§ 2 Nařízení vlády republiky Československé o výplatě československých cenných papírů v Německu.

§ 2 Nařízení toto nabývá účinnosti dnem vyhlášení; provedením jeho pověřuje se ministr financí. V Praze dne 17. prosince 1920. Černý v. r. Dr. Hotowetz v. r., též za ministra Hanačíka. Dr. Burger v. r. Dr. Fatka v. r. Dr. Popelka v. r. Dr. Gruber v. r. Dr. Kovařík v. r. Dr. Procházka v. r. Dr. Fajnor v. r. Dr. Mičura v. r. Dr. Šusta v. r. Dr. Beneš v. r. Dr. Brdlík v. r. *) Ministerstvo financí v Praze. Č. 104.310-19. V Praze, dne 20. ledna 1920. Ústecko-Teplická dráha; v. p. Buštěhradská dráha; výplata slosovaných papírů a kuponů v cizině. Ministerstvo financí, aby usnadnilo výplatu v Německu umístěných kuponů a slosovaných titrů Ústecko-Teplické a v. p. Buštěhradské železnice i půjčky města Teplic, povoluje na návrh Allgemeine deutsche Credit-Anstalt v Lipsku (zkráceně Adca) jakožto výplatního místa svrchu uvedených papírů, vypláceti slosované tyto papíry a kupony, jak bylo při poradách v té věci usneseno, odchylkou od § 15, odst. 4., vlád. nař. z 12. března 1919, č. 126 Sb. z. a n., za těchto podmínek: A. Majitel papíru opatří si a předloží nejprve potvrzení svého příslušného policejního úřadu, že dne 12. března 1919 měl řádné bydliště mimo území republiky Československé a že téhož dne uplynul aspoň jeden rok, po který takové bydliště již měl; dále B. 1. pokud jde o papíry deponované u peněžních ústavů v otevřeném depot, předloží majitel papírů potvrzení těchto ústavů, že papíry byly dne 12. března 1919 a dosud jsou u nich v úschově; 2. pokud jde o papíry, jež nalézají se buď v bezpečnostních schránkách nebo v soukromém držení, musí majitel papíru prokázati, nebo aspoň pravděpodobně doložiti korespondencí, knihami, po případě dovoláním známosti svých poměrů u banky a pod., že papíry jsou jeho vlastnictvím a nalézaly se dne 12. března 1919 mimo obvod republiky Československé. Pouhé prohlášení strany, třeba nabídkou přísahy doložené, nestačí. Bude-li důkaz takto (ad B. 2.) stranou podaný dle zásad svědomitého obchodu postačitelný, vydá „Adca“ „affidavit“, v němž výslovně podotkne, kterak nabyla přesvědčení o pravdivosti udání strany. Nebude-li průkaz postačitelný, zašle „Adca“ výpovědi strany a předložené snad doklady ministerstvu financí k rozhodnutí. Ad B. 1. a 2. Vždy zkoumati jest také, je-li osoba papíry k výplatě předkládající též jich vlastníkem. Není-li tomu tak, nutno požadovati doklady ad A. i B. od vlastníka papíru. C. Potvrzení ad A., ad B. 1. i affidavit ad B. 2., 2. odst., zmíněná musí býti ověřena řádným zastoupením republiky Československé v Německu. V případě B. 1., je-li deponent zároveň vlastníkem papírů, není nutno, aby též „Adca“ ověřovala osvědčení čelnějšího peněžního ústavu o úschově papírů, resp. vydávala tu zvláštní affidavit, nicméně jest navržené spoluověření „Adcy“ jakožto znalkyně poměrů vítáno. Navržené formuláře byly, pokud nutno, doplněny, zejména též vzorcem osvědčení, jež vydávati bude „Adca“ v případech svrchu ad B. 2. zmíněných, a jsou v opisech připojeny. Povolení toto vydává se zatím pouze pro Allgemeine deutsche Credit-Anstalt v Lipsku a pro papíry svrchu zmíněné. Ministerstvo financí jest však ochotno rozšířiti povolení to i na papíry jiné, pro něž jest „Adca“ výplatním místem, budou-li sem papíry ty blíže udány. Po případě mohlo by býti stejné povolení dáno i jiným ústavům nebo korporacím v Německu, pokud by skýtaly dostatečné záruky přesného a objektivního postupu při vydávání osvědčení výplatních. Ministr financí: Sonntág v. r. *) B. Pokud se týče ostatních drah: Obligace drah starým Rakouskem od soukromých společností převzatých a sestátněných a příslušné kupony budou, pokud bude zachován týž formální postup jako při ostatních cenných papírech, honorovány tehdy, a) jedná-li se o dráhy, jejichž těleso leží výlučně v území Československé republiky, a jež nesouvisejí právně s některou drahou, která jen z části probíhá územím Československé republiky, na př. Polabská dráha nebo Jihoseveroněmecká spojovací dráha, obě v poměru ke dráze Severozápadní, b) jsou-li dotyčné obligace na nich zajištěny hypotekárně a c) neznějí-li splatností na výplatu ve zlatě, při čemž v případě, že znějí na výplatu ve stříbře rakouské měny, podle §u 9 třetího dílu cís. nař. ze dne 21. září 1899, č. 176 ř. z., rovná se jeden zlatý dvěma korunám, to vše bez prejudice pro provedení čl. 203. mírové smlouvy St.-Germainské a v předpokladu, že proti této dohodě nebude reparační komise činiti žádných námitek.