§ 337 Zákon, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Doručování písemnosti zaměstnancem

§ 337 Doručování písemnosti zaměstnancem (1) Zaměstnanec doručuje písemnost zaměstnavateli zpravidla osobním předáním v místě sídla zaměstnavatele. Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel povinen doručení písemnosti podle věty první písemně potvrdit. (2) Písemnost je zaměstnavateli doručena, jakmile ji zaměstnavatel převzal. Jestliže zaměstnavatel odmítne převzít písemnost, neposkytne součinnost nebo jinak znemožní doručení písemnosti v místě sídla nebo v místě podnikání zaměstnavatele, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy k takové skutečnosti došlo. (3) Zaměstnanec může doručit písemnost zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací na elektronickou adresu, kterou zaměstnavatel pro tento účel zaměstnanci oznámil; písemnost určená zaměstnavateli musí být zaměstnancem podepsána. (4) Písemnost doručovaná zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je doručena dnem, kdy převzetí potvrdí zaměstnavatel zaměstnanci datovou zprávou. Jestliže zaměstnavatel převzetí písemnosti nepotvrdí ve lhůtě 15 dnů ode dne jejího dodání, považuje se za doručenou posledním dnem této lhůty. (5) Doručení písemnosti zaměstnavateli prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací je neúčinné, jestliže se písemnost zaslaná na elektronickou adresu zaměstnavatele vrátila zaměstnanci jako nedoručitelná. (6) Zaměstnanec může doručit písemnost zaměstnavateli prostřednictvím datové schránky, pokud si ji zaměstnavatel neznepřístupnil pro dodávání dokumentů z datové schránky fyzické osoby, podnikající fyzické osoby nebo právnické osoby podle § 18a zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. Jestliže se zaměstnavatel nepřihlásí do datové schránky ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání písemnosti do datové schránky, považuje se písemnost za doručenou posledním dnem této lhůty. Ustanovení odstavců 4 a 5 se nepoužijí.“. 44. V § 348 odst. 2 se za slovo „dohody“ vkládá čárka a slovo „anebo“ se zrušuje. 45. V § 348 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „a náhrady nákladů spojených s výkonem práce na dálku“. 46. V § 363 se za text „§ 30 odst. 2,“ vkládají slova „§ 35 odst. 1, 4 a 5,“, za slova „§ 37 odst. 1 až 4,“ se vkládá text „§ 37a,“, slova „§ 39 odst. 2 až 6“ se nahrazují textem „§ 39“, za slova „§ 62 až 64,“ se vkládají slova „§ 74 odst. 2, § 77 odst. 4 a 7, § 77a, 77b,“, za text „§ 79a,“ se vkládá text „80,“, slova „§ 92 odst. 1, 3 a 4“ se nahrazují textem „§ 92“, za slova „§ 93 odst. 2 věta druhá a odst. 4,“ se vkládají slova „§ 93a odst. 1 až 3 a odst. 5,“, slova „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 až 3 a odst. 2“ a slova „§ 241 odst. 1 a 2“ se nahrazují textem „§ 241, 241a“. 47. V § 363 se slova „§ 93a odst. 1 až 3 a odst. 5“ zrušují a slova „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 až 3 a odst. 2“ se nahrazují slovy „§ 96 odst. 1 písm. a) body 1 a 2 a odst. 2“. 48. V § 363 se slova „§ 77 odst. 4 a 7“ nahrazují slovy „§ 77 odst. 4, 7 a 8“. Čl. II 1. Neuplynula-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona lhůta pro poskytnutí informace o obsahu pracovního poměru podle § 37 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci informaci do konce této lhůty v rozsahu podle § 37 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Výjimka podle § 37 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, platí i v tomto případě. 2. Byla-li informace podle § 37 odst. 1 nebo § 37 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytnuta zaměstnanci přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, poskytne zaměstnavatel zaměstnanci na jeho písemnou žádost ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti informaci v rozsahu § 37 odst. 1 nebo § 37a odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaměstnavateli tato povinnost nevznikne, pokud se uplatní výjimka podle § 37a odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud vyslání zaměstnance skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 3. Zaměstnanci pracujícímu na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, který přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona zahájil výkon práce nebo byl vyslán k výkonu práce na území jiného státu, poskytne zaměstnavatel na jeho písemnou žádost ve lhůtě 7 dnů ode dne doručení žádosti informaci v rozsahu § 77a odst. 1 nebo § 77b odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Zaměstnavateli tato povinnost nevznikne, pokud se uplatní výjimka podle § 77b odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pokud vyslání zaměstnance skončilo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. 