§ 13 Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Bezúhonnost

§ 13 Bezúhonnost (1) Za bezúhonného se pro účely tohoto zákona považuje ten, kdo a) nebyl pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody v trvání alespoň 1 roku, nebo za trestný čin spáchaný při poskytování zdravotních služeb, anebo na něhož se hledí, jako by nebyl odsouzen, a b) nemá záznam v evidenci skutečností důležitých pro práci s dětmi vedené Ministerstvem spravedlnosti, je-li bezúhonnost posuzována pro účely poskytování zdravotních služeb v oborech zdravotní péče uvedených v § 3 odst. 3 písm. c) zákona o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta nebo v oborech zdravotní péče uvedených v § 3 odst. 3 větě druhé zákona o nelékařských zdravotnických povoláních. (2) Bezúhonnost se prokazuje podle povahy činnosti výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů vydávaným pro práci s dětmi. Bezúhonnost se dále prokazuje dokladem prokazujícím splnění podmínky bezúhonnosti vydaným státem, jehož je fyzická osoba občanem, nejde-li o občana České republiky, a doklady vydanými státy, ve kterých se fyzická osoba zdržovala v posledních 3 letech nepřetržitě déle než 6 měsíců; tyto doklady nesmí být starší 3 měsíců. Při uznávání dokladů o bezúhonnosti, které vydal příslušný orgán jiného členského státu Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru nebo Švýcarské konfederace se postupuje podle zákona o uznávání odborné kvalifikace14). Nevydává-li stát uvedený ve větě druhé výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, nebo nelze-li jej získat, předloží fyzická osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti. Místo dokladu podle věty druhé může fyzická osoba za účelem prokázání bezúhonnosti předložit výpis z rejstříku trestů s přílohou obsahující informace, které jsou zapsané v evidenci trestů těchto států. (3) Vyžaduje-li se pro účely řízení podle tohoto zákona doložení bezúhonnosti výpisem z rejstříku trestů nebo výpisem z rejstříku trestů vydávaným pro práci s dětmi, požádá o vydání výpisu správní orgán příslušný k udělení oprávnění k poskytování zdravotních služeb.“. ČÁST DVACÁTÁ SEDMÁ Čl. XXXIV Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, ve znění zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 135/2016 Sb., zákona č. 183/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb. a zákona č. 130/2022 Sb., se mění takto: 1. V § 7 se za slovo „manželství“ vkládají slova „a partnerství“. 2. Na konci § 12 se doplňuje věta „Do promlčecí doby se nezapočítává zkušební doba podmíněného upuštění od trestního stíhání.“. 3. V § 14 odstavec 1 zní: „(1) Při stanovení druhu trestu a jeho výměry přihlédne soud k povaze a závažnosti trestného činu, k poměrům právnické osoby, včetně její dosavadní činnosti, počtu zaměstnanců a předmětu její činnosti; přitom přihlédne též k tomu, zda právnická osoba vykonává činnost, která má strategický nebo obtížně nahraditelný význam pro národní hospodářství, obranu nebo bezpečnost. Soud také přihlédne k tomu, zda právnická osoba má zavedený účinný soubor preventivních opatření zajišťujících dodržování právních předpisů a směřujících k předcházení trestné činnosti (dále jen „preventivní opatření“), a k působení právnické osoby po činu, zejména k její účinné snaze nahradit škodu nebo odstranit jiné škodlivé následky činu a zavést účinný soubor preventivních opatření a nápravných opatření vedoucích k zamezení rizika opětovného spáchání stejné nebo podobné trestné činnosti (dále jen „nápravná opatření“). Přihlédne také k účinkům a důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnost právnické osoby.“. 4. § 18 včetně nadpisu zní: