§ 23 Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu o platovém a hodnostním řádu příslušníků celní správy – Zásady pro zařazování do tarifních tříd

§ 23 Zásady pro zařazování do tarifních tříd Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. srpna 1991. Ministr: v z. Ing. Pancíř v. r. náměstek Příloha 1 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. I. Kvalifikační požadavky společné pro všechny tarifní třídy (1) Kvalifikace příslušníka je dána odbornou způsobilostí, osobními schopnostmi, charakterovými vlastnostmi a bezúhonností. (2) Odborná způsobilost se posuzuje ve vztahu k tarifní třídě ve které je příslušník zařazen. Ukazateli odborné způsobilosti jsou získaný stupeň předepsaného školního vzdělání a předepsaného celního vzdělání, znalost jednoho cizího jazyka odpovídající stupni dosaženého školního vzdělání, dovednosti při zacházení se služební zbraní a mírnějšími prostředky, případně zacházení s prostředky spojové, kontrolní a organizační techniky. (3) Vysoké nároky na osobní schopnosti a charakterové vlastnosti příslušníka a jeho bezúhonnost jsou vyjádřeny služebním slibem5) a podmínkami pro povyšování do hodnosti. (4) Generální ředitel může podle aktuální potřeby stanovit pro výkon jednotlivých funkcí další kvalifikační požadavky (např. vysokoškolské studium ve více směrech, postgraduální studium, specializované kursy), jakož i způsob jejich ověřování. Stanovení a splnění těchto dalších požadavků nezakládá právo na zařazení do vyšší tarifní třídy nebo řídící funkce. (5) Všechny složky kvalifikačních požadavků se posuzují souhrnně. (6) Dosažení vyššího než stanoveného stupně vzdělání nezakládá nárok na zařazení příslušníka do vyšší tarifní třídy (řídící funkce), než odpovídá skutečně vykonávané práci. II. Hodnocení odborné způsobilosti (a) Hodnocení školního vzdělání 1) Pro výkon pracovních činností uvedených v zásadách se určuje školní vzdělání získané a) na vysokých školách zejména právního nebo ekonomického směru, b) na střední škole ekonomického nebo technického směru nebo gymnaziu. 2) Stupeň školního vzdělání je pro jednotlivé tarifní třídy určen pracovními charakteristikami činností a kvalifikačními požadavky pro jednotlivé funkce. 3) Za vysokoškolské vzdělání (VŠ) se považuje vzdělání na vysokých školách uvedených v obecně závazných právních předpisech.6) 4) Za úplné střední vzdělání (ÚS) se považuje absolvování střední školy zakončené maturitní zkouškou. 5) Za střední odborné vzdělání (SO) se považuje absolvování odborné školy (bez maturitní zkoušky). 6) Za základní vzdělání (Z) se považuje absolvování všech tříd povinné školní docházky. 7) Vzdělání získané v zahraničí se uznává v rámci příslušných mezinárodních dohod a platných předpisů ministerstev školství o nostrifikaci maturitních vysvědčení a vysokoškolských diplomů. 8) Stupeň nabytého školního vzdělání uznávaný podle dosavadních mzdových předpisů se pro účely odměňování uznává. 9) Neukončené vzdělání na škole kteréhokoliv stupně a typu se nehodnotí. 10) Pokud příslušník nesplňuje kvalifikační předpoklady, lze ho zařadit na volné funkční místo, do tarifní třídy nebo řídící funkce pouze na dobu určitou, nejdéle na dva roky. Příslušníka staršího 50 let (ženu starší 45 let), který nesplňuje stupeň, popř. i směr vzdělání a dlouhodobým výkonem pracovní činnosti v celní správě prokázal vysokou odbornost, lze zařadit na volné funkční místo, do tarifní třídy nebo do řídící funkce i na dobu delší než dva roky. 11) Obdobně lze postupovat i v případě, že příslušník mladší 50 let (žena 45 let) v době, po kterou je výjimečně zařazen do tarifní třídy nebo řídící funkce, pro níž nesplňuje předpoklad stupně nebo zaměření vzdělání, zahájil studium, jehož absolvováním si tento předpoklad doplní. Doba tohoto výjimečného zařazení je však podmíněna plněním studijního plánu. (b) Hodnocení celního vzdělání 1) Základní příprava je povinná pro všechny příslušníky a zakončuje se pohovorem v 1. stupni celního vzdělávání a vydáním kvalifikačního výkazu. 2) V 1. stupni celního vzdělávání se ověřují předpoklady příslušníka pro výkon práce v celní správě. 3) Za nižší celní zkoušku (NCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 2. stupně celního vzdělávání v základním celním kursu. 4) Nižší celní zkouškou se ověřují teoretické vědomosti a praktické dovednosti příslušníků zejména pro výkon služby v celní stráži. Je povinná pro všechny příslušníky a podmínkou pro jmenování do hodnosti celní strážmistr. NCZ musí být složena ve stanoveném termínu. 5) Za odbornou celní zkoušku (OCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 3. stupně celního vzdělávání v odborném celním kursu. 6) Odbornou celní zkouškou se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků v plném rozsahu potřeby výkonu celní služby na kterémkoliv útvaru celní správy. Odborná celní zkouška je podmínkou pro povyšování do hodnosti celního asistenta a vyšších hodností. 7) Za vyšší celní zkoušku (VCZ) se považuje kvalifikační zkouška po absolvování 4. stupně celního vzdělávání ve vyšším celním kursu. 8) Vyšší celní zkouškou se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků jak z oblasti celní problematiky, tak i znalosti z jiných oborů potřebné pro výkon mimořádně náročných činností v celní správě. Je povinná pro příslušníky v řídících funkcích pořadových čísel 2 až 5 a 10 až 32 a podmínkou pro povýšení do hodnosti vrchní celní inspektor a vyšších. 9) Atestací se ověřují znalosti a dovednosti příslušníků z oboru specializované činnosti požadované pro výkon práce nebo řídící funkce. Znalosti pro atestaci se získávají studiem ve vzdělávacích institucích s odbornou specializací. 10) Potřebná úroveň odborných znalostí, která je součástí kvalifikačních požadavků stanovených pro platový postup, se zjišťuje prověřováním těchto znalostí. 11) Potřebná úroveň střelecké přípravy a přípravy k používání mírnějších prostředků je součástí kvalifikačních požadavků. 12) Úroveň střelecké přípravy a přípravy k používání mírnějších prostředků se prokazuje pravidelným ověřováním teoretických a praktických znalostí. 13) Dovednosti při zacházení s kontrolní, spojovou a organizační technikou se prokazují osvědčením o absolvování kursů pro přípravu specialistů. (c) Hodnocení odborné praxe 1) Odbornou praxí se rozumí doba, po kterou pracovník získává znalosti a zkušenosti výkonem činností požadovaných pro práci, do které je zařazen. 2) Do odborné praxe se započítává: a) plně 1. doba prokázaného pracovního poměru v celní správě (včetně bývalé finanční stráže) bez ohledu na druh vykonávané práce, 2. doba základní a náhradní vojenské služby v čs. armádě bez ohledu na to, zda ji vykonával příslušník, který byl v pracovním poměru, nebo ne; nezapočítává se doba, o níž byla tato doba prodloužena (nasluhována) v důsledku výkonu trestu, 3. doba strávená účastí v národním odboji v rozsahu stanoveném zákonem č. 255/1946 Sb., o příslušnících čs. armády v zahraničí a o některých jiných účastnících národního odboje za osvobození, 4. doba pracovního poměru u jiné organizace, ve které vykonával práci příbuznou práci, kterou bude vykonávat v celní správě; b) jednou polovinou 1. doba pracovního nebo služebního poměru u jiných organizací, než uvedených v odstavci 2 písm. a) bod 4., nebo členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah, 2. doba civilní služby,7) 3. doba činnosti osob samostatně výdělečně činných. 3) Do odborné praxe se příslušníku započítává prokázaná doba úspěšně ukončeného denního studia na vysoké škole požadovaného směru, a to nejvýše 5 let. Tato doba se započítává pouze v případech, kdy je příslušník zařazen do řídící funkce nebo tarifní třídy, kde není stanoven kvalifikační požadavek vysoké školy. Studium se považuje za ukončené dnem uvedeným v diplomu, popř. na vysvědčení o poslední státní závěrečné zkoušce. 4) Do odborné praxe se nezapočítává doba a) studia nebo učebního poměru s výjimkou ustanovení odstavce 3, b) po kterou nebyl příslušník v pracovním nebo služebním poměru, c) po kterou byl příslušník činný pouze na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, d) pracovního poměru, služebního poměru, členství v družstvu, kde součástí členství je též pracovní vztah, a činnosti osob samostatně výdělečně činných, kterou příslušník nedoložil předepsaným způsobem. 5) Do odborné praxe se započítává jen doložená doba činnosti (jiná doba), kterou příslušník prokazuje zejména: a) potvrzením o zaměstnání, v němž je uveden druh vykonávané práce, b) propouštěcím rozkazem ze služebního poměru, c) osvědčením vystaveným podle obecně závazných právních předpisů, d) dokladem o pracovní činnosti v době okupace (např. pracovní knížka), e) vojenskou knížkou, f) rodným listem dítěte, g) diplomem nebo vysvědčením o státní závěrečné zkoušce nebo vysvědčením o maturitní zkoušce nebo výučním listem. 6) Zápočet se provádí vždy k 31. prosinci předchozího roku. 7) Zápočet se provádí na roky, měsíce a dny. Měsíce se počítají po 30 dnech. V případech, kdy celkový zápočet dní není celé číslo, zaokrouhluje se směrem nahoru. 8) Dodatečně prokázaná doba praxe se započte s účinností od prvního dne měsíce následujícího po dni prokázání. 9) Při souběhu několika dob rozhodných pro započtení předchozí praxe se započte doba pro příslušníka nejvýhodnější. III. Podmínky pro zařazování příslušníků do tarifních tříd 1) Základním kriteriem pro zařazování příslušníků do tarifních tříd je soulad mezi faktickou schopností vykonávat práci vyplývající z popisu práce, předpisů pro výkon práce a charakteristikami pracovních činností příslušných tarifních tříd. 2) Závazným podkladem pro rozlišování a zařazování pracovních činností podle těžiště vykonávané práce, složitosti, odpovědnosti, dosaženého vzdělání a další odborné přípravy jsou charakteristiky pracovních činností. 3) Charakteristiky pracovních činností vyjadřují základní zaměření tarifní třídy a příklady pracovních činností je doplňují. 4) Koná-li příslušník trvale více pracovních činností spadajících do různých tarifních tříd, zařadí se do tarifní třídy, ve které je těžiště jeho činnosti. 5) Příslušník se přeřadí do nižší tarifní třídy, pozbyl-li odbornou způsobilost nebo přestal-li vykonávat činnosti v dosavadní tarifní třídě. 6) Do tarifní třídy 6 lze zařadit i příslušníka, který má úplné středoškolské vzdělání doplněné o úspěšně ukončené studium předmětů na vysoké škole určené celní správou, pracuje v celní správě nejméně 15 let, splňuje kvalifikační předpoklady celního vzdělání stanovené pro tarifní třídu 6; v takovém případě se z doby jeho odborné praxe odečte 6 let. 7) Do tarifní třídy 3 lze zařadit i příslušníka, který má střední odborné vzdělání (SO), pracuje v celní správě nejméně 20 let, splňuje kvalifikační předpoklady celního vzdělání stanovené pro tarifní třídu 3; v takovém případě se z doby jeho odborné praxe odečtou 3 roky. 8) Nesplňuje-li příslušník předepsaný stupeň celního vzdělání pro zařazení do vyšší tarifní třídy a splňuje předepsaný stupeň školního vzdělání, může být zařazen do této tarifní třídy jen se souhlasem generálního ředitele. Generální ředitel mu současně stanoví lhůtu pro získání předepsaného stupně celního vzdělání. IV. Charakteristiky pracovních činností a kvalifikační požadavky Základní vzdělání nebo střední odborné vzdělání 1. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává jednoduché dílčí činnosti podle pokynů a návodů bez rozhodovací pravomoci. Příklady činností: a) vykonává pomocné a evidenční činnosti, jednoduché administrativní úkony, b) vykonává jednoduchou strážní činnost (ostraha objektů celní správy, střežení dopravních prostředků v době kontroly, pochůzková činnost apod.), c) vykonává jednoduchou spojovou službu (obsluha pojítek), d) vykonává jednoduché práce s kancelářskými stroji (např. psací, rozmnožovací). Základní vzdělání nebo střední odborné vzdělání 2. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává dílčí odborné činnosti podle pokynů a návodů vyžadující malou míru odpovědnosti a samostatnosti, s malou mírou rozhodovací pravomoci. Příklady činností: a) vykonává jednoduché evidenční a administrativní činnosti, b) vykonává strážní činnost (střežení hranice svobodného celního pásma, zabezpečování veřejného pořádku na hraničním přechodu, dozor v celním prostoru, doprovod dopravních prostředků apod.), c) provádí fyzické kontroly v celních skladech, d) provádí kontrolu osob a dopravních prostředků v celním pohraničním pásmu a rozhoduje o jejich dalším pohybu, e) provádí bezpečnostní prohlídky zásilek, f) obsluhuje složitější technické prostředky kontroly, spojové prostředky a organizační techniku (např. dálnopisná, faxová účastnická stanice), g) vykonává pochůzkovou činnost (odhalování podloudné přepravy zboží a devizových hodnot mimo celní přechody). Úplné střední vzdělání 2. nebo 3. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává samostatně dílčí odborné činnosti a některé specifické činnosti se zvýšenou mírou odpovědnosti. Rozhoduje jednodušší případy v celním a přestupkovém řízení. Příklady činností: a) rozhoduje o propouštění zboží v delegovaném rozsahu, b) rozhoduje o celních přestupcích v blokovém řízení, c) připravuje podklady pro rozhodování o celních a devizových přestupcích (sepisování protokolů, shromažďování důkazního materiálu), d) připravuje podklady pro rozhodování v celním řízení (provádění prohlídek zásilek za účelem zjištění podkladů pro zařazování zboží, zajišťování podkladů pro kontrolu plnění podmínek podmíněného a vázaného oběhu apod.), e) vykonává administrativní činnosti (vedení skladových evidencí, evidencí dopravních prostředků, evidencí zboží dováženého a vyváženého zahraničními pracovníky apod.), f) provádí určené kontrolní činnosti (kontroly dopravních prostředků a zavazadel na hraničním přechodu, kontrolu dopravních prostředků a zboží v místech soustředěné nakládky a vykládky zboží - zejména v nácestných střediscích, střediscích mezinárodních kusových zásilek, překladištích apod.), g) koncipování a vyhotovování písemností podle pokynů, h) na přechodech malého pohraničního styku provádí kontrolu cestovních dokladů, i) spolupracuje ve stanoveném rozsahu s bezpečnostními orgány, j) vykonává některé specifické činnosti (plní úkoly celní pátrací služby, protinarkotické skupiny, psovoda apod.), k) provádí celní kontrolu povolených přeprav mimo celní přechody. Úplné střední vzdělání 3. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává soubor dílčích činností a některých specifických činností. Samostatně rozhoduje náročnější případy ve správním řízení s vyšší mírou odpovědnosti. Příklady činností: a) rozhoduje o propuštění zboží v dovozu, vývozu nebo průvozu, b) rozhoduje o vyměření cla, správních poplatků a jiných dávek, c) rozhoduje o celních a devizových přestupcích v blokovém řízení, d) v cestovním styku rozhoduje o udělení vývozních a dovozních povolení v rozsahu vymezeném předpisem, e) zpracovává podklady pro celní statistiku (např. Návrh na celní řízení), f) připravuje podklady pro projednávání celních a devizových přestupků na celnici (sepisování protokolů, shromažďování důkazního materiálu), g) připravuje podklady pro projednávání případů porušení celních předpisů organizacemi (protokolu, dokumentace), h) vede náročné celní agendy (např. rejstřík přijatých celních průvodek, rejstřík vydaných celních průvodek, rejstřík podmíněného volného oběhu), ch) plní vybrané úkoly celní pátrací služby, protinarkotické skupiny apod., i) provádí pokladní operace, vyhotovuje účetní doklady, plní úkoly v oblasti výpočetní techniky, provádí personální, spisovou, výstrojní a další agendy, j) provádí vnitřní kontrolní činnosti, k) vykonává odborné, technicko-ekonomické a organizační činnosti analytického, informačního a kontrolního charakteru vyžadující odpovídající znalost celní problematiky. Úplné střední vzdělání 3. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává soubor náročnějších odborných činností a některých specifických činností. Samostatně rozhoduje složité případy s vyšším stupněm pravomoci i odpovědnosti. Příklady činností: a) rozhoduje složitější případy propouštění zboží v dovozu, průvozu a vývozu, b) rozhoduje složitější případy vyměřování cla, správních poplatků a jiných dávek, c) rozhoduje o udělování vývozních i dovozních povolení v delegovaném rozsahu, d) rozhoduje o provedení osobní prohlídky, e) rozhoduje o celních a devizových přestupcích v blokovém řízení a v příkazním řízení, f) připravuje podklady pro projednávání přestupků na celnici a pro projednávání porušení celních předpisů organizacemi, g) vede náročné celní agendy (záznamní, celní sklady apod.), h) spolupracuje na přípravě koncepce činnosti řízeného útvaru, i) provádí následnou kontrolu podkladů pro celní statistiku (Návrh na celní řízení), j) plní náročné úkoly celní pátrací služby, protinarkotické skupiny apod., k) spolupracuje se státními orgány, zejména policejními, při plnění úkolů stanice celní stráže v celním pohraničním pásmu, l) samostatně vyřizuje odborné agendy, m) vykonává náročnější odborné, technicko-ekonomické činnosti analytického, metodického a kontrolního charakteru vyžadující odpovídající znalost celní problematiky. Vysokoškolské vzdělání 4. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává soubor specifických činností se značným stupněm pravomoci nebo komplexní odborné činnosti v útvaru s menším rozsahem věcné nebo místní působnosti. Příklady činností: a) rozhoduje složité případy zařazování zboží, vyměřování cla, správních poplatků a jiných dávek, připravuje podklady pro rozhodování o prominutí nebo snížení cla, b) rozhoduje o udělování dovozních a vývozních povolení v rozsahu delegované pravomoci, c) rozhoduje o celních a devizových přestupcích projednávaných na celnici v rozsahu delegované pravomoci, d) vede odborné agendy a referáty (právní, finanční, COCOM apod.), e) připravuje podklady pro rozhodování na vyšším stupni (autoremedury, odvolání apod.), f) spolupracuje na přípravě aplikačních předpisů, g) vypracovává odborná vyjádření a posudky, h) vykonává velmi náročné odborné, technicko-ekonomické činnosti analytického, metodického a kontrolního charakteru vyžadující komplexní znalost celní problematiky. Vysokoškolské vzdělání 4. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává vysoce specializovanou odbornou činnost na republikové nebo celostátní úrovni, nebo soubor odborných činností v útvaru s vymezenou místní působností, nebo v odborném útvaru s republikovou nebo celostátní působností. Příklady činností: a) vykonává samostatnou systémovou činnost při tvorbě celostátních opatření (např. realizace zákonných oprávnění, regulační opatření), včetně případných návrhů úpravy obecně závazných a interních předpisů, b) rozhoduje v rámci své pravomoci o jmenování a odvolání vedoucích pracovníků, c) rozhoduje v rámci své pravomoci o jmenování, povyšování do hodnosti, o prodloužení výsluhy let v hodnosti, popř. o snížení hodnosti, d) rozhoduje v rámci své pravomoci o zařazení příslušníků do platové třídy, d) rozhoduje v odvolacím řízení v případě autoremedury, vyjadřuje se k podaným opravným prostředkům, e) rozhoduje o udělování výjimek v povolovacím řízení, g) rozhoduje o snížení nebo prominutí cla, h) rozhoduje o určení celního prostoru, i) rozhoduje o zřízení celních skladů a stanovuje podmínky pro jejich provoz, j) schvaluje hospodářské operace v rámci řízeného útvaru, k) spolupracuje na přípravě interních předpisů, obecně závazných právních předpisů a vydává operativní pokyny pro řízené útvary, l) spolupracuje s příslušnými státními orgány. Vysokoškolské vzdělání 4. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává vysoce odborné činnosti se značnou mírou osobní odpovědnosti s republikovou nebo celostátní působností. Příklady činností: a) koordinační, koncepční, metodická a plánovací činnost v oblasti hospodářsko správní, materiálně technického zabezpečení, informatiky apod., b) v oboru své působnosti zajišťuje vypracování interních předpisů, včetně jejich výkladu, c) spolupracuje s příslušnými státními orgány a zastupuje celní správu v meziresortních jednáních. Vysokoškolské vzdělání 4. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Vykonává vysoce odborné koncepční a koordinační činnosti v nejdůležitějších útvarech s celostátní působností, nebo vysoce odborné činnosti s vysokou mírou osobní odpovědnosti pro území republiky. Příklady činností: a) zabezpečuje řídící, koncepční a metodickou činnost v oblasti celně právní, mezinárodních styků, výkonu celní služby, personální a mzdové, b) v rámci působnosti připravuje oborové koncepce pro komplexní program rozvoje celnictví a celní politiky, c) v oboru své působnosti zajišťuje vypracovávání obecně závazných právních předpisů a interních předpisů celní správy včetně jejich výkladu, d) spolupracuje s příslušnými státními orgány a zastupuje celní správu v meziresortních, popř. mezistátních jednáních, e) zabezpečuje řídící a kontrolní činnost celnic v oblasti právní, výkonu celní kontroly a vnitřní kontroly, f) zabezpečuje činnost v personální oblasti, g) v rámci své působnosti vydává operativní pokyny pro výkon služby, h) spolupracuje s příslušnými státními orgány a na základě pověření vede jednání s celními správami sousedních států. Vysokoškolské vzdělání 4. stupeň celního vzdělání Charakteristické znaky činnosti: Zpracovává návrhy koncepcí komplexního rozvoje celnictví a celní politiky, koordinuje nejdůležitější činnosti celní správy. Příklady činností: a) koordinuje činnost odborných útvarů s celostátní působností, b) koordinuje tvorbu jednotných právních norem pro oblast celnictví a celní politiky, c) zastupuje celní správu, popř. resort při meziresortních a mezistátních jednáních. V. Kvalifikační předpoklady řídících funkcí Poř. č. řídící funkceNázev řídící funkcevzděláníKvalifikační předpokladyodborná praxeškolníodbornéDS1zástupce vedoucího stanice 2ÚSOCZ–326vedoucí pracovištěÚSOCZ–327-9vedoucí směnyÚSOCZ–3210vedoucí stanice 2ÚSVCZ–562-5zástupce vedoucího celní odbočkyÚSVCZ–5611-12vedoucí referátuÚS/VŠVCZ–10/8613-16vedoucí celní odbočkyÚS/VŠVCZ–10/8817-20náměstek ředitele celniceVŠVCZ–101021-24ředitel celniceVŠVCZA121225-26vedoucí oddělení CŘ a ÚCSVŠVCZA121228náměstek ředitele odboruVŠVCZA121227náměstek ředitele CŘVŠVCZA121229ředitel odboruVŠVCZA121230ředitel CŘVŠVCZA151231náměstek generálního ředitele ÚCSVŠVCZA201832generální ředitel ÚCSVŠVCZA2020 Všeobecné poznámky a vysvětlivky: 1) Pořadové číslo řídící funkce nevyjadřuje řídící stupeň. 2) Alternativně jsou stanoveny kvalifikační předpoklady školního vzdělání u řídících funkcí pořadových čísel 12 až 16. V těchto případech stupeň dosaženého školního vzdělání ovlivňuje zařazení do tarifní třídy. 3) VŠ = vysokoškolské vzdělání příslušného směru, ÚS = úplné střední vzdělání příslušného směru, OCZ = odborná celní zkouška, VCZ = vyšší celní zkouška, A = atestace z oboru řízené činnosti, D = doba odborné praxe v letech, S = doba povinné stáže před jmenováním do řídící funkce na vyšším řídícím stupni v měsících. Příloha 2 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. Platový stupeňPočet let odborné praxeTarifní třída109876543211do 346904270388035303210292026602420220020002do 649004460405036903350305027802520230020903do 951004650422038503490318029002620240021804do 1253204840439040103640331030202730250022705do 1555305030456041603780344031402840260023606do 1857305220474043103930357032602950270024507do 2159405410491044704070370033803060280025408do 2461505600509046204210383034903170290026309do 27636057905260478043503960360032802990272010nad 276560597054304940449040903720339030802800 Příloha 3 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. (1) Příslušný ředitel zařazuje příslušníka do platového stupně podle počtu let odborné praxe. (2) Přijímaného příslušníka lze zařadit do platového stupně podle délky započtené odborné praxe, nejvýše však do 4. platového stupně. Do dalšího platového stupně se zařadí po splnění předepsaného stupně celního vzdělání. (3) Příslušník zařazený do tarifní třídy 3, který nesplňuje 3. stupeň celního vzdělání, se zařazuje vždy o jeden platový stupeň níže než odpovídá počtu let jím dosažené odborné praxe. (4) Nedosahuje-li příslušník uspokojivé pracovní výsledky, nebo nesplní-li předepsané kvalifikační zkoušky, nebo porušuje-li závažným způsobem pracovní kázeň nebo pravidla slušnosti a občanského soužití, může mu příslušný ředitel pozastavit platový postup na dobu jednoho až tří roků. Příslušníku, kterému byl platový postup pozastaven, musí být sděleny důvody. (5) Příslušníku, kterému byl platový postup podle předchozího odstavce pozastaven, se do dosaženého počtu let odborné praxe nezapočítává doba pozastaveného platového postupu. (6) Příslušník zařazený na dobu určitou výjimečně do tarifní třídy, pro kterou nesplňuje předpoklad školního vzdělání (příloha 1, část II., písmeno a, odst. 10), se zařadí o 2 platové stupně níže, než odpovídá počtu let jím dosažené odborné praxe. Příloha 4 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. (1) Příslušníkům, kteří dosahují velmi dobré pracovní výsledky, může příslušný ředitel na základě písemného hodnocení zvýšit přiznaný základní plat za podmínek dále stanovených. (2) Hodnocení pracovních výsledků pro tento účel se provádí v termínech určených pro hodnocení pracovních výsledků pro platové postupy do vyšších platových stupňů. (3) Ředitel celnice může příslušníkům uvedeným v § 2 odst. 2 písm. a) této vyhlášky zvýšit přiznaný základní plat až o 10 %, ředitel celního ředitelství může příslušníkům uvedeným v § 2 odst. 2 písm. b) této vyhlášky zvýšit přiznaný základní plat až o 20 %, generální ředitel může všem příslušníkům zvýšit přiznaný základní plat až o 40 %. (4) Zvýšený základní plat podle odstavce 3 se přiznává zpravidla k 1. lednu a zůstává příslušníkovi zachován pokud, a) zůstává zařazen v tarifní třídě, ve které mu byl přiznán, b) trvají důvody pro jeho přiznání. (5) Oznámení o přiznání nebo odnětí zvýšeného základního platu musí být písemné. Příloha 5 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. Po dobu výkonu níže uvedených řídících funkcí se poskytuje příplatek za řídící činnost v tomto rozpětí: Poř. č. funkceNázev funkceMěsíčně Kčs1zástupce vedoucího stanice 21002zástupce vedoucího celní odbočkyIV. kategorie1003III. kategorie2004II. kategorie3005I. kategorie4006vedoucí pracoviště2007vedoucí směnyIII. kategorie2008II. kategorie3009I. kategorie40010vedoucí stanice 240011vedoucí referátu40012vedoucí referátu ŘVS a CP60013vedoucí celní odbočkyIV. kategorie50014III. kategorie60015II. kategorie70016I. kategorie80017náměstek ředitele celniceIV. kategorie80018III. kategorie90019II. kategorie100020I. kategorie110021ředitel celniceIV. kategorie120022III. kategorie140023II. kategorie160024I. kategorie180025vedoucí oddělení CŘ120026vedoucí oddělení ÚCS150027náměstek ředitele CŘ200028náměstek ředitele odboru ÚCS200029ředitel odboru ÚCS250030ředitel CŘ310031náměstek generálního ředitele ÚCS380032generální ředitel ÚCS4500 ÚCS = Ústřední celní správa CŘ = Celní ředitelství ŘVS = řízení výkonu služby na celnici CP = celně právní na celnici Příloha 6 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. I. (1) Příslušníku se první hodnost propůjčuje do doby úspěšného absolvování základní přípravy. Po vydání kvalifikačního výkazu a složení služebního slibu se příslušníku tato hodnost jmenováním potvrzuje. (2) Do vyšší hodnosti může být příslušník povýšen, jestliže a) splňuje všechny kvalifikační požadavky pro navrhovanou hodnost, b) od jeho jmenování nebo povýšení uplynula stanovená doba výsluhy let v hodnosti, c) dosahuje dobré pracovní výsledky. (3) Do výsluhy let se započítává pouze doba pracovního poměru v celní správě. (4) Doba, po kterou byl příslušník uvolněn k výkonu veřejných funkcí, doba dočasné pracovní neschopnosti, výkonu vojenské služby, mateřské dovolené, doba plnění úkolů za branné pohotovosti státu a doba celního vzdělávání, se započítává do doby výsluhy let v hodnosti, nejvýše však v délce výsluhy let stanovené pro nejbližší vyšší hodnost. (5) Mimořádně lze příslušníku propůjčit vyšší hodnost, než by mu náležela podle plnění kvalifikačních předpokladů školního vzdělání, a to po dobu výkonu řídící funkce. (6) Mimořádně lze příslušníka povýšit do vyšší hodnosti o jeden stupeň bez dosažení stanovené doby výsluhy let v hodnosti, jestliže a) dosahuje trvale výborné pracovní výsledky, b) vykonal záslužný čin, c) vykonává nejméně 5 let lektorskou činnost v celní správě. (7) Příslušníku, který nesplňuje předepsané kvalifikační požadavky celního vzdělání, se povýšení pozastavuje. Doba, na kterou bylo povýšení pozastaveno, se do výsluhy let v hodnosti nezapočítává. (8) Při závažném porušení pracovní kázně, pravidel slušnosti, občanského soužití nebo služebního slibu může být příslušníku prodloužena výsluha let v hodnosti až o tři roky. Jestliže v průběhu této doby příslušník dosahuje dobré pracovní výsledky, může mu být po uplynutí její poloviny zbytek prominut. (9) Při zvlášť závažném nebo opakovaném porušení pracovní kázně, pravidel slušnosti, občanského soužití nebo služebního slibu, které mohlo mít za následek poškození dobrého jména celní správy, může být příslušníku snížena hodnost o jeden stupeň. (10) Příslušníkům celnic hodnost celní čekatel propůjčuje a jmenováním potvrzuje a až do hodnosti celní asistent povyšuje ředitel celnice. (11) Příslušníky celnic do hodnosti celní kontrolor až celní ispektor povyšuje a příslušníkům celního ředitelství hodnost celní čekatel propůjčuje a jmenováním potvrzuje a až do hodnosti celní inspektor povyšuje ředitel celního ředitelství. (12) Generální ředitel rozhoduje o propůjčení hodnosti, jmenování a povýšení příslušníků do všech hodností, do výběrových hodností, o mimořádných povýšeních a mimořádných propůjčeních hodnosti. (13) Do hodnosti celní prezident jmenuje ministr. (14) Návrhy na jmenování, povýšení, a mimořádné propůjčení hodnosti, příp. snížení hodnosti příslušníků předkládá nejbližší nadřízený služebním postupem zpravidla dva měsíce před jmenováním nebo povýšením. (15) O pozastavení povýšení, prodloužení výsluhy let v hodnosti nebo snížení hodnosti příslušníků rozhoduje ten, kdo je oprávněn jmenovat nebo povyšovat do příslušných hodností. (16) Povyšování do hodností se provádí k 1. lednu s výjimkou mimořádného povýšení, mimořádného propůjčení hodnosti a jmenování. (17) Jmenování a povýšení do hodnosti a mimořádné propůjčení hodnosti nebo snížení hodnosti se oznamuje příslušníku hodnostním výměrem. (18) Hodnost příslušníka zaniká skončením jeho pracovního poměru k celní správě, s výjimkou případů odchodu do důchodu. (19) Při prvním propůjčení hodnosti náleží příslušníku hodnostní příplatek dnem účinnosti stanoveným v hodnostním výměru. Poskytování hodnostního příplatku se zastavuje od prvého dne sedmého měsíce od nástupu k celní správě, jestliže příslušník do této doby úspěšně neabsolvuje základní přípravu. (20) Při prvním jmenování do hodnosti náleží příslušníku hodnostní příplatek dnem účinnosti stanoveným v hodnostním výměru. (21) Při povýšení náleží hodnostní příplatek do prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni povýšení. Byla-li účinnost povýšení stanovena prvním dnem kalendářního měsíce, náleží hodnostní příplatek již tímto dnem. (22) Příslušníku, kterému byla snížena hodnost, náleží nový hodnostní příplatek od prvého dne kalendářního měsíce následujícího po dni oznámení této skutečnosti hodnostním výměrem. II. StupeňOznačení hodnostiZkratkaVýsluha let v hodnosti při školním vzděláníOdborné celní zkouškyPříplatek Kčs měsíčněZ/SÚSVŠCelní strážníci1Celní čekatelCČ1ZP2502Celní strážmistrCST421NCZ3003Celní nadstrážmistrCNST732NCZ3504Vrchní celní nadstrážmistrVCNSTV43NCZ400Nižší celní úředníci5Celní asistentCA21OCZ5006Celní kontrolorCK63OCZ5507Vrchní celní kontrolorVCK73OCZ6008Celní inspektorCI74OCZ700Vyšší celní úředníci9Vrchní celní inspektorVCIV4VCZ90010Celní radaCR4VCZ100011Vrchní celní radaVCRVVCZ110012Ministerský celní radaMCRVVCZ125013Celní prezidentCPVCZ1500 V = výběrová hodnost pro kterou se doba výsluhy let nestanoví Příloha 7 k vyhlášce č. 290/1991 Sb. (1) Úroveň znalosti cizího jazyka se rozlišuje podle tří stupňů: 1. stupeň - požaduje se znalost cca 1500 - 1800 lexikálních jednotek včetně základní, běžné i odborné profesní frazeologie a znalost základní gramatiky (slovní druhy a základní syntaxe). 2. stupeň - požaduje se znalost cca 3500 lexikálních jednotek včetně běžné i profesní frazeologie a dobrá znalost gramatiky cizího jazyka, schopnost plynulého samostatného projevu a konverzace na běžná a základní odborná témata z dané profese, schopnost samostatné četby běžných a odborných textů s pomocí slovníku a samostatná koncepce jednoduchého písemného projevu. 3. stupeň - požaduje se znalost 5000 lexikálních jednotek běžné a odborné profesní frazeologie, dokonalá znalost gramatiky, schopnost dokonalého, plynulého a samostatného ústního i písemného projevu na všeobecná i odborná témata z dané profese. (2) Znalost cizího jazyka se prokazuje takto: 1. stupeň - dokladem o složení kvalifikační zkoušky v Institutu vzdělávání celní správy 2. stupeň - dokladem: a) o složení závěrečné ústní i písemné kvalifikační zkoušky v Institutu vzdělávání celní správy, je-li prospěch při této zkoušce výborný, b) o ukončeném studiu na škole s cizím vyučovacím jazykem zakončené maturitní zkouškou (nerozhoduje, zda škola je v ČSFR nebo v zahraničí), je-li prospěch při této zkoušce výborný. 3. stupeň - dokladem: a) o jazykové aprobaci na filosofické nebo filologické fakultě nebo na škole jí na roveň postavené, pokud prospěch z příslušného cizího jazyka v průběhu celého studia nebyl v průměru horší než velmi dobrý (chvalitebný), b) o složení všeobecné státní jazykové zkoušky na státní jazykové škole nebo na vysoké škole, c) o úspěšném ukončení studia na vysoké škole ekonomické směr zahraniční obchod, je-li prospěch z příslušného cizího jazyka výborný, d) o složení závěrečné zkoušky v rozsahu přípravného speciálního jazykového kursu pro pracovníky pověřené dlouhodobým výkonem funkce v zahraničí na Institutu zahraničního obchodu, Institutu Čedoku a jazykové katedře federálního ministerstva zahraničních věcí, e) o ukončení studia na vysoké škole v zahraničí s příslušným cizím vyučovacím jazykem. (3) Pokud prospěch při zkoušce z cizího jazyka na příslušném stupni školy byl jiný, než je uvedeno v odstavci 2, nebo získal-li příslušník znalost cizího jazyka jiným způsobem, nebo neodpovídají-li jazykové znalosti požadavkům stanoveným pro 1. stupeň, prokazuje se znalost složením jazykové zkoušky. Jazyková zkouška se skládá vždy z části písemné a ústní. Provedení zkoušek v předepsané úrovni i odborném profesním zaměření (úroveň znalosti 1. a 2. stupně) zajišťuje celní správa. Celní správa zajistí, aby zaměření zkoušky bylo přizpůsobeno potřebám funkce, kterou příslušník vykonává, a aby její náročnost odpovídala stupni znalosti, který má být zkouškou ověřen. Zkoušky se skládají před zkušební komisí o třech členech. Nejméně dva členové komise musí být pedagogickými pracovníky s vysokoškolskou aprobací pro příslušný cizí jazyk, popřípadě s oprávněním k provádění zkoušek. (4) Platnost dokladů o jazykové kvalifikaci 1. a 2. stupně uvedených v odstavci 2 je časově omezena na dobu 5 let. (5) Jazykový příplatek se poskytuje podle rozsahu prokázaných znalostí v této měsíční výši: 1. stupeň80 Kčs2. stupeňaž 150 Kčs3. stupeňaž 250 Kčs. (6) Jazykový příplatek se poskytuje nejvýše za znalost a používání tří cizích jazyků, přičemž úhrn příplatků nesmí překročit částku 750 Kčs. (7) Příplatek se neposkytuje příslušníkům a) za občasné používání cizích jazyků na úrovni obvyklých znalostí odpovídajících stupni školního vzdělání stanovené pro vykonávanou pracovní činnost, b) za znalost jazyka, který není běžně používán při výkonu činnosti, c) za užívání mateřského jazyka v územních oblastech České a Slovenské Federativní Republiky, kde se užívá dvou jazyků. (8) Výplata jazykového příplatku se zastaví po uplynutí platnosti dokladu o jazykové kvalifikaci 1. a 2. stupně, neprokáže-li příslušník znalost příslušného stupně při nové jazykové zkoušce, nebo odpadne-li potřeba při výkonu práce intenzivně a pravidelně cizí jazyk používat. (9) Příslušníkům vykonávajícím překladatelskou, tlumočnickou a lektorskou činnost jako převažující činnost v hlavním pracovním poměru přísluší příplatek až za znalost druhého a dalšího jazyka. 1) § 11 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb. 2) § 14 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb. 3) § 17 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb. 4) Směrnice FMPSV ze dne 20. ledna 1976 č. j. II/5-39/76-7313 pro poskytování odměn pracovníkům orgánů státní správy a některých dalších rozpočtových organizací (reg. v částce 5/1976 Sb.). 5) § 12 odst. 1 celního zákona č. 44/1974 Sb., ve znění zákona č. 5/1991 Sb. 6) Zákona č. 172/1990 Sb., o vysokých školách. 7) Zákon č. 73/1990 Sb., o civilní službě.