§ 81 Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky – Účinnost
Vyhláška Ministerstva vnitra, kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky · 287/2002 Sb. · § 81 · Ostatní právní předpisy
Stručně: Paragraf 81 vyhlášky 287/2002 Sb. stanovuje datum, kdy vyhláška nabyla účinnosti, a dále v příloze č. 1 vyjmenovává konkrétní situace, ve kterých má policista nárok na služební volno se zachováním služebního příjmu.
§ 81 Účinnost
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2002.
Ministr:
Mgr. Gross v. r.
Příloha č. 1 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.
Policistovi je poskytnuto služební volno s nárokem na služební příjem v případech a v rozsahu dále uvedeném.
1. Činnost dárce při odběru krve a při aferéze
Služební volno se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, jestliže tyto skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Jestliže na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nepostačí 24 hodiny, poskytne se služební volno za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do doby služby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti ve službě.
2. Činnost dárce při odběru dalších biologických materiálů
Služební volno se poskytne za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, jestliže uvedené skutečnosti zasahují do doby služby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle odebraného objemu, charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že služební volno se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do doby služby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, poskytuje se služební volno podle bodu 1. věty třetí.
3. Činnost registrovaných kandidátů a členů volebních komisí při volbách do zákonodárných sborů a zastupitelstev v krajích a obcích
Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.
4. Účast ve státní sportovní reprezentaci nebo reprezentaci policie
Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.
5. Činnost člena Horské služby nebo osobní pomoc při záchranné akci v terénu podle pokynů Horské služby
Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu.
6. Činnost vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech
Služební volno se poskytne v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby, a za podmínky, že policista nejméně po dobu 1 roku před poskytnutím služebního volna pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce podle věty první se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež, případně o tábory policie nebo ministerstva.
7. Činnost při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti
Služební volno se poskytne v rozsahu nejvýše 10 dnů v kalendářním roce, jestliže tomu nebrání důležitý zájem služby.
8. Účast na výběrovém řízení podle této vyhlášky
Služební volno se poskytne v nezbytném rozsahu, nejvýše však na 5 dnů v kalendářním roce.
Příloha č. 2 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.
Policistovi je poskytnuto služební volno s nárokem na služební příjem v případech a v rozsahu dále uvedeném.
1. Vyšetření nebo ošetření policisty ve zdravotnickém zařízení
Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, jestliže vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo dobu služby.
2. Narození dítěte manželce (družce) policisty
Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou k převozu nebo doprovodu manželky (družky) do zdravotnického zařízení a zpět.
3. Doprovod člena rodiny nebo zdravotně postiženého dítěte
Služební volno se poskytne při doprovodu
a) člena rodiny do zdravotnického zařízení k vyšetření nebo ošetření při náhlém onemocnění nebo úrazu a k předem stanovenému vyšetření, ošetření nebo léčení; služební volno se poskytne jen jednomu z rodinných příslušníků na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 1 den, byl-li doprovod nezbytný a uvedené úkony nebylo možno provést mimo dobu služby, a
b) zdravotně postiženého dítěte do zařízení sociální péče nebo do internátní speciální školy; služební volno se poskytne jen jednomu členu rodiny na nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na 6 dnů v kalendářním roce.
4. Úmrtí příbuzného nebo spolupracovníka policisty
Služební volno se poskytne na
a) 2 dny při úmrtí manžela, druha nebo dítěte a na další den k účasti na pohřbu těchto osob,
b) 1 den k účasti na pohřbu rodiče a sourozence, rodiče a sourozence jeho manžela, jakož i manžela sourozence a na další den, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,
c) nezbytně nutnou dobu, nejvýše na 1 den, k účasti na pohřbu prarodiče nebo vnuka policisty nebo prarodiče jeho manžela nebo jiné osoby, která sice nepatří k uvedeným nejbližším příbuzným, ale žila s policistou v době úmrtí ve společné domácnosti, a na další den, jestliže policista obstarává pohřeb těchto osob,
d) nezbytně nutnou dobu k účasti na pohřbu spolupracovníka členům delegace, jež určí služební funkcionář.
5. Vlastní svatba, svatba dětí nebo rodičů policisty
Služební volno se poskytne na 2 dny při vlastní svatbě, z toho 1 den k účasti na svatebním obřadu. Služební volno se poskytne na 1 den k účasti na svatebním obřadu při svatbě dítěte nebo rodiče.
6. Přestěhování policisty
Služební volno se poskytne na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na 1 den při stěhování v téže obci a nejvýše na 2 dny při stěhování do jiné obce.
7. Nepředvídané přerušení provozu nebo zpoždění hromadných dopravních prostředků
Služební volno se poskytne policistovi na dobu nezbytně nutnou, nemohl-li policista dosáhnout místa služebního působiště jiným přiměřeným způsobem.
8. Vyhledání nového místa před skončením služebního poměru
Služební volno se poskytne před skončením služebního poměru uvolněním na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na 1 půlden v týdnu, po dobu 2 kalendářních měsíců následujících po dni doručení žádosti o uvolnění, jestliže nekončí služební poměr na základě dohody dříve. Ve stejném rozsahu se poskytne služební volno při skončení služebního poměru podle § 106 odst. 1 písm. a) až c) zákona.
Služební volno lze se souhlasem služebního funkcionáře slučovat.
9. Vyřízení důležitých osobních záležitostí policisty
Služební volno lze poskytnout na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na 1 den v kalendářním roce, k vyřízení důležitých osobních záležitostí, které nelze vyřídit mimo dobu služby, jestliže by policistovi jinak vznikla újma.
10. Ošetřování nemocného člena rodiny, péče o dítě
Služební volno se poskytne
a) při ošetřování nemocného dítěte mladšího než 10 let,
b) při péči o dítě mladší než 10 let z toho důvodu, že
1. dětské výchovné zařízení, v jehož péči dítě jinak je, nebo škola, do které chodí, byly uzavřeny z nařízení příslušných orgánů,
2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči dětského výchovného zařízení nebo docházet do školy, nebo
3. osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla nebo jí byla nařízena karanténa (karanténní opatření), a proto nemůže o dítě pečovat,
c) při ošetřování jiného nemocného člena rodiny, jestliže jeho zdravotní stav vyžaduje nezbytné ošetření jinou osobou,
nejvýše však na dobu nezbytně nutnou v rámci prvních 9 kalendářních dnů, jestliže potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.
Policistovi, který má v trvalé péči alespoň 1 dítě ve věku do skončení povinné školní docházky a je jinak osamělý, se poskytne služební volno nejvýše po dobu nezbytně nutnou v rámci prvních 16 kalendářních dnů, jestliže potřeba ošetřování (péče) v nich trvá.
Souběžné poskytnutí služebního volna při ošetřování (péči) nebo podpory při ošetřování člena rodiny více oprávněným je vyloučeno.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 287/2002 Sb.
1. Činnosti zakázané těhotným policistkám
1.1 Těhotným policistkám jsou zakázány práce
a) v prostředí, v němž je tlak vzduchu vyšší než okolní atmosférický tlak o více než 20 kPa,
b) v prostředí, v němž je koncentrace kyslíku v ovzduší nižší než 20 % objemových,
c) v prostředí, které vyžaduje používání izolačních dýchacích přístrojů,
d) spojené se zátěží neúměrnou změnám pohybového ústrojí a jiných částí organismu způsobených těhotenstvím, zejména
1. vykonávané velkými svalovými skupinami s převažující dynamickou složkou svalové práce, při níž je celosměnový přípustný energetický výdej větší než 4 MJ netto,
2. při přepravě břemen pomocí jednoduchých bezmotorových prostředků, při nichž musí být vynaložena tažná síla větší než 50 N nebo tlačná síla větší než 100 N,
3. spojené se zvedáním a přenášením břemen překračujících ukazatele v bodě 5. a při nichž přípustný minutový energetický výdej překračuje 14,5 kJ.min-1 netto,
4. vykonávané v nefyziologických pracovních polohách, kterými jsou například hluboký předklon, poloha vkleče, vleže, ve vypjatém stoji na špičkách, s rukama nad hlavou, s otočením trupu o více než 60°, a v malých uzavřených prostorách,
5. spojené s tlakem na břicho,
6. při nichž nelze upravit pracovní místo s ohledem na antropometrické změny těla policistky,
7. trvale vykonávané vsedě nebo vestoje bez možnosti střídání pracovních poloh,
8. vykonávané ve vnuceném pracovním tempu,
9. spojené s psychickou zátěží zařazené do třetí kategorie podle zvláštního právního předpisu.1)
1.2 Těhotným policistkám jsou dále zakázány práce
a) spojené s expozicí hluku zařazené do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu,1)
b) při nichž by mohly být vystaveny rázům,
c) spojené s expozicí vibrací,
1. místním přenášením na ruce, jestliže jsou tyto práce zařazeny do třetí nebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu,1)
2. přenášeným zvláštním způsobem a celkovým vibracím, jejichž hodnoty překračují nejvyšší přípustné hodnoty stanovené pro fyzickou práci zvláštním právním předpisem2) snížené o 10 dB,
d) při nichž dochází za běžných pracovních podmínek ke značnému znečištění kůže minerálními oleji,
e) s karcinogeny a mutageny a při pracovních procesech s rizikem chemické karcinogenity, které jsou uvedeny ve zvláštním právním předpisu,3)
f) s chemickými látkami a chemickými přípravky
1. způsobujícími akutní nebo chronické otravy s těžkými nebo nevratnými následky pro zdraví (chemické látky klasifikované a označované na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větami R 23, R 26, R 28, R 39, R 40 a R 48),
2. poškozujícími reprodukční schopnost anebo plod v těle matky klasifikovanými a označovanými na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větami R 60, R 61, R 62 a R 63,
3. poškozujícími kojence prostřednictvím mateřského mléka klasifikovanými a označovaným na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větou R 64,
4. vyvolávajícími těžká poškození zdraví při vstřebávání kůží (chemické látky klasifikované a označované na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větou R 24 nebo větou R 27) nebo které mají výrazné sensibilisující účinky na dýchací ústrojí nebo kůži (chemické látky klasifikované a označované podle těchže kriterií větou R 42 nebo R 43 ),
5. omezujícími dělení buněk,
6. chemickými látkami a chemickými přípravky označenými kombinací vět uvedených v odstavcích 1 až 4,
g) s olovem a jeho sloučeninami,
h) při výrobě léčiv a veterinárních přípravků, obsahujících hormony, antibiotika a jiné biologicky vysoce účinné látky, jestliže nelze na podkladě podrobného vyhodnocení expozice a rizika vyloučit, že nedojde za předvídatelných podmínek k poškození zdraví těhotné ženy nebo plodu,
i) při výrobě cytostatit, jejich přípravě k injekční aplikaci, při jejím provádění a při ošetřování pacientů léčených cytostatiky,
j) spojené s expozicí rtuti, oxidu uhelnatého a jinými chemickými látkami neuvedenými v předchozích odstavcích, jestliže jsou práce s nimi zařazeny do kategorie druhé až čtvrté podle zvláštního právního předpisu,1)
k) v kontrolovaných pásmech pracovišť se zdroji ionizujícího záření,5) kde podmínky práce nezajišťují pro plod stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jednotlivce z obyvatelstva,
l) spojené s expozicí viru rubeoly nebo původci toxoplasmosy a práce spojené s expozicí jiným biologickým činitelům uvedeným ve skupinách 2 - 4 ve zvláštním právním předpisu3) zařazené do třetí anebo čtvrté kategorie podle zvláštního právního předpisu,4) jestliže nelze u těhotné policistky prokázat imunitu proti biologickým činitelům, které přicházejí při dané práci v úvahu,
m) v prostorách, kde jsou překračovány nejvyšší přípustné hodnoty elektromagnetického záření a elektromagnetických polí stanovené pro obyvatelstvo zvláštním právním předpisem,6)
n) určené jako práce rizikové podle zvláštního právního předpisu,7) jestliže nejsou uvedeny v bodu 1.1 nebo 1.2 písm. a) až m),
o) vykonávané na pracovištích, na nichž časově vážená celosměnová průměrná výsledná teplota kulového teploměru překračuje 28 °C,
p) vykonávané po dobu delší než čtyři hodiny za směnu v prostorách, v nichž je teplota vzduchu udržována uměle na hodnotě 4 °C a nižší,
r) vykonávané po dobu delší než jednu hodinu souhrnně za směnu při teplotách nižších než -5 °C,
s) se zvýšeným rizikem úrazů, zejména práce
1. při výrobě a zpracování výbušnin a výbušných předmětů a zacházení s nimi,
2. s kapalinami klasifikovanými a označovanými na základě kriterií obsažených v přílohách 2 a 3 zvláštního právního předpisu4) větou R 11 a R 12 (hořlavými a extremně hořlavými kapalinami I. třídy nebezpečnosti), nejde-li o jejich používání v laboratořích nebo při poskytování zdravotní nebo veterinární péče,
3. při nichž hrozí zhroucení konstrukce, staveb apod.,
4. ve výškách nad 1,5 m (měřeno od úrovně podlahy po úroveň chodidel) a nad volnou hloubkou,
5. na zařízeních vysokého napětí,
6. při ošetřování nebezpečných zvířat, jejichž seznam je uveden ve zvláštním právním předpisu,8)
7. práce spojené se zacházením se zvířaty, při nichž je zvýšené nebezpečí úrazu,
8. při porážení zvířat na jatkách,
9. v prostoru uzavřených nádob a nádrží,
10. při dezinsekci a deratizaci prostorů plyny,
11. při ošetřování pacientů umístěných v uzavřených psychiatrických odděleních zdravotnických zařízení.
2. Činnosti zakázané matkám do konce devátého měsíce po porodu
Matkám do konce devátého měsíce po porodu jsou zakázány práce uvedené v bodu 1.1 a 1.2 písm. b), c) a písm. o) až s).
Policistkám, které kojí, jsou zakázány práce uvedené v bodu 1.2 písm. d) až j) a písm. k), jde-li o práci se zdroji záření, které nejsou uzavřeným radionukleovým zářičem a nejsou-li podmínky práce upraveny tak, aby byl zajištěn pro kojence stejný stupeň radiační ochrany jako pro každého jiného obyvatele, a práce uvedené v bodu 1.2 písm. l).
3. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen policistkami oběma rukama v pracovní poloze vstoje9)
Hmotnost ručně
zvedaných a
přenášených břemen
nesmí být větší než
(kg)Délka vertikální dráhy
břemeneMaximální počet
zdvihů za 1 minutuMaximální celková
hmotnost (kg)břemen
zvedaných a
přenášených za 1
směnu15Podlaha - zápěstí10)66500Zápěstí - rameno10)510Podlaha - zápěstí10)85500Zápěstí - rameno10)7Podlaha - rameno10)55Podlaha - zápěstí104000Podlaha - rameno8Podlaha - nad rameno6Zápěstí - rameno10Zápěstí - nad rameno8Rameno - nad rameno5
Břemena o hmotnosti 10 - 15 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
Břemena o hmotnosti 5 - 10 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut. Výjimečně lze připustit jako ojedinělý úkon manipulaci s břemenem do hmotnosti 20 kg, jestliže jsou dány dobré úchopové možnosti.
Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.
4. Nejvyšší přípustné hmotnostní limity pro zvedání a přenášení břemen těhotnými policistkami a matkami do konce devátého měsíce po porodu oběma rukama v pracovní poloze vstoje11)
Hmotnost ručně
zvedaných a
přenášených břemen
nesmí být větší než
(kg)Délka vertikální dráhy
břemeneMaximální počet
zdvihů za 1 minutuMaximální celková
hmotnost (kg)břemen
zvedaných a
přenášených za 1
směnu7,5Podlaha - zápěstí10)32500Zápěstí - rameno10)55Podlaha - zápěstí10)42000Zápěstí - rameno10)7Podlaha - rameno10)32,5Podlaha - zápěstí51800Podlaha - rameno4Podlaha - nad rameno3Zápěstí - rameno8Zápěstí - nad rameno4Rameno - nad rameno3
Břemena o hmotnosti 5 - 7,5 kg je možno zvedat nejvýše po dobu 10 minut, mezi pracovními úseky se zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 15 minut.
V posledních 3 měsících těhotenství omezit nebo vyloučit zvedání při dráze břemeno podlaha -zápěstí, zvláště při hmotnosti břemene 7,5 kg. Totéž se týká i přenášení břemen.
Břemena o hmotnosti 2,5 - 5 kg je možno nepřetržitě zvedat po dobu 15 minut, mezi pracovními cykly s nepřetržitým zvedáním musí být zařazeny přestávky o délce nejméně 10 minut.
Pro účely této vyhlášky se pokládá za výšku zápěstí žen vstoje 79 cm, za výšku ramen 134 cm. Při pracovní poloze vsedě se tyto hodnoty výšek snižují o 40 cm s tolerancí 5 cm podle výšky sedadla.
Za zvedání břemena se pokládá též manipulace s pacienty na lůžku
5. Největší přípustná vzdálenost pro přenášení břemen při dobrých úchopových možnostech12)
Hmotnost ručně přenášených břemen (kg/min)7,552,5Maximální vzdálenost přenášení (m)101520
Přenášení a zvedání břemen se posuzuje odděleně.
1) § 2 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
2) § 20 zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 194/1999 Sb.
3) § 1 až 4 a § 16 až 35 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.
4) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, ve znění zákona č. 164/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 363/2000 Sb., zákona č. 60/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu č. 322/2001 Sb. a zákona č. 151/2002 Sb., zákon č. 279/1992 Sb., o některých dalších předpokladech pro výkon některých funkcí obsazovaných ustanovením nebo jmenováním příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky, ve znění zákona č. 555/1992 Sb., zákona č. 256/1995 Sb. a zákona č. 424/2000 Sb.
5) § 1 zákona č. 186/1992 Sb.
6) § 155 zákona č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
§ 158 zákoníku práce.
6a) § 157 zákoníku práce.
7) § 20 odst. 1 zákona č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 180/1990 Sb.
8) § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. 186/1992 Sb.
9) § 132 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.
10) Zákon č. 148/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
11) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 201/1997 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 217/2000 Sb. a zákona č. 492/2001 Sb.
Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 143/1995 Sb., nařízení vlády č. 72/1996 Sb., nařízení vlády č. 327/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 354/1997 Sb., nařízení vlády č. 249/1998 Sb., nařízení vlády č. 127/2000 Sb. a nařízení vlády č. 496/2000 Sb.
12) § 29 zákona č. 186/1992 Sb.
13) Nařízení vlády č. 79/1994 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
13a) § 10 odst. 3 nařízení vlády č. 79/1994 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a služeb, orgánů celní správy, příslušníků Sboru požární ochrany a zaměstnanců některých dalších organizací (služební platový řád), ve znění nařízení vlády č. 72/1996 Sb. a nařízení vlády č. 496/2000 Sb.
14) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1998 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 Sb., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb., zákona č. 138/1995 Sb., zákona č. 306/1999 Sb., zákona č. 19/2000 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb.
Vyhláška č. 256/1996 Sb., kterou se stanovují podrobnosti o organizaci studia a o jeho ukončení ve vyšších odborných školách.
Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění zákona č. 210/2000 Sb. a zákona č. 147/2001 Sb.
15) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).
16) Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu.
17) § 73 zákona č. 186/1992 Sb., ve znění zákona č. 155/2000 Sb.
§ 157 až 159 zákoníku práce.
18) § 42b zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
19) Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb. a zákona č. 238/2000 Sb.
20) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
21) § 27b zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 138/1995 Sb.
22) § 45 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
23) § 46 odst. 3 zákona č. 111/1998 Sb.
24) § 47 odst. 4 zákona č. 111/1998 Sb.
25) § 20c zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
26) Například Dohoda mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Rakouskou republikou o ulehčení pohraničního odbavování o železniční, silniční a vodní dopravě, vyhlášená pod č. 27/1994 Sb.
27) § 7 odst. 2 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
Vyhláška č. 445/2001 Sb., kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného, výše sazeb základních náhrad za používání silničních motorových vozidel a výše průměrných cen pohonných hmot.
28) § 7 odst. 5 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
Vyhláška č. 445/2001 Sb.
29) § 5 odst. 1 a 2 a § 8 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
Vyhláška č. 445/2001 Sb.
30) § 16 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
31) § 12 odst. 2, 3 a 5 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb. a zákona č. 36/2000 Sb.
Vyhláška č. 444/2001 Sb., kterou se stanoví základní sazby stravného v cizí měně pro rok 2002.
32) § 21 písm. b) a § 23 zákona č. 186/1992 Sb.
33) Například zákon č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 592/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 305/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb., zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 149/1996 Sb., zákona č. 48/1997 Sb., zákona č. 93/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 69/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 220/2000 Sb.
34) § 11 odst. 3 zákona č. 143/1992 Sb., ve znění zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
35) Nařízení vlády č. 62/1994 Sb., o poskytování náhrad některých výdajů zaměstnancům rozpočtových a příspěvkových organizací s pravidelným pracovištěm v zahraničí, ve znění nařízení vlády č. 183/1999 Sb. a nařízení vlády č. 465/2001 Sb.
36) § 25 zákona č. 29/1984 Sb., ve znění zákona č. 171/1990 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.
Vyhláška č. 265/1996 Sb.
§ 54 až 56 zákona č. 111/1998 Sb.
37) § 17 zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 217/2000 Sb.
38) Vyhláška č. 440/2001 Sb., o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění.
39) § 197 a 198 zákoníku práce
§ 37 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, ve znění nařízení vlády č. 461/2000 Sb.
40) § 120 odst. 2 zákona č. 186/1992 Sb.
41) § 200 zákoníku práce.
42) § 44 zákona č. 230/1992 Sb., o Federální železniční policii.
§ 21 odst. 3 zákona č. 238/2000 Sb.
43) § 5 odst. 2 zákona č. 32/1957 Sb.
44) Například zákon č. 143/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
45) Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 114/1994 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 32/1995 Sb., zákona č. 87/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 248/1995 Sb., zákona č. 316/1996 Sb., zákona č. 18/1997 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 210/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb., zákona č. 63/1999 Sb., zákona č. 129/1999 Sb., zákona č. 144/1999 Sb., zákona č. 170/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu vyhlášeného pod č. 3/2000 Sb., zákona č. 17/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 72/2000 Sb., zákona č. 100/2000 Sb., zákona č. 103/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb. zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 340/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 117/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 239/2001 Sb. a zákona č. 483/2001 Sb.
46) § 91 písm. a) zákona č. 186/1992 Sb.
§ 194 a 195 zákoníku práce.
§ 445 občanského zákoníku.
47) § 132 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.
48) § 11 až 14, § 102 až 104 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.
49) § 130 odst. 2 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení.
50) § 115 občanského zákoníku.
1) Vyhláška č. 89/2001 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli.
2) Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací.
3) Nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci.
4) Nařízení vlády č. 25/1999 Sb., kterým se stanoví postup hodnocení nebezpečnosti chemických látek a chemických přípravků, způsob jejich klasifikace a označování a vydává seznam dosud klasifikovaných nebezpečných látek, ve znění nařízení vlády č. 258/2001 Sb.
5) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 71/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb. a zákona č. 13/2002 Sb.
6) Nařízení vlády č. 480/2000 Sb., o ochraně zdraví před neionizujícím zářením.
7) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 254/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 13/2002 Sb. a zákona č. 76/2002 Sb.
8) Vyhláška č. 75/1996 Sb., kterou se stanoví nebezpečné druhy zvířat.
9) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemeně větší než 5 kg.
10) Jiné vertikální dráhy nejsou pro tuto hmotnost břemene přípustné.
11) Při pracovní poloze vsedě nesmí být hmotnost břemene větší než 5 kg. Zvedání břemene vsedě je možno vykonávat nejdéle 15 minut. Mezi pracovní úseky s takovou prací musí být zařazovány přestávky o délce nejméně 20 minut.
12) Dobré úchopové možnosti jsou při zvedání a přenášení břemen dány tehdy, pokud je možno uchopit břemeno například pomocí rukojeti, výstupku, prohlubní pro ruce, podhmatem, přičemž osa předloktí svírá se sagitální rovinou těla úhel nejvýše 30°.
Výklad
Stručně
Paragraf 81 vyhlášky 287/2002 Sb. stanovuje datum, kdy vyhláška nabyla účinnosti, a dále v příloze č. 1 vyjmenovává konkrétní situace, ve kterých má policista nárok na služební volno se zachováním služebního příjmu.
Co to znamená v praxi
Policista má nárok na placené služební volno, pokud daruje krev, další biologické materiály, nebo pokud se účastní voleb jako kandidát či člen komise.
Placené volno je poskytnuto i v případě účasti ve státní sportovní reprezentaci nebo reprezentaci policie, či při činnosti člena Horské služby nebo pomoci při záchranné akci.
Policista může získat placené volno pro činnost vedoucího nebo jiného pracovníka na táborech pro děti a mládež, a to až na 3 týdny ročně, pokud splňuje určité podmínky.
Na co si dát pozor
U dárcovství krve a aferézy je volno omezeno na dobu cesty, odběru, cesty zpět a zotavení, a to v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru, s možností prodloužení za prokázanou nezbytně nutnou dobu.
U dárcovství dalších biologických materiálů je volno v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru, přičemž lékař může dobu zkrátit nebo prodloužit, maximálně však na 96 hodin.
U činnosti na táborech je volno omezeno na 3 týdny v kalendářním roce a je podmíněno soustavnou a bezplatnou prací s dětmi nebo mládeží po dobu nejméně 1 roku, pokud nejde o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež, případně o tábory policie nebo ministerstva.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.