4. Nebyla-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se zaměstnancem, který nepracuje na pracovišti zaměstnavatele podle § 317 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uzavřena písemná dohoda o podmínkách výkonu této práce, uzavře zaměstnavatel se zaměstnancem písemnou dohodu o výkonu práce na dálku podle § 317 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST DRUHÁ Čl. III V § 133a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 293/2013 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se doplňuje odstavec 3, který včetně poznámky pod čarou č. 56e zní: „(3) Pokud žalobce uvede před soudem skutečnosti, ze kterých lze dovodit, že mu žalovaný dal výpověď z pracovního poměru nebo okamžitě zrušil pracovní poměr nebo zrušil právní vztah založený dohodou o provedení práce nebo dohodou o pracovní činnosti výpovědí nebo okamžitým zrušením proto, že a) se žalobce zákonným způsobem domáhal 1. práva na informace při vzniku nebo změně pracovněprávního vztahu podle § 37 nebo § 77a zákoníku práce, 2. práva na informace při vysílání zaměstnance na území jiného státu podle § 37a nebo 77b zákoníku práce, 3. práva na rozvržení pracovní doby předem podle § 74 odst. 2 nebo § 84 zákoníku práce, 4. práva na odborný rozvoj podle § 227 až 230 zákoníku práce, b) žalobce zaměstnavatele požádal o zaměstnání v pracovním poměru podle § 77 odst. 4 zákoníku práce, o čerpání mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené nebo tuto dovolenou čerpal, nebo c) žalobce zaměstnavatele požádal o možnost pečovat o jinou fyzickou osobu nebo ji ošetřovat podle § 191 zákoníku práce nebo o takovou fyzickou osobu podle § 191 zákoníku práce pečoval nebo ji ošetřoval, je žalovaný povinen dokázat, že k výpovědi nebo okamžitému zrušení došlo z jiného důvodu56e). 56e) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU. Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1152 ze dne 20. června 2019 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v Evropské unii.“. Čl. IV Řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Čl. V V § 6 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb. a zákona č. 609/2020 Sb., se na konci textu písmene e) doplňují slova „ ; je-li plnění poskytováno v podobě paušální částky na náhradu nákladů spojených s výkonem práce z jiného místa dohodnutého se zaměstnavatelem, než je pracoviště zaměstnavatele, nepovažuje se za příjem a není předmětem daně do výše paušální částky, kterou lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem,“. ČÁST ČTVRTÁ Čl. VI Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 147/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 122/2012 Sb., zákona č. 332/2014 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 263/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 150/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 432/2022 Sb. a zákona č. 172/2023 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odstavec 4 zní: „(4) Před povoláním uchazeče do služebního poměru jej služební orgán písemně seznámí a) s předpokládaným dnem vzniku služebního poměru a dobou jeho trvání, b) se služebním zařazením, c) s místem nástupu služby, d) se základní týdenní dobou služby a jejím rozvržením, e) s platovými náležitostmi a výplatním termínem, f) s délkou řádné dovolené, g) s podmínkami výkonu služby, h) s dobou trvání a podmínkami zkušební doby, i) s odborným rozvojem a jeho zabezpečováním, j) s tím, kterému orgánu sociálního zabezpečení služební orgán odvádí pojistné na sociální zabezpečení vojáka v souvislosti s jeho služebním poměrem, k) s podmínkami zániku služebního poměru a l) s opatřeními zajišťujícími rovné zacházení. Uskutečňuje-li se informování v elektronické podobě, musí být informace uchazeči přístupná a musí mít možnost si ji uložit nebo vytisknout. Služební orgán je povinen doložit předání informace uchazeči.“. 2. § 21a včetně nadpisu zní: