§ 21 Vyhláška ministerstva životního prostředí o způsobu zjišťování množství emisí a o technických prostředcích pro jejich měření u velkých a středních zdrojů znečišťování – Účinnost

§ 21 Účinnost Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Ministr: v z. Novotný v. r. I. náměstek Příloha č. 1 k vyhlášce č. 270/1993 Sb. Emisní faktory pro obvyklé způsoby spalování paliv druh palivadruh topeništětepelný výkon kotletuhé látkySO2NOxCOCxHyaldehydyjednotka12345678910všechna tuhá mimo čer. uhlí a kokspevný roštjakýkoliv1,0.Ap19,0.Sp3,045,010,00,0025kg/t spáleného palivačer. uhlí a koksjakýkoliv1,0.Ap19,0.Sp1,545,010,00,0025hnědé uh., pro - plástek, lignit, briketydo 3 MW1,9.Ap19,0.Sp3,05,01,50,0025pásový roštnad 3 MW1,9.Ap19,0.Sp3,01,00,50,0025čer. uhlí tříd. a prachové, jiná tuhá pal.do 3 MW1,7.Ap19,0.Sp3,05,01,50,0025nad 3 MW1,7.Ap19,0.Sp7,51,00,50,0025všechna tuhá paliva mimo čer. uhlí a kokspás. rošt s pohazov.jakýkoliv5,0.Ap19,0.Sp3,01,00,50,0025pohybl. rošt (přesuv. vratný aj.) a komb. r. + + olej r. + plyn3,5.Ap19,0.Sp3,01,00,50,0025granul. a komb . r. + práš. prášek + + plyn8,5.Ap19,0.Sp6,00,50,150,0025tavící5,5.Ap19,0.Sp150,50,150,0025cyklon1,5.Ap19,0.Sp27,50,50,150,0025černé uhlí a kokspásový roštjakýkoliv5,0.Ap19,0.Sp7,51,00,50,0025kg/t spáleného palivapohybl. rošt (přesuv. vratný aj.) a komb. r. + + olej r. + plyn3,5.Ap19,0.Sp7,51,00,50,0025granul. a komb. r. + práš. prášek + + plyn8,5.Ap19,0.Sp9,00,50,150,0025tavící5,5.Ap19,0.Sp150,50,150,0025cyklon1,5.Ap19,0.Sp27,50,50,150,0025dřevojakékolivdo 3 MW12,51,03,01,01,0-nad 3 MW15,01,53,01,01,0-těžký a stř. top. olejjakékolivdo 100 MW2,9120.S10,00,530,370,13nad 100 MW1,0620.S13,40,420,260,13lehký top. olejjakékolivjakýkoliv2,1320.S10,00,590,410,25nafta a podobnájakékolivjakýkoliv1,4220.S5,00,710,410,30propan- -butanjakékolivdo 3 MW0,450,02.S (0,004)2,40,460,18-nad 3 MW0,420,02.S (0,004)2,80,370,07-koksáren - ský plynjakékolivdo 3 MW3022,0.S (9500)1920320128-kg/106.m3 spáleného plynunad 3 do 100 MW2902,0.S (9500)370027048-nad 100 MW2402,0.S (9500)960027016-generáto- rový plynjakékolivdo 3 MW3022,0.S (6500)1920320128-nad 3 do 100 MW2902,0.S (6500)370027048-nad 100 MW2402,0.S (6500)960027016-vysoko- pecní plynjakékolivdo 3 MW3022,0.S (150)1920320--kg/106.m3 spáleného plynunad 3 do 100 MW2902,0.S (150)3700270--nad 100 MW2402,0.S (150)9600270--svítiplynjakékolivdo 0,2 MW202,0.S (85)800320128-nad 0,2 do 5 MW202,0.S (85)960320128-nad 5 do 50 MW202,0.S (85)160027048-nad 50 do 100 MW202,0.S (85)200027048-nad 100 MW202,0.S250027016-zemní plynjakékolivdo 0,2 MW202,0.S (9,6)1600320128-nad 0,2 do 5 MW202,0.S (9,6)1920320128-nad 5 do 50 MW202,0.S (9,6)330027048-nad 50 do 100MW202,0.S (9,6)420027048-nad 100 MW202,0.S (9,6)500027016- Poznámka: Pokud není znám obsah síry v palivu Sp, používají se čísla v závorkách. Ap - obsah popela v původním vzorku paliva [% hm.] Sp - obsah síry v původním vzorku paliva [% hm.] Příloha č. 2 k vyhlášce č. 270/1993 Sb. A) Popis Ringelmannovy stupnice a způsob jejího použití 1. Ringelmannovu stupnici tvoří pět čtvercových polí (stupňů). V každém poli je na bílém podkladě pravoúhlá síť černých čar o takové tloušťce a hustotě sítě, že pole odpovídá určitému procentu černé barvy na bílém podkladě. Rozlišuje se stupeň 0 a pět Ringelmannových stupňů: a) stupeň 0 tvoří čistě bílé pole s definovanou odrazivostí světla 80 % (optické vlastnosti papíru, na němž je stupnice tištěna), b) stupeň 1 odpovídající 20 % černé barvy na bílém podkladě, c) stupeň 2 odpovídající 40 % černé barvy na bílém podkladě, d) stupeň 3 odpovídající 60 % černé barvy na bílém podkladě, e) stupeň 4 odpovídající 80 % černé barvy na bílém podkladě, f) stupeň 5, který odpovídá 100 % černé barvy, není součástí stupnice a používá se pro kontrolu dokonalosti tisku. Černá barva použitá k tisku stupnice musí mít odrazivost světla 5 %. 2. Ringelmannova stupnice k měření tmavosti kouře Tato kopie je uvedena pro informaci, nelze jí z polygrafických důvodů použít k vlastnímu měření. % tmavosti (stupně Ringelmanna) B) Postup při měření a hodnocení tmavosti kouře pomocí Ringelmannovy stupnice 1. Při měření tmavosti kouře podle této metody je porovnávána tmavost kouře s Ringelmannovou stupnicí. Pozorovatel provádí měření ze vzdálenosti 150 až 400 m od zdroje (pozorovaného komína). Směr kouřové vlečky vystupující z komína má být přibližně v pravém úhlu na směr pozorování. Pozadí kouřové vlečky má tvořit rozptýlené světlo oblohy během dne. Pozorování není možno provádět proti slunci, ani proti zástavbě nebo okolnímu terénu. Pozorovatel