Stručně: Paragraf 136 daňového řádu stanovuje základní lhůty pro podání daňového přiznání a upravuje možnosti jejich prodloužení v závislosti na délce zdaňovacího období a způsobu podání.
§ 136
(1) Daňové přiznání u daní vyměřovaných za zdaňovací období, které činí nejméně 12 měsíců, se podává nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období.
(2) Lhůta pro podání daňového přiznání podle odstavce 1 se prodlužuje na
a) 4 měsíce po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky, nebo
b) 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud
1. daňový subjekt má zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, nebo
2. daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně daňové přiznání podal poradce.
(3) Daňové přiznání u daní vyměřovaných na zdaňovací období, které činí 12 měsíců, se podává nejpozději do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období.
(4) Je-li zdaňovací období kratší než 1 rok, podává se daňové přiznání do 25 dnů po uplynutí zdaňovacího období. Tuto lhůtu nelze prodloužit.
(5) Nevznikla-li daňovému subjektu ve zdaňovacím období daňová povinnost k dani, ke které je registrován, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání nebo vyúčtování.
(6) Žádá-li daňový subjekt o prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání podle § 36 a současně hodlá využít prodloužení této lhůty podle odstavce 2 písm. a), nebo podle odstavce 2 písm. b) bodu 2, uvede v žádosti tuto skutečnost, jinak se při posouzení žádosti o prodloužení lhůty zohlední délka lhůty podle odstavce 1. Uvede-li daňový subjekt v žádosti o prodloužení lhůty, že hodlá využít prodloužení lhůty podle odstavce 2, a následně nedodrží podmínky pro toto prodloužení, nárok na prodloužení lhůty podle § 36 zaniká.
Výklad
Stručně
Paragraf 136 daňového řádu stanovuje základní lhůty pro podání daňového přiznání a upravuje možnosti jejich prodloužení v závislosti na délce zdaňovacího období a způsobu podání.
Co to znamená v praxi
Standardní lhůta: Pro daně s ročním zdaňovacím obdobím je základní lhůta pro podání daňového přiznání 3 měsíce po skončení zdaňovacího období.
Prodloužené lhůty: Tato lhůta se může prodloužit na 4 měsíce, pokud je přiznání podáno elektronicky, nebo na 6 měsíců, pokud má daňový subjekt povinnost auditu nebo pokud přiznání podává daňový poradce.
Specifické lhůty: Pro daně se zdaňovacím obdobím 12 měsíců, které začíná v průběhu roku, je lhůta do konce prvního měsíce, jímž začíná běh zdaňovacího období. Pro kratší zdaňovací období je lhůta 25 dnů po jeho uplynutí a nelze ji prodloužit.
Nulová daňová povinnost: Pokud daňovému subjektu nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je registrován, musí tuto skutečnost oznámit správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání.
Na co si dát pozor
Pokud žádáte o prodloužení lhůty podle § 36 a zároveň chcete využít prodloužení podle odstavce 2 písm. a) nebo b) bodu 2, musíte to v žádosti uvést. Jinak se bude posuzovat prodloužení od základní tříměsíční lhůty.
Pokud v žádosti uvedete, že hodláte využít prodloužení podle odstavce 2, ale následně nesplníte podmínky pro toto prodloužení (např. nepodáte elektronicky nebo nepodá poradce), nárok na prodloužení lhůty podle § 36 zaniká.
Lhůtu pro podání daňového přiznání u zdaňovacího období kratšího než 1 rok nelze prodloužit.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.