§ 48 Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů – ÚČINNOST

Vyhláška o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a na produkty akvakultury, o opatřeních pro předcházení a zdolávání některých nákaz vodních živočichů · 290/2008 Sb. · § 48 · Životní prostředí
§ 48 ÚČINNOST Tato vyhláška nabývá účinnosti patnáctým dnem ode dne jejího vyhlášení. Ministr: Mgr. Gandalovič v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 290/2008 Sb. I. Údaje o schváleném produkčním podniku akvakultury 1. Příslušný orgán veterinární správy uvádí v seznamu podle § 5 této vyhlášky přinejmenším následující údaje o každém produkčním podniku akvakultury: a) název a adresu produkčního podniku akvakultury a kontaktní údaje (telefon, fax, e- mail); b) veterinární schvalovací číslo a další údaje týkající se schválení produkčního podniku akvakultury (tj. data schválení, identifikačního čísla, zvláštních podmínek produkce, apod.); c) zeměpisnou polohu hospodářství vymezenou vhodným systémem souřadnic veškerých hospodářství (je-li to možné, souřadnicemi geografického informačního systému - GIS); d) účel, druh (tj. druh systému chovu nebo zařízení, jako například pozemní zařízení, klece v moři, rybníky) a maximální objem produkce, pokud je regulována; e) v případě kontinentálních hospodářství, středisek pro odesílání a středisek pro čištění údaje o vodních zdrojích a o vypouštění vody; f) druhy živočichů pocházejících z akvakultury chovaných v hospodářství (v případě hospodářství chovajícího více druhů nebo hospodářství chovajícího živočichy pro okrasné účely musí být uvedeno, zda je o některém z druhů známo, že je vnímavý na některou z nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce, anebo zda je o něm známo, že je jejím přenašečem); g) aktualizované údaje o nákazovém statusu (tj. zda je hospodářství prosté nákazy ve vztahu ke státu, oblasti nebo jednotce, zda je v hospodářství uplatňován program směřující k získání takového statusu, anebo zda je hospodářství prohlášeno za zamořené nákazou uvedenou v příloze č. 3 k této vyhlášce). 2. Je-li schválena chovná oblast měkkýšů v souladu se zákonem a § 3 odst. 2 této vyhlášky, zaznamenají se údaje požadované v bodě 1 písm. a) pro všechny produkční podniky akvakultury působící uvnitř chovné oblasti měkkýšů. Údaje požadované v bodě 1 písm. b) až g) se zaznamenají na úrovni chovné oblasti měkkýšů. II. Údaje o oprávněném zpracovatelském zařízení Příslušný orgán veterinární správy uvádí v seznamu podle § 5 této vyhlášky přinejmenším následující údaje o každém oprávněném zpracovatelském zařízení: a) název a adresu oprávněného zpracovatelského zařízení a kontaktní údaje (telefon, fax, e-mail); b) veterinární schvalovací číslo a další údaje týkající se schválení oprávněného zpracovatelského zařízení (tj. data schválení, identifikačního čísla, zvláštních podmínek produkce, apod.); c) zeměpisnou polohu oprávněného zpracovatelského zařízení vymezenou vhodným systémem souřadnic (je-li to možné, souřadnicemi geografického informačního systému – GIS); d) podrobnosti o technologiích čištění nebo zneškodňování odpadních vod oprávněného zpracovatelského zařízení; e) druh (druhy) živočichů pocházejících z akvakultury, které jsou v oprávněném zpracovatelském zařízení zpracovávány. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 290/2008 Sb. A. Nákazový status oblasti nebo jednotky akvakultury, k němuž je třeba brát zřetel při použití § 7 této vyhlášky kategorienákazový statusživočichové mohou být přijímániveterinární osvědčeníživočichové mohou být odesláