§ 187 Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů – Samovznícení

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Českého báňského úřadu č. 22/1989 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu při hornické činnosti a při dobývání nevyhrazených nerostů v podzemí, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 392/2003 Sb., o bezpečnosti provozu technických zařízení a o požadavcích na vyhrazená technická zařízení tlaková, zdvihací a plynová při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a vyhláška č. 659/2004 Sb., o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu v dolech s nebezpečím důlních otřesů · 282/2007 Sb. · § 187 · Životní prostředí
§ 187 Samovznícení (1) Uhelné sloje se dělí na sloje náchylné k samovznícení a sloje bez náchylnosti k samovznícení. Před zahájením dobývání musí být ověřena náchylnost k samovznícení dané sloje. Podle výsledku ověření zařadí obvodní báňský úřad sloj do příslušné kategorie. (2) Na dole s výskytem sloje náchylné k samovznícení musí být vytvořeny podmínky pro inertizaci důlního ovzduší dusíkem. (3) Organizace zajistí jednotný postup a řízení prevence samovznícení na dolech vydáním pokynů (pracovních pravidel), které stanoví zejména zásady pro vypracování projektu prevence samovznícení pro vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení, způsob určení míry nebezpečí samovznícení uhlí ve sloji a potřebná opatření. (4) Projekt prevence samovznícení uhlí a jeho změny schvaluje závodní dolu. Opatření v něm stanovená jsou součástí technologického postupu pro vedení důlních děl. (5) Při vedení důlních děl ve slojích náchylných k samovznícení musí být a) zabráněno průtahům důlních větrů přes vyrubané prostory, stařiny a pilíře mezi důlními díly neprodleným utěsňováním závalu, zejména v místě výchozí prorážky při dobývání stěnováním, v porubních chodbách v návaznosti na postup porubu a v místě ukončení porubu, a to i s ohledem na časové a prostorové vedení důlních děl, b) neprodleně uzavírány vydobyté prostory ukončených porubů a důlní díla do nich ústící, c) určena a realizována opatření ke snížení větrních spádů, a to na základě analýzy tlakového snímku větrní oblasti, d) určen nejmenší denní postup porubu s ohledem na předpokládanou inkubační dobu a opatření pro případ zastavení nebo zpomalení postupu porubu, e) vytvořeny podmínky pro omezení akumulace tepla, f) neprodleně vyplňovány volné prostory za výztuží v důlních dílech, g) předcházeno vzniku endogenních požárů vhodnými technickými prostředky, zejména injektáží, proplavováním stařin, budováním záplavových manžet nebo inertizací, h) zvolena taková dobývací metoda a při stěnování i taková výztuž, aby ztráty uhelné hmoty v závalu byly co nejmenší. V mapové dokumentaci provozovaného porubu musí být vyznačena místa a mocnost vrstvy uhelné hmoty ponechané v závale. (6) Pro včasné zjištění procesu samovznícení organizace na vhodných místech zjišťuje a vyhodnocuje vývin kysličníku uhelnatého. (7) Sloj náchylnou k samovznícení je možné dobývat do pole jen při dobývání na plnou základku, nebo pokud v nadloží do pětinásobku mocnosti sloje není nečistě vyrubaná nebo nevyrubaná sloj. Na styku vyrubaného prostoru s vtažným a výdušným důlním dílem se zřizují základkové pásy nebo žebra zamezující průtahu důlních větrů vyrubanými prostory.“. 45. V § 188 odst. 1 se slova „a ostatní hráze a hrázové dveře“ nahrazují slovy „hráze, hrázové objekty a větrní uzávěry“. 46. V § 190 odst. 2 se slovo „revírní“ nahrazuje slovem „hlavní“. 47. V § 216 se slova „Návod pro obsluhu a údržbu“ nahrazují slovy „Návod k použití“. 48. V § 222 odst. 3 se tečka na konci písmene c) nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno d), které zní: „d) u potrubí rozvádějícího dusík zelené (zeleň májová).“. 49. V § 231 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Veškerá vedení a ochranné vodiče, s výjimkou hlavního zemnícího vedení (§ 231b odst. 2), musí být měděná. Ochranné vodiče, které nejsou mechanicky chráněny, není-li dále stanoveno jinak, musí mít průřez nejméně 6 mm2.“. 