drží při měření provozní Ringelmannovu stupnici ve volně natažené paži tak, že síť jednotlivých polí se slije do rozdílných stupňů šedé barvy. Porovnáním stupnice s kouřovou vlečkou v místě výstupu dýmu z koruny komína sa určí stupeň tmavosti dýmu. 2. Provádí se 30 měření v pravidelných půlminutových intervalech. Z provedených měření se stanoví průměrná tmavost kouře podle vztahu H=Pi . RiP kde H je průměrná tmavost kouře ve stupních Ringelmanna P je celkový počet měření (30) Pi je počet měření, při nichž byl naměřen určitý Ri Ri je naměřený stupeň tmavosti kouře podle Ringelmannovy stupnice. C) Záznam o provedeném měření a hodnocení se provádí ve formě protokolu: Příloha č. 3 k vyhlášce č. 270/1993 Sb. I. Metody kontinuální analýzy pro měření A. Tuhé znečišťující látky - absorpce beta záření - fotometrie. B. Plynné emise princip metodyměřená látka znečišťující ovzduší- infračervená spektrometrieSO2, CO, NOx(NO)- ultrafialová spektrometrieSO2, NOx(NO), CO- potenciometrieF- a Cl-- kolorimetrieH2S- plamenoionizační detekceuhlovodíky, org. látky- katalytické spalováníuhlovodíky, org. látky- chemoluminiscenceNOx(NO) II. Požadavky na přístroje pro kontinuální měření emisí znečišťujících látek A. Základní požadavky na vhodnost přístroje a) měřící laboratoře musí používat odběrové zařízení odpovídající typu přístroje a měřené složce, b) kontrola údaje analyzátorů a jejich nastavení se musí provádět kalibračními plyny se zaručeným složením, popřípadě s normovanou analytickou metodou, c) záznam údaje analyzátoru musí mít grafickou formu (zápis ze zapisovače nebo tiskárny), d) paralelně s měřením škodlivin se musí měřit veličiny nutné pro vyhodnocení výsledků měření. B. Základní technické parametry přístrojů K měření emisí znečišťujících látek se používají přístroje, které musí splňovat následující technické parametry: a)minimální stanovitelné množstvído 2 % rozsahub)okolní teplota +5°C do 35°C nebo (-10°C - + 55°C) podle požadavků DIN 43745,c)teplotní závislost nulového bodu při změně o 10°Cmenší jak + 2 % z nejcitlivějšího rozsahu (větší vliv musí být kompenzován),d)teplotní závislost citlivost (údaje) při změně o 10°Cmenší jak + 3 % z rozsahu větší vliv musí být kompenzován,e)rušivý vliv všech ostatních složek na měřenímenší než + 4 % z nejcitliv. rozsahu,f)90 % časová hodnotanesmí být větší než 200 sekund včetně odběr. zařízení,g)změna nuly během kontrolního intervalu nesmí být při nejcitlivějším rozsahu větší než + 2 %,h)změna citlivosti za stejné období,ch)odběr vzorku a odběrová zařízení jsou konstruována tak, že nedochází k zanášení pevnými látkami a k sorpcím měř. látky,-i)nulový a referenční bod musí být během intervalu kontroly min. 1x zaznamenán na registračním zařízení,j)výrobcem musí být stanoveny intervaly nulování, kalibrace a údržby. 1) § 3 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování. 2) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii. 2a) § 7 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. i) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 211/1994 Sb.). § 3 odst. 2 písm. a) zákona ČNR č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění zákona č. 158/1994 Sb. (úplné znění č. 212/1994 Sb.). 2b) Např. kontinuální sledování tlakové ztráty u tkaninových filtrů. 3) § 3 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 389/1991 Sb. 4) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 (částka 84/1992 Sb.). 5) Příloha č. 3 bod 3 opatření Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 (částka 84/1992 Sb.). 5a) § 7 odst. 2 zákona č. 309/1991 Sb. 6) Oxidy dusíku se rozumí součet oxidu dusnatého a oxidu dusičitého, přepočítaný na oxid dusičitý. 7) Příloha č. 3 opatření Federálního výboru pro životní prostředí k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 (částka 84/1992 Sb.). 8) § 2 odst. 2 zákona č. 238/1991 Sb., o odpadech. 9) § 2 odst. 3 zákona č. 238/1991 Sb. 10) Opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. srpna 1991, kterým se vyhlašuje Kategorizace a katalog odpadů (částka 69/1991 Sb.). 11) § 11 odst. 1 písm. h) zákona č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění zákona č. 218/1991 Sb. Příloha č. 3 bod 5.1.2.3 opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 1. října 1991 k zákonu č. 309/1991 Sb., o ochraně ovzduší před znečišťujícími látkami (zákon o ovzduší), ve znění opatření Federálního výboru pro životní prostředí ze dne 23. června 1992 (částka 84/1992 Sb.). 12) § 14 odst. 3 zákona č. 309/1991 Sb. § 3 odst. 2 písm. h) zákona ČNR č. 389/1991 Sb.