§ 265r Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · § 265r · Trestní právo
Stručně: Paragraf 265r upravuje, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání, zejména stanovuje, zda se tak děje ve veřejném nebo neveřejném zasedání, a jaká pravidla se při těchto zasedáních uplatňují.
§ 265r
(1) O dovolání rozhoduje Nejvyšší soud ve veřejném zasedání. V neveřejném zasedání může učinit
a) rozhodnutí o odmítnutí dovolání (§ 265i),
b) rozhodnutí o zrušení napadeného rozhodnutí (§ 265k) a přikázání věci k novému projednání a rozhodnutí (§ 265l odst. 1 a 2), je-li zřejmé, že vadu nelze odstranit ve veřejném zasedání, nebo
c) jiná rozhodnutí, souhlasí-li s projednáním v neveřejném zasedání nejvyšší státní zástupce i obviněný.
(2) Účast státního zástupce činného u Nejvyššího státního zastupitelství ve veřejném zasedání je povinná.
(3) Při veřejném zasedání konaném o dovolání musí mít obviněný obhájce v případech uvedených v § 36a odst. 2 písm. a) až d).
(4) V nepřítomnosti obviněného, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody, lze veřejné zasedání konat jen tehdy, jestliže obviněný výslovně prohlásí, že se účasti při veřejném zasedání vzdává.
(5) Nelze-li vyrozumění o veřejném zasedání doručit osobě, která rozhodnutím o dovolání může být přímo dotčena, stačí o konání veřejného zasedání vyrozumět jejího obhájce, popřípadě zmocněnce. Nemá-li tato osoba obhájce, popřípadě zmocněnce, je třeba jí ho k tomu účelu ustanovit. Ustanovení § 39 se tu užije obdobně.
(6) Po zahájení veřejného zasedání přednese předseda senátu nebo jím určený člen senátu napadené rozhodnutí a podá zprávu o stavu věci. Potom přednese dovolatel své dovolání a odůvodní je. Státní zástupce a osoby, které mohou být rozhodnutím dovolacího soudu přímo dotčeny, pokud nejsou dovolateli, přednesou své vyjádření; není-li některá z těchto osob přítomna a je-li vyjádření obsaženo ve spise, anebo požádá-li o to, přednese obsah jejich podání předseda senátu nebo jím určený člen senátu.
(7) Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí. Jen výjimečně může Nejvyšší soud řízení doplnit důkazy nezbytnými k tomu, aby mohl o dovolání rozhodnout.
Výklad
Stručně
Paragraf 265r upravuje, jakým způsobem Nejvyšší soud rozhoduje o dovolání, zejména stanovuje, zda se tak děje ve veřejném nebo neveřejném zasedání, a jaká pravidla se při těchto zasedáních uplatňují.
Co to znamená v praxi
Nejvyšší soud primárně rozhoduje o dovolání ve veřejném zasedání, což znamená, že jednání je přístupné veřejnosti a probíhá za účasti stran.
V některých případech, například při odmítnutí dovolání nebo zrušení rozhodnutí, pokud nelze vadu odstranit ve veřejném zasedání, může Nejvyšší soud rozhodnout v neveřejném zasedání.
Při veřejném zasedání je povinná účast státního zástupce z Nejvyššího státního zastupitelství a v určitých případech musí mít obviněný obhájce.
Obviněný, který je ve vazbě nebo ve výkonu trestu, se může vzdát účasti na veřejném zasedání, jinak je jeho přítomnost nutná.
Na co si dát pozor
Důkazy se ve veřejném zasedání před Nejvyšším soudem zpravidla neprovádějí; pouze výjimečně může soud řízení doplnit o nezbytné důkazy.
Pokud nelze vyrozumět přímo dotčenou osobu o veřejném zasedání, stačí vyrozumět jejího obhájce nebo zmocněnce; pokud je nemá, musí jí být ustanoven.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.