§ 7b Zákon, kterým se mění zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Přechodné ustanovení

§ 7b Přechodné ustanovení (1) Je-li zapotřebí zabránit ztrátě, zničení nebo pozměnění dat důležitých pro trestní řízení, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, lze nařídit osobě, která uvedená data drží nebo je má pod svojí kontrolou, aby taková data uchovala v nezměněné podobě po dobu stanovenou v příkazu a učinila potřebná opatření, aby nedošlo ke zpřístupnění informace o tom, že bylo nařízeno uchování dat. (2) Je-li to zapotřebí k zabránění pokračování v trestné činnosti nebo jejímu opakování, lze nařídit osobě, která drží nebo má pod svojí kontrolou data, která jsou uložena v počítačovém systému nebo na nosiči informací, aby znemožnila přístup jiných osob k takovým datům. (3) Příkaz podle odstavce 1 nebo 2 je oprávněn vydat předseda senátu a v přípravném řízení státní zástupce nebo policejní orgán. Policejní orgán potřebuje k vydání takového příkazu předchozí souhlas státního zástupce; bez předchozího souhlasu může být příkaz policejním orgánem vydán jen tehdy, jestliže nelze předchozího souhlasu dosáhnout a věc nesnese odkladu. (4) V příkazu podle odstavce 1 nebo 2 musí být označena data, na která se příkaz vztahuje, důvod, pro který mají být data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, a doba, po kterou mají být tato data uchována nebo k nim má být znemožněn přístup, která nesmí být delší než 90 dnů. Příkaz musí obsahovat poučení o následcích neuposlechnutí příkazu. (5) Orgán, který vydal příkaz podle odstavce 1 nebo 2, jej neprodleně doručí osobě, vůči které směřuje.“. 2. V § 31 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „O vyloučení soudce nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.“. 3. V § 31 odst. 2 se za slova „odstavce 1“ vkládají slova „vět první a druhé“. 4. V § 35 odst. 1 se věta druhá nahrazuje větami „Pro jednotlivé úkony trestního řízení se může obhájce dát zastoupit koncipientem. Koncipient nemůže obhájce zastupovat v řízeních před krajským soudem jako soudem prvního stupně, před vrchním soudem nebo nejvyšším soudem; nahlížet do spisů může koncipient i v těchto řízeních.“. 5. V § 48 odst. 4 větě první, § 79f odst. 2 větě první, § 344b odst. 3 větě první a v § 349 odst. 3 větě první se za slovo „kdykoliv“ vkládají slova „po právní moci usnesení o zajištění“. 6. V § 77b odst. 1 písmena b) a c) znějí: „b) je nástrojem trestné činnosti, c) je výnosem z trestné činnosti, nebo“. 7. V části první hlavě čtvrté oddílu čtvrtém se v nadpisu pododdílu 3 za slovo „nástrojů“ vkládají slova „trestné činnosti“. 8. V nadpisu § 79a se za slovo „nástrojů“ vkládají slova „trestné činnosti“. 9. V § 79a odst. 1 větě první, § 79g odst. 1 větě první, § 146a odst. 1 písm. c) a v § 146a odst. 2 větě první se za slovo „nástrojem“ vkládají slova „trestné činnosti“. 10. V § 88 odst. 1 větě první se za slova „§ 329 trestního zákoníku“ vkládají slova „, křivé obvinění podle § 345 odst. 3 až 5 trestního zákoníku, křivá výpověď a nepravdivý znalecký posudek podle § 346 odst. 3 až 5 trestního zákoníku, křivé tlumočení podle § 347 odst. 3 až 5 trestního zákoníku“. 11. V § 91 odst. 1 se na konci textu věty první doplňují slova „a o trestních následcích křivého obvinění a pomluvy“. 12. V § 101 odst. 1 se na konci textu věty druhé doplňují slova „, křivého obvinění a pomluvy“. 13. V § 159c odst. 1 se slova „nebo nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku“ nahrazují slovy „, nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2 trestního zákoníku nebo maření spravedlnosti podle § 347a odst. 2 trestního zákoníku“ a za slovo „podezřelý“ se vkládají slova „poskytl nebo“. 14. V § 159c odst. 2 se za slovo „prospěch“ vkládají slova „poskytnut nebo“. 15. V § 163 odst. 1 se slova „podílnictví (§ 214 trestního zákoníku), podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku)“ nahrazují slovy „legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 216 odst. 1, legalizace výnosů z trestné činnosti z nedbalosti podle § 217 odst. 2“. 16. V § 265r se doplňují odstavce 8 a 9, které znějí: „(8) Rozsudek Nejvyššího soudu se ve veřejném zasedání ústně vyhlásí, je-li při vyhlášení přítomna alespoň jedna z procesních stran nebo její obhájce, zmocněnec, zákonný zástupce nebo opatrovník anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce v budově soudu a na elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska soudu“) po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku. (9) Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 8.“. 17. V § 268 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí: „(3) Rozsudek Nejvyššího soudu se ve veřejném zasedání ústně vyhlásí, je-li při vyhlášení přítomna alespoň jedna z procesních stran nebo její obhájce, zmocněnec, zákonný zástupce nebo opatrovník anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce soudu po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku. (4) Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 3.“. Čl. III Na trestní stíhání pro trestné činy podílnictví a podílnictví z nedbalosti podle § 214 a 215 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije § 163 zákona č. 141/1961 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST TŘETÍ Čl. IV V § 243f zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb., se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Rozsudek se vyhlašuje ústně, proběhlo-li ve věci jednání a při vyhlášení je přítomen alespoň jeden účastník nebo osoba zúčastněná na řízení anebo veřejnost. Jsou-li při vyhlašování rozsudku přítomny pouze soudní osoby, rozsudek se vyhlásí vyvěšením zkráceného písemného vyhotovení bez odůvodnění na úřední desce v budově soudu a na elektronické úřední desce (dále jen „úřední deska soudu“) po dobu patnácti dnů. Předseda senátu může rozhodnout, že tímto způsobem se uveřejní i nosné důvody rozsudku. (6) Předseda senátu může rozhodnout též o uveřejnění jiného rozhodnutí Nejvyššího soudu na úřední desce soudu způsobem uvedeným v odstavci 5.“. ČÁST ČTVRTÁ Čl. V V § 5a odst. 2 zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách a o změně některých zákonů (zákon o veřejných sbírkách), ve znění zákona č. 420/2011 Sb., se slova „podílnictví z nedbalosti (§ 215 trestního zákoníku),“ zrušují. Čl. VI Právnická osoba se nepovažuje za bezúhonnou podle § 5a odst. 2 zákona č. 117/2001 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, také, jestliže byla pravomocně odsouzena za trestný čin podílnictví z nedbalosti podle § 215 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena. ČÁST PÁTÁ Čl. VII V § 97 odst. 3 závěrečné části ustanovení zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 273/2012 Sb., se za slovo „předpisu“ vkládají slova „, nebyl vydán příkaz k jejich uchování podle zvláštního právního předpisu59)“. ČÁST ŠESTÁ Čl. VIII Za § 65 zákona č. 104/2013 Sb., o mezinárodní justiční spolupráci ve věcech trestních, ve znění zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 57/2017 Sb. a zákona č. 178/2018 Sb., se vkládají nové § 65a a 65b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 51 znějí: