Stručně: Paragraf 262a daňového řádu rozšiřuje působnost daňového řádu i na jiné oblasti než jen na daně, pokud to stanoví zákon, a to včetně souvisejících povinností a subjektů.
§ 262a Výkon jiné působnosti postupem podle daňového řádu
(1) Za správu daní se považuje také výkon působnosti orgánu veřejné moci, jejíž cíl je odlišný od správného zjištění a stanovení daní a zabezpečení jejich úhrady, pokud tak stanoví zákon, nebo pokud zákon stanoví, že se při výkonu této působnosti postupuje podle tohoto zákona.
(2) Za předmět správy daní se považuje také předmět výkonu působnosti podle odstavce 1, přičemž ustanovení tohoto nebo jiného zákona o správě daní se na něj použijí přiměřeně.
(3) Povinnost, která je předmětem výkonu působnosti podle odstavce 1, se v tomto rozsahu považuje za daňovou povinnost.
(4) Osoba, která je nositelem daňové povinnosti podle odstavce 3, je daňovým subjektem.
Výklad
Stručně
Paragraf 262a daňového řádu rozšiřuje působnost daňového řádu i na jiné oblasti než jen na daně, pokud to stanoví zákon, a to včetně souvisejících povinností a subjektů.
Co to znamená v praxi
Daňový řád se může použít i pro správu jiných poplatků, odvodů nebo plnění, které nejsou daněmi v klasickém smyslu, pokud to jiný zákon výslovně určí.
Pravidla a postupy daňového řádu (např. ohledně lhůt, dokazování, opravných prostředků) se pak přiměřeně uplatní i na tyto "nedaňové" záležitosti.
Povinnosti vyplývající z takovýchto nedaňových záležitostí se pro účely daňového řádu považují za daňové povinnosti.
Osoba, která má takovou povinnost, je pak považována za daňový subjekt se všemi právy a povinnostmi, které z toho plynou.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.