§ 314 Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu
Zákon, kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 265/2001 Sb. · § 314 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 314 zákona 265/2001 stanoví, že pokud obviněný v přípravném řízení nebo před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, ale následně není schváleno narovnání, nelze toto prohlášení použít jako důkaz v dalším průběhu řízení.
§ 314 Řízení po zrušení rozhodnutí nálezem Ústavního soudu
Nebylo-li narovnání soudem nebo v přípravném řízení státním zástupcem schváleno poté, co obviněný učinil prohlášení podle § 309 odst. 1, že spáchal skutek, pro který je stíhán, nelze k tomuto prohlášení v dalším řízení přihlížet jako k důkazu.“.
225. V § 314b se vkládají nové odstavce 1 až 3, které znějí:
„(1) Věci, v nichž se konalo zkrácené přípravné řízení, samosoudce projedná ve zjednodušeném řízení. Trestní stíhání se zahajuje tím, že návrh státního zástupce na potrestání byl doručen soudu.
(2) Byl-li soudu s doručením návrhu předán zadržený podezřelý, soudce jej do 24 hodin vyslechne jako obviněného, zejména k okolnostem zadržení a důvodům vazby, dále k tomu, které skutečnosti považuje za nesporné, a zda souhlasí s tím, aby takové skutečnosti nebyly v hlavním líčení dokazovány. Podle povahy věci buď vydá rozhodnutí, jež může vydat mimo hlavní líčení, nebo obviněnému doručí předvolání k hlavnímu líčení, které se může se souhlasem obviněného konat ihned po jeho výslechu. Současně rozhodne o vazbě, a vezme-li do vazby obviněného, který si obhájce dosud nezvolil, ani mu nebyl ustanoven (§ 179b odst. 2), umožní mu, aby si zvolil ve stanovené lhůtě obhájce (§ 38), a pokud tak neučiní, obhájce mu ustanoví (§ 39 odst. 1).
(3) Nebyl-li podezřelý zadržen, samosoudce podle protokolu o výslechu podezřelého posoudí, zda je třeba obviněného předvolat k výslechu nebo je možné ihned nařídit hlavní líčení.“.
Dosavadní odstavce 1 a 2 se označují jako odstavce 4 a 5.
226. V § 314c odstavec 1 zní:
„(1) Samosoudce obžalobu a návrh na potrestání předběžně neprojednává, přezkoumá je však z hledisek uvedených v § 181 odst. 1 a § 186. Podle výsledků přezkoumání samosoudce
a) učiní některé z rozhodnutí uvedených v § 188 odst. 1 písm. a) až f),
b) může zastavit trestní stíhání, jsou-li tu okolnosti uvedené v § 172 odst. 2, nebo
c) nejsou-li splněny podmínky uvedené v § 179a odst. 1 pro konání zjednodušeného řízení, návrh na potrestání odmítne.“.
227. V § 314c odst. 2 větě první se číslovka „191“ nahrazuje číslovkou „195“ a ve větě druhé se slova „samosoudce rozhodne“ nahrazují slovy „může samosoudce rozhodnout“.
228. V § 314c odst. 4 se věta druhá nahrazuje touto větou: „Proti rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nebo o schválení narovnání mohou takovou stížnost podat též obviněný a poškozený.“.
229. V § 314c se doplňuje odstavec 5, který zní:
„(5) Právní mocí rozhodnutí o odmítnutí návrhu na potrestání podle odstavce 1 písm. c) se věc vrací do přípravného řízení a státní zástupce nařídí konat vyšetřování.“.
230. V § 314d se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Při hlavním líčení ve zjednodušeném řízení samosoudce vyslechne obviněného; na přečtení protokolu o výslechu podezřelého (§ 179b odst. 3) se užije § 207 odst. 2 obdobně. Poté může rozhodnout o upuštění od dokazování těch skutečností, které strany označily za nesporné a s ohledem na ostatní zjištěné skutečnosti není závažného důvodu o těchto prohlášeních pochybovat. Se souhlasem stran může přečíst i úřední záznamy o vysvětlení osob a o provedení dalších úkonů (§ 158 odst. 3 a 5).“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
231. V § 314e odstavec 1 zní:
„(1) Samosoudce může bez projednání věci v hlavním líčení vydat trestní příkaz, jestliže skutkový stav je spolehlivě prokázán opatřenými důkazy, a to i ve zjednodušeném řízení konaném po zkráceném přípravném řízení.“.
232. V § 314e odst. 2 písm. a) se na konci doplňují slova „s podmíněným odkladem jeho výkonu“.
233. V § 314e odst. 2 se tečka na konci nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) a g), která znějí:
„f) vyhoštění do pěti let,
g) zákaz pobytu do pěti let.“.
234. V § 314f odst. 1 písmena e) a f) znějí:
„e) výrok o náhradě škody (§ 228 a § 229 odst. 1 a 2), jestliže byl nárok na její náhradu řádně uplatněn (§ 43 odst. 3),
f) poučení o právu podat odpor, včetně upozornění, že v případě, kdy obviněný odpor nepodá, vzdává se tím práva na projednání věci v hlavním líčení.“.
235. V § 314g se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po doručení trestního příkazu může se oprávněná osoba odporu výslovně vzdát.“.
236. Za § 314g se vkládá nový oddíl šestý, který včetně nadpisu zní:
„Oddíl šestý
Výklad
Stručně
Paragraf 314 zákona 265/2001 stanoví, že pokud obviněný v přípravném řízení nebo před soudem prohlásí, že spáchal skutek, pro který je stíhán, ale následně není schváleno narovnání, nelze toto prohlášení použít jako důkaz v dalším průběhu řízení.
Co to znamená v praxi
Pokud obviněný přizná vinu s cílem dosáhnout narovnání, ale narovnání není schváleno, jeho přiznání se stává nepoužitelným jako důkaz.
Orgány činné v trestním řízení (státní zástupce, soud) nemohou v dalším řízení vycházet z tohoto prohlášení obviněného.
Prokázání viny obviněného musí být založeno na jiných důkazech, nezávislých na tomto prohlášení.
Na co si dát pozor
Obviněný by měl být informován o tom, že jeho prohlášení o vině učiněné za účelem narovnání nebude použito jako důkaz, pokud narovnání nebude schváleno.
Orgány činné v trestním řízení musí zajistit, aby v případě neschválení narovnání nebylo k takovému prohlášení přihlíženo a nebylo součástí důkazního materiálu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.