§ 8 Vyhláška o provedení některých ustanovení zákona o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v oblasti letectví – Nejistoty při výpočtu emisí CO2 a údajů o tunokilometrech v činnosti v oblasti letectví

§ 8 Nejistoty při výpočtu emisí CO2 a údajů o tunokilometrech v činnosti v oblasti letectví (1) Při výpočtu emisí a údajů o tunokilometrech musí provozovatel letadla brát v úvahu hlavní zdroje nejistoty a využít tyto informace při výběru metody zjišťování schválené v plánu zjišťování podle bodů 5 a 6 přílohy č. 4 k této vyhlášce. (2) Je-li doplněné palivo stanoveno výhradně podle fakturovaného množství paliva nebo jiných odpovídajících dokladů poskytnutých dodavatelem paliva, například dodacích listů pro palivo doplněné pro daný let, nepožaduje se žádný další důkaz o související úrovni nejistoty. Pokud se pro měření doplněného paliva používají palubní systémy, je nutné úroveň nejistoty spojenou s měřením paliva doložit kalibračními listy. Nejsou-li kalibrační listy k dispozici, provozovatel letadla poskytne specifikace výrobce letadla určující úrovně nejistoty u palubních systémů pro měření paliva a předloží doklady o provádění kontrol správného fungování systémů pro měření paliva. (3) Nejistoty u všech ostatních částí metodiky zjišťování vycházejí například z konzervativního odborného posouzení s přihlédnutím k odhadovanému počtu letů ve vykazovaném období. Ke kumulativnímu účinku všech součástí měřicího systému na nejistotu ročních údajů o činnosti se nepřihlíží.