Zákon o právu rodinném · 265/1949 Sb. · § 23 · Rodinné právo
Stručně: Paragraf 23 zákona o právu rodinném stanoví, že běžné záležitosti týkající se společného majetku může řešit každý z manželů sám, ale pro významnější úkony je nutný souhlas druhého manžela.
§ 23
Obvyklou správu jmění náležejícího do zákonného společenství majetkového může vykonávat každý z manželů sám; jde-li však o věc, která přesahuje rámec obvyklé správy, potřebuje souhlasu manžela druhého.
Výklad
Stručně
Paragraf 23 zákona o právu rodinném stanoví, že běžné záležitosti týkající se společného majetku může řešit každý z manželů sám, ale pro významnější úkony je nutný souhlas druhého manžela.
Co to znamená v praxi
Každý z manželů může samostatně nakládat s majetkem, který spadá do „obvyklé správy“ (např. běžné nákupy pro domácnost, úhrada běžných účtů).
Pokud jde o záležitost, která přesahuje běžnou správu majetku (např. prodej nemovitosti, velká investice), je potřeba, aby s ní souhlasil i druhý manžel.
Bez souhlasu druhého manžela by právní úkon přesahující obvyklou správu nemusel být platný nebo by mohl být napadnutelný.
Na co si dát pozor
Zákon nedefinuje přesně, co je „obvyklá správa“ a co ji „přesahuje“, což může vést k nejasnostem.
Při větších transakcích týkajících se společného majetku je vždy vhodné zajistit si písemný souhlas druhého manžela, aby se předešlo sporům.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.