50. V § 231a odstavce 2 a 3 znějí: „(2) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem větším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem větším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že při poklesu izolačního odporu sítě pod 15 Ω/V je zajištěna signalizace tohoto stavu a v plynujících dolech je kromě toho zajištěno samočinné vypnutí této sítě. (3) Elektrickou síť podle odstavce 1 písm. a) s příkonem menším než 1 kVA, u lignitových dolů s příkonem menším než 3 kVA, lze provozovat jen za předpokladu, že a) je provozována jako síť podle odstavce 2, b) pro kabelové rozvody je použito kabelů s pancířem, kovovým stíněním nebo polovodivým stíněním a jištění proti zkratu je provedeno tak, aby došlo k odpojení elektrického obvodu od zdroje v čase do 0,1 s při zkratu v elektrickém obvodu, nebo c) síť odpovídá požadavkům na nezápalný elektrický obvod.“. 51. V § 231a se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Elektrická síť podle odstavce 1 písm. b) v plynujících dolech II. třídy nebezpečí musí být provozována tak, aby a) zemní proud při jednopólovém zemním spojení nepřesáhl 7 A, b) hodnota dovoleného dotykového napětí nepřesáhla 50 V a c) pokles izolačního odporu sítě byl signalizován do místa se stálou obsluhou. Kontrola izolačního odporu sítě se řídí provozním řádem. Naměřené hodnoty izolačního odporu se zaznamenávají.“. 52. V § 231b odstavec 2 zní: „(2) Hlavní zemnicí vedení musí být tvořeno měděným vodičem nebo měděným stíněním kabelu o průřezu nejméně 50 mm2 nebo ocelovým pozinkovaným vodičem o průřezu nejméně 95 mm2; pokud je jako ocelový pozinkovaný vodič použit pásek, musí být jeho tloušťka alespoň 3 mm. Hlavní zemnicí vedení musí být připojeno nejméně na dva strojené zemniče. Průřez hlavního zemnicího vedení nesmí být zeslaben.“. 53. V § 231b se před tečku na konci odstavce 3 vkládá text „; ochranný vodič elektrického zařízení nad 1 kV musí mít průřez alespoň 16 mm2, s výjimkou zařízení připojeného vlečným kabelem, které se připojuje zemním vodičem vlečného kabelu.“. 54. V § 231b odst. 4 se věta druhá nahrazuje větami, které znějí: „Provedení hlavního zemnicího vedení i místa napojení strojených zemničů musí umožnit jejich prohlídky. Odpor uzemňovací soustavy vyjádřený v Ω nesmí být větší než podíl 50 k součtu délek všech kabelů pro napětí nad 1 kV, vyjádřených v km, které jsou připojeny na stejný napájecí zdroj, a současně nesmí přesáhnout 15 Ω. Hlavní zemnicí vedení je na povrchu připojeno na zemnicí vedení rozvodny, z níž je napájen důl. Hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem vztahujících se k tomuto ustanovení.“. 55. V § 231b se doplňují nové odstavce 5 až 10, které včetně poznámky pod čarou č. 56d znějí: „(5) Odpor uzemňovací soustavy v místě připojení na neživé části nesmí být větší než 15 Ω v sítích nízkého napětí. (6) Kontrola stavu hlavního zemnicího vedení se provádí nejméně jedenkrát za rok a vždy po důlním otřesu v důlních dílech postižených otřesem; to neplatí pro hlavní zemnicí vedení ve společném obložení. (7) Spoje na hlavním zemnicím vedení musí být chráněny proti korozi. Spoje mezi ocelovým pozinkovaným lanem nebo ocelovým pozinkovaným páskem a měděným vodičem musí být chráněny tak, aby mezi nimi nevznikl galvanický článek, nebo chráněny ochranným nátěrem zabraňujícím přístupu vlhkosti ke spoji. (8) Neživé části elektrických zařízení do 1 kV musí být připojeny na hlavní zemnicí vedení měděným ochranným vodičem, který je součástí přívodního kabelu. U kabelových vedení se nesmí ochranný vodič použít jako napájecí vodič. (9) Pospojování neživých částí elektrického zařízení a jejich připojení na hlavní zemnicí vedení se provádí podle technických norem56d) vztahujících se k tomuto ustanovení. (10) U sdělovacích zařízení, u nichž je nutno neživé části chránit před nebezpečným dotykovým napětím, se provádí ochrana zemněním buď přímo na ochrannou uzemňovací soustavu měděným ochranným vodičem o průřezu alespoň 4 mm2 nebo prostřednictvím jednoho páru vodičů v kabelu. Za ochranný vodič je možno použít i plášť a pancéř kabelu. Sdělovací a telekomunikační zařízení bez přímého vodivého spojení se silovými obvody lze chránit samostatným uzemněním, jehož odpor nepřesáhne 75 Ω. 56d) Například ČSN 33 3201 Elektrická instalace nad AC 1 kV.“. 56. Za § 231b se vkládají nové § 231c a 231d, které včetně nadpisů znějí:

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.