§ 104 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Svědečné
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · § 104 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 104 zákona č. 265/2001 Sb. stanovuje, že svědek má nárok na proplacení nutných výdajů a ušlého výdělku (svědečné) v souvislosti s účastí na trestním řízení, přičemž tento nárok musí uplatnit v krátké lhůtě.
§ 104 Svědečné
(1) Svědek má nárok na náhradu nutných výdajů podle zvláštního právního předpisu upravujícího cestovní náhrady a prokázaného ušlého výdělku (svědečné). Nárok zaniká, neuplatní-li jej svědek do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde; na to musí být svědek upozorněn.
(2) Nárok podle odstavce 1 má svědek nebo jiná osoba, s výjimkou podezřelého nebo obviněného, též tehdy, dostaví-li se na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování.
(3) Výši svědečného určí zpravidla ihned po uplatnění nároku na svědečné ten, kdo svědka nebo jinou osobu uvedenou v odstavci 2 předvolal, a v řízení před soudem předseda senátu.“.
104. Za § 104 se vkládá nový oddíl třetí (§ 104a až 104e), který včetně nadpisu zní:
„Oddíl třetí
Výklad
Stručně
Paragraf 104 zákona č. 265/2001 Sb. stanovuje, že svědek má nárok na proplacení nutných výdajů a ušlého výdělku (svědečné) v souvislosti s účastí na trestním řízení, přičemž tento nárok musí uplatnit v krátké lhůtě.
Co to znamená v praxi
Svědek má právo na náhradu cestovních nákladů a dalších nutných výdajů, které mu vznikly v souvislosti s jeho účastí na výslechu nebo jiném úkonu dokazování.
Kromě výdajů má svědek nárok i na proplacení ušlého výdělku, tedy peněz, které by si vydělal, kdyby se nemusel dostavit k soudu nebo jinému orgánu činnému v trestním řízení.
Nárok na svědečné se vztahuje i na jiné osoby než svědky, pokud se dostaví na výzvu orgánu činného v trestním řízení k provedení jiného úkonu dokazování, s výjimkou podezřelého nebo obviněného.
Výši svědečného určí zpravidla ten, kdo svědka předvolal, nebo předseda senátu v řízení před soudem.
Na co si dát pozor
Nárok na svědečné zaniká, pokud jej svědek neuplatní do tří dnů po svém výslechu nebo po tom, co mu bylo sděleno, že k výslechu nedojde.
Svědek musí být na tuto třídenní lhůtu upozorněn.
Je třeba prokázat nutné výdaje a ušlý výdělek, aby mohly být proplaceny.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.