§ 105 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · § 105 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 105 zákona č. 265/2001 Sb. upravuje, kdy a jak se v trestním řízení využívají odborné znalosti, a to buď formou odborného vyjádření, nebo znaleckého posudku, a stanovuje pravidla pro výběr a námitky proti znalcům.
§ 105
(1) Je-li k objasnění skutečnosti důležité pro trestní řízení třeba odborných znalostí, vyžádá orgán činný v trestním řízení odborné vyjádření. Jestliže pro složitost posuzované otázky takový postup není postačující, přibere orgán činný v trestním řízení a v řízení před soudem předseda senátu znalce. O přibrání znalce se vyrozumí obviněný a v řízení před soudem též státní zástupce. Jiná osoba se o přibrání znalce vyrozumí, pokud je k podání znaleckého posudku třeba, aby tato osoba něco konala nebo strpěla.
(2) Při výběru osoby, která má být jako znalec přibrána, je třeba přihlížet k důvodům, pro které podle zvláštního zákona je znalec z podání znaleckého posudku vyloučen. Při vyžadování odborného vyjádření orgán činný v trestním řízení zváží, zda osoba, od níž odborné vyjádření vyžaduje, s ohledem na svůj poměr k obviněnému, jiným osobám zúčastněným na trestním řízení nebo poměr k věci není podjatá.
(3) Proti osobě znalce lze vznést námitky z důvodů, které stanoví zvláštní zákon. Vedle toho lze vznést námitky proti odbornému zaměření znalce nebo proti formulaci otázek položených znalci. V přípravném řízení důvodnost takových námitek posoudí státní zástupce a v řízení před soudem předseda senátu soudu, před kterým se v době oznámení námitek vede řízení; jsou-li námitky uplatněny v rámci opravného prostředku, posoudí je orgán, kterému přísluší o opravném prostředku rozhodnout. Vyhoví-li tento orgán námitkám a důvody pro vyžádání znaleckého posudku trvají, učiní opatření k vyžádání znaleckého posudku buď jiným znalcem nebo podle jinak formulovaných otázek; v opačném případě oznámí osobě, která námitky vznesla, že neshledal k takovému postupu důvody. Stanovisko k námitkám uplatněným v rámci opravného prostředku zpravidla tvoří součást odůvodnění rozhodnutí o takovém opravném prostředku.
(4) Jestliže jde o objasnění skutečnosti zvláště důležité, je třeba přibrat znalce dva. Dva znalce je třeba přibrat vždy, jde-li o prohlídku a pitvu mrtvoly (§ 115). K prohlídce a pitvě mrtvoly nesmí být přibrán jako znalec ten lékař, který zemřelého ošetřoval pro nemoc, která smrti bezprostředně předcházela.
(5) O odborné vyjádření podle odstavce 1 lze požádat i osobu, která je podle zvláštního zákona zapsána v seznamu znalců, a fyzickou nebo právnickou osobu, která má potřebné odborné předpoklady. Státní orgán předloží orgánům činným v trestním řízení odborné vyjádření vždy bez úplaty.“.
106. V § 107 odst. 1 se za předposlední větu vkládá tato věta: „V odůvodněných případech se znalci umožní, aby se zúčastnil provedení i jiného úkonu trestního řízení, pokud takový úkon má význam pro vypracování znaleckého posudku.“.
107. V § 107 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Znalec přibraný k podání znaleckého posudku o příčině smrti nebo o zdravotním stavu zemřelé osoby je oprávněn vyžadovat zdravotnickou dokumentaci týkající se takové osoby; v ostatních případech může zdravotnickou dokumentaci vyžadovat za podmínek stanovených zvláštním zákonem.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
108. V § 108 odst. 3 se slovo „vyšetřovatel“ nahrazuje slovy „policejní orgán“.
109. § 110 včetně nadpisu zní:
Výklad
Stručně
Paragraf 105 zákona č. 265/2001 Sb. upravuje, kdy a jak se v trestním řízení využívají odborné znalosti, a to buď formou odborného vyjádření, nebo znaleckého posudku, a stanovuje pravidla pro výběr a námitky proti znalcům.
Co to znamená v praxi
Pokud je pro objasnění důležité skutečnosti v trestním řízení potřeba odborných znalostí, orgán činný v trestním řízení (např. policie, státní zástupce) nejprve vyžádá odborné vyjádření.
Jestliže odborné vyjádření nestačí kvůli složitosti otázky, přibere se znalec. O přibrání znalce musí být vyrozuměn obviněný a v řízení před soudem i státní zástupce.
V některých případech, například u zvláště důležitých skutečností nebo u prohlídky a pitvy mrtvoly, je nutné přibrat dva znalce.
Proti znalci lze vznést námitky, a to jak z důvodů stanovených zvláštním zákonem (např. podjatost), tak i proti jeho odbornému zaměření nebo formulaci otázek.
Na co si dát pozor
Při výběru znalce je nutné zvážit, zda není podjatý vůči obviněnému, jiným osobám zúčastněným na řízení nebo k věci samotné.
Lékař, který ošetřoval zemřelého pro nemoc bezprostředně předcházející smrti, nesmí být přibrán jako znalec k prohlídce a pitvě mrtvoly.
Státní orgány poskytují odborná vyjádření orgánům činným v trestním řízení vždy bezplatně.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.