§ 33 Zákon daňový řád – Počítání času

Zákon daňový řád · 280/2009 Sb. · § 33 · Daňové a finanční právo
Stručně: Paragraf § 33 DŘ stanoví pravidla pro počítání lhůt ve správě daní, určuje, jak se počítá začátek a konec lhůt stanovených v dnech, týdnech, měsících nebo letech, a řeší situace, kdy konec lhůty připadne na víkend nebo svátek.
§ 33 Počítání času (1) Lhůta stanovená podle týdnů, měsíců nebo let počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty, a končí uplynutím toho dne, který se svým pojmenováním nebo číselným označením shoduje se dnem, kdy započal běh lhůty. Není-li takový den v měsíci, připadne poslední den lhůty na jeho poslední den. (2) Lhůta stanovená podle dní počíná běžet dnem, který následuje po dni, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (3) Lhůta určená v kratších časových jednotkách, než jsou dny, se počítá od okamžiku, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek běhu lhůty. (4) Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den; to neplatí, jde-li o lhůtu určenou v kratších časových jednotkách, než jsou dny.

Výklad

Stručně

Paragraf § 33 DŘ stanoví pravidla pro počítání lhůt ve správě daní, určuje, jak se počítá začátek a konec lhůt stanovených v dnech, týdnech, měsících nebo letech, a řeší situace, kdy konec lhůty připadne na víkend nebo svátek.

Co to znamená v praxi

Na co si dát pozor

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.