§ 130 Zákon daňový řád – Daňové identifikační číslo

Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 130 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf 130 daňového řádu stanoví, že správce daně přidělí daňovému subjektu daňové identifikační číslo (DIČ), které se skládá z kódu „CZ“ a kmenové části, a daňový subjekt je povinen toto DIČ uvádět při styku se správcem daně a v dalších zákonem stanovených případech.
§ 130 Daňové identifikační číslo (1) Daňovému subjektu, který není dosud registrován k žádné dani, přidělí správce daně daňové identifikační číslo. Daňové identifikační číslo obsahuje kód „CZ“ a kmenovou část, kterou tvoří obecný identifikátor, nebo vlastní identifikátor správce daně. (2) Daňové identifikační číslo je daňový subjekt povinen uvádět ve všech případech, které se týkají daně, ke které byl pod tímto daňovým identifikačním číslem registrován, při styku se správcem daně a dále v případech stanovených zákonem. (3) Obecným identifikátorem je u fyzické osoby rodné číslo, popřípadě jiný obecný identifikátor, stanoví-li tak zákon, a u právnické osoby identifikační číslo. (4) Správce daně rozhodnutím přidělí daňovému subjektu vlastní identifikátor v případě, že a) není daňovému subjektu přidělen obecný identifikátor, nebo b) o jeho přidělení daňový subjekt, který je fyzickou osobou a který jej dosud nemá přidělen, požádá; takto přidělený vlastní identifikátor tvoří kmenovou část daňového identifikačního čísla.

Výklad

Stručně

Paragraf 130 daňového řádu stanoví, že správce daně přidělí daňovému subjektu daňové identifikační číslo (DIČ), které se skládá z kódu „CZ“ a kmenové části, a daňový subjekt je povinen toto DIČ uvádět při styku se správcem daně a v dalších zákonem stanovených případech.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.