§ 39 Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců – POJISTNÉ
Zákon o úrazovém pojištění zaměstnanců · 266/2006 Sb. · § 39 · Pracovní právo
Stručně: Paragraf 39 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců stanovuje, jak se vypočítává a kdo platí pojistné na úrazové pojištění, přičemž základem pro výpočet je vyměřovací základ zaměstnanců a pojistné platí zaměstnavatel.
§ 39 POJISTNÉ
(1) Výše a placení pojistného se stanoví procentní sazbou z úhrnu vyměřovacích základů zaměstnanců pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle zvláštního právního předpisu15) v rozhodném období (dále jen „vyměřovací základ“). Přitom za vyměřovací základ se u zaměstnance účastného nemocenského pojištění považuje vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a u zaměstnance, jehož zaměstnání nezakládá účast na nemocenském pojištění, vyměřovací základ podle odstavce 2. Vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.
(2) Za vyměřovací základ zaměstnance vykonávajícího zaměstnání v pracovním poměru nebo na základě dohody o pracovní činnosti, které nezakládá účast na nemocenském pojištění, a zaměstnance konajícího práce na základě dohody o provedení práce se považuje zúčtovaná mzda nebo odměna.
(3) Pojistné platí zaměstnavatel.
(4) Pojistné je příjmem státního rozpočtu.
Výklad
Stručně
Paragraf 39 zákona o úrazovém pojištění zaměstnanců stanovuje, jak se vypočítává a kdo platí pojistné na úrazové pojištění, přičemž základem pro výpočet je vyměřovací základ zaměstnanců a pojistné platí zaměstnavatel.
Co to znamená v praxi
Výše pojistného se stanoví jako procentní sazba z úhrnu vyměřovacích základů všech zaměstnanců zaměstnavatele za rozhodné období.
Pro zaměstnance, kteří jsou účastni nemocenského pojištění, se jako vyměřovací základ použije vyměřovací základ pro sociální zabezpečení.
Pro zaměstnance, kteří nejsou účastni nemocenského pojištění (např. někteří zaměstnanci na dohody), se jako vyměřovací základ použije zúčtovaná mzda nebo odměna.
Pojistné na úrazové pojištění platí vždy zaměstnavatel, nikoli zaměstnanec, a je příjmem státního rozpočtu.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.