W/(m.K)]. 2. Zhoršující vlivy opakovaně se vyskytujících tepelně vodivějších konstrukčních (např. dřevěné nebo kovové konstrukce ve vrstvě izolace) a dalších prvků se zohlední výpočtem ekvivalentní tepelné vodivosti λekv dle platných norem. Pouze vlivy, které takto zahrnout nelze (např. vliv srážkové vody na obrácené střechy, vliv mechanicky kotvících prvků procházejících tepelně izolační vrstvou, vliv opakujících se kovových prvků), se zohlední ve formě přirážky na vliv tepelných mostů ∆Utbk,j [W/(m2.K)]. 3. Součinitel prostupu tepla průsvitných výplní otvorů se stanovuje: a) pro každou výplň otvoru zvlášť podrobným výpočtem podle ČSN EN ISO 10077 na základě konkrétní geometrické charakteristiky, součinitele prostupu tepla rámu, součinitele prostupu tepla zasklení a lineárního činitele prostupu v uložení zasklení do rámu; nebo b) pro všechny výplně otvoru se shodným zasklením a rámem jednotně hodnotou platnou v případě: - oken a balkónových dveří pro rozměr 1 230 x 1 480 mm, - šikmých výplní otvorů se sklonem do 45° pro rozměr 1 140 x 1 400 mm, - dveřních výplní otvorů pro rozměr 1 100 x 2 200 mm, - velkorozměrových posuvných výplní otvorů pro rozměr 2400 x 2500 mm, c) pro výplně otvorů ve stávajících budovách podle ČSN 73 0540-3 v závislosti na typu výplně otvoru, nebo jako požadovaná normová hodnota platná v době osazení oken, nebo jako součinitel prostupu tepla výplně zjištěný na základě místního šetření a dostupných podkladů (např. technických listů výrobků); nebo d) pro výplně otvorů v nových budovách jako maximální přípustná hodnota pro jednotlivé výplně otvorů definované projektovou dokumentací pro standardizovaný rozměr dle písmena b). 4. Lineární tepelné vazby a významné bodové tepelné vazby se zahrnují: a) pomocí průměrného vlivu tepelných vazeb ∆Uem [W/(m2.K)] mezi ochlazovanými konstrukcemi na systémové hranici budovy, nejníže však hodnotou ∆Uem = 0,02 W/(m2.K), odpovídá-li tomu kvalita řešení tepelných vazeb, přičemž se použije hodnocení dle ČSN 73 0540-2; nebo b) zadáním pomocí lineárních a bodových činitelů prostupu tepla; do výpočtu musejí být zahrnuty všechny lineární a bodové tepelné vazby, které budova obsahuje, s výjimkou vazeb, jejichž celkový souhrnný vliv na měrný tepelný tok prostupem obálkou budovy činí v součtu méně než 2 %. 5. Souhrnný korekční činitel stínění pevnými překážkami Fsh zahrnující stínění konstrukcemi vlastní budovy (např. ostění, nadpraží, nadokenní markýzy, boční žebra a stěny) a stínění okolními budovami a ostatními vnějšími pevnými překážkami se stanovuje: a) zjednodušeně pro všechny výplně nejvýše hodnotou Fsh = 0,75 pro každý výpočetní krok; b) podrobným výpočtem pro jednotlivé výplně otvoru podle ČSN EN ISO 52016-1. D. Dílčí dodané energie Vstupní hodnoty výpočtu dílčích dodaných energií vycházejí ze zvoleného profilu typického užívání budovy, definovaného minimálně časovým profilem užívání a průměrnou obsazeností. Při stanovení profilu typického užívání budovy se postupuje v souladu s projektovou dokumentací, způsobem užívání budovy a s ČSN 730331. Profil typického užívání budovy se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy. Není-li součástí projektové dokumentace výstavby nové budovy projekt osvětlovací soustavy nebo její technická specifikace, považují se vstupní parametry osvětlení vnitřního prostoru budovy za shodné s parametry referenční budovy a v souladu s parametry typického užívání. D.1 Obytné zóny Pro obytné zóny se musí použít jednotný profil typického užívání budovy dle ČSN 730331 s upřesněním podle následujících pravidel: 1. Pro výpočet dílčí dodané energie na vytápění je možné zohlednit vnitřní teplotu v režimu útlumu pouze tehdy, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty. 2. V případě použití více zdrojů tepla v jedné zóně bude podíl na pokrytí dodané energie připadající na příslušný doplňkový zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.1 normy ČSN 730331-1 s výjimkou využití doplňkového ohřevu teplé vody nebo vytápění vůči ohřevu teplé vody nebo vytápění bivalentním tepelným čerpadlem, pro který lze v hodinovém kroku výpočtu daný podíl stanovit také výpočtem na základě výkonových křivek použitého tepelného čerpadla. 3. Počet osob se stanovuje podle ČSN 730331 a zaokrouhluje se na celá čísla. Na jednu bytovou jednotku se počítá maximálně 5 osob. 4. Je-li instalovaný technický systém větrání regulován na vyšší intenzitu větrání, než odpovídá hodnotě podle ČSN 730331, zohlední se ve výpočtu hodnota odpovídající skutečné nebo navržené regulaci systému větrání. D.2 Jiné než obytné zóny Pro jiné než obytné zóny se vytvoří individuální typický profil užívání, který zohledňuje návrhový časový profil užívání budovy, návrhovou obsazenost budovy, velikost a způsob regulace technických zařízení budovy, případně další okrajové podmínky definované projektem. Individuální typický profil užívání může být vytvořen úpravou vstupních hodnot typických profilů užívání dle ČSN 730331. V případech, kdy stávající budova není provozována a současně není k dispozici projektová dokumentace, se použije profil typického užívání budovy podle ČSN 730331. Dále musí být dodržena následující pravidla: 1. Vstupní hodnota definující stav vnitřního prostředí jako je množství větracího venkovního vzduchu, návrhová vnitřní teplota pro režim vytápění a chlazení nebo osvětlenost vnitřních prostor se stanoví v souladu s požadavky právních předpisů upravujících kvalitu vnitřního prostředí budov. 2. Pro výpočet hodnot dílčí dodané energie na vytápění se nezohledňuje přerušení dodávky tepla vedoucí ke snížení vnitřní teploty pod hodnotu návrhové vnitřní teploty pro režim vytápění. Mimo provozní dobu užívání zóny lze uvažovat vnitřní teplotu v režimu útlumu, je-li otopná soustava vybavena automatickým systémem umožňujícím takový útlum vnitřní teploty. 3. Pro výpočet hodnot měrného tepelného toku větráním se uvažuje průměrné množství větracího venkovního vzduchu v závislosti na kroku výpočtu, které musí zohledňovat typický profil užívání jednotlivých větraných prostorů, jejich funkční využití, jejich předpokládanou denní a roční obsazenost v závislosti na kroku výpočtu a koncentraci znečišťujících látek a škodlivin. Pro systém nuceného větrání musí být zohledněn způsob ovládání a nastavení systému měření a regulace. Způsob stanovení průměrného množství větracího venkovního vzduchu se musí specifikovat v průkazu energetické náročnosti budovy. 4. Do vnitřních tepelných zisků se nezapočítávají tepelné zisky, které jsou odváděné z hodnocené budovy pomocí technologie, která není součástí technického systému budovy. Vnitřní tepelné zisky z technologie instalované v hodnocené budově se stanovují: a) na základě profilu typického užívání budovy podle ČSN 730331, b) podrobně na základě zvoleného profilu typického užívání budovy, technických parametrů instalované technologie a časového harmonogramu jejího provozu. Výpočet hodnot vnitřních zisků z technologie se uvede v průkazu energetické náročnosti budovy, c) jako projektový předpoklad, který je součástí projektové dokumentace návrhu technických systémů budovy se zohledněným časovým podílem využití, odpovídajícím době provozu instalovaných zařízení. E. Výpočet energetické náročnosti budov s místní soustavou zásobování teplem a chladem 1. V případě, že jsou teplo nebo chlad do hodnocené budovy dodávány ze zdroje, který není umístěn v hodnocené budově a který není součástí soustavy zásobování tepelnou energií podle energetického zákona, jde o dodávky tepla nebo chladu prostřednictvím místní soustavy zásobování teplem a chladem (dále jen „místní soustava“). 2. Do hodnoty celkové dodané energie se započítají ztráty při výrobě a distribuci tepla nebo chladu v místní soustavě. Přednostně se vychází z celoročních energetických účinností místní soustavy jako celku (např. průměrná celoroční účinnost výroby tepla, chladu a elektřiny a průměrná celoroční účinnost distribuční soustavy - rozvodů mimo budovu) nebo z celkové roční spotřeby paliva zdroje mimo hodnocenou budovu a ročního odběru energie na patách připojených budov a technologických procesů soustavy. Pokud není možné tyto informace zjistit (např. na základě místního šetření nebo údajů z projektové dokumentace), může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů. 3. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává tepelnou energii do více budov, zahrne se do výpočtu hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy hodnota tepla vyrobeného v tomto zařízení maximálně do výše hodnoty celkové dodané tepelné energie v hodnocené budově. Zvolený způsob zahrnutí vyrobeného tepla ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla se použije pro všechny budovy připojené na místní soustavu jednotně a součet tepla dodaného do všech budov ze zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla nesmí převýšit množství vyrobeného tepla z tohoto zařízení. 4. Pokud je součástí místní soustavy i zařízení pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla, které dodává elektřinu do více budov, použije se § 3 odst. 8 a § 9 odst. 8 této vyhlášky obdobně. 5. Výpočet podílu využité elektřiny a tepla pro hodnocenou budovu musí být doložen v průkazu energetické náročnosti budovy. Příloha č. 6 1. Výpočet hodnot ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy a referenční budovy se provede v souladu s § 3 až 5 a přílohou č. 5 k této vyhlášce. Nad rámec těchto pravidel se zohlední pravidla uvedená níže. 2. Výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu, která má být zohledněna ve výpočtu ukazatelů energetické náročnosti hodnocené budovy, musí být umístněna ve stejném areálu jako hodnocená budova. 3. Do hodnoty celkové dodané energie a primární energie z neobnovitelných zdrojů energie se započítají také ztráty při výrobě a při distribuci nebo dopravě vyrobené elektřiny. 4. Při výpočtu ztrát se vychází z celoročních energetických účinností dodávky elektřiny v areálu jako celku, které poskytne provozovatel. Pokud není možné tyto informace zjistit, může energetický specialista vyjít z vlastních výpočtů. 5. Výpočet bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie budovy je proveden s vazbou na budovy a výrobny elektřiny umístěné v areálu. Údaje o těchto budovách a výrobnách elektřiny se zahrnou do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu v rozsahu podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. 6. Aby mohla být hodnocená budova nebo výrobna elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnuta do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu, musí být její stavebník nebo vlastník a) shodný s vlastníkem areálu, ostatních budov a výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu, nebo b) vlastníkem alespoň 30 % podílu na vlastníkovi areálu, ostatních budov a výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu, nebo c) vlastníkem alespoň 30 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv vlastníka areálu, ostatních budov a výroben elektřiny pro vlastní spotřebu zahrnutých do bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie areálu. 7. Elektřinu vyrobenou výrobnou elektřiny pro vlastní spotřebu umístěnou v areálu je možné zahrnout do výpočtu bilance primární energie z neobnovitelných zdrojů energie více budov umístěných v tomto areálu. Alokace podílů vyrobené elektřiny z výrobny elektřiny pro vlastní spotřebu do jednotlivých budov pro potřeby výpočtu bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov probíhá bez ohledu na faktické toky elektřiny. Součet hodnot alokované elektřiny pro výpočet bilancí primární energie z neobnovitelných zdrojů energie těchto budov nesmí být vyšší než celková průměrná roční výroba elektřiny pro vlastní spotřebu z výroben elektřiny pro vlastní spotřebu umístněných v areálu a na hodnocené budově. 8. Do hodnoty primární energie z neobnovitelných zdrojů energie hodnocené budovy je možné elektřinu vyrobenou výrobnou elektřiny pro vlastní spotřebu umístněnou v areálu započíst nejvýše do hodnoty celkové roční dodané energie do hodnocené budovy. Příloha č. 7 1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/31/EU ze dne 19. května 2010 o energetické náročnosti budov. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 2010/31/EU o energetické náročnosti budov a směrnice 2012/27/EU o energetické účinnosti. 2) ČSN 73 0540-4 Tepelná ochrana budov - Část 4: Výpočtové metody. 3) ČSN EN ISO 52016-1 Energetická náročnost budov - Energie potřebná pro vytápění a chlazení vnitřních prostor a citelné a latentní tepelné zatížení - Část 1: Postupy výpočtu. 4) ČSN EN 15316-1 Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 1: Obecné požadavky a vyjádření energetické náročnosti, Modul M3-1, M3-4, M3-9, M8-1, M8-4. ČSN EN 15316-2 Energetická náročnost budov - Metoda výpočtu potřeb energie a účinností soustav - Část 2: Části soustav pro sdílení (vytápění a chlazení), Modul M3-5, M4-5. ČSN EN 15316-4 Energetická náročnost budov - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 4-1: Výroba tepla pro vytápění a příprava teplé vody, spalovací zařízení (kotle, biomasa), Modul M3-8-1, M8-8-1, Část 4-2: Výroba tepla pro vytápění, Tepelná čerpadla, Modul M3-8-2, M8-8-2, Část 4-3: Výroba tepla, fotovoltaické a solární tepelné soustavy, Modul M3-8-3, M8-8-3, M11-8-3, Část 4-4: Části soustav pro výrobu tepla, kombinovaná výroba elektřiny a tepla integrovaná do budovy, Modul M8-3-4, M8-8-4, M8-11-4, Část 4-5: Soustavy zásobování teplem a chladem, Modul M3-8-5, M4-8-5, M8-8-5, M11-8-5. 5) ČSN EN 15665 Větrání budov - Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov. ČSN EN 16798-5-1 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 5-1: Výpočtové metody pro energetické požadavky větracích a klimatizačních systémů (Moduly M5-6, M5-8, M6-5, M6-8, M7-5, M7-8) - Metoda 1: Distribuce a výroba). ČSN EN 16798-7 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 7: Výpočtové metody pro stanovení průtoků vzduchu v budovách, včetně infiltrace (Moduly M5-5). ČSN EN 16798-9 Energetická náročnost budov - Větrání budov - Část 9: Výpočtové metody pro energetické požadavky chladicích systémů (Modul M4-1, M4-4, M4-9) - Obecné požadavky. 6) ČSN EN 15316-3 Tepelné soustavy v budovách - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 3-2: Soustavy teplé vody, rozvody. ČSN EN 15316-4-1 Energetická náročnost budov - Výpočtová metoda pro stanovení potřeb energie a účinností soustavy - Část 4-1: Výroba tepla pro vytápění a příprava teplé vody, spalovací zařízení (kotle, biomasa), Modul M3-8-1, M8-8-1. 7) ČSN EN 15193-1 Energetická náročnost budov - Energetické požadavky na osvětlení - Část 1: Specifikace, modul M9. 8) ČSN 730331. 9) ČSN EN 15459-1 Energetická náročnost budov - Postup pro ekonomické hodnocení energetických soustav v budovách - Část 1: Výpočtové postupy, Modul M1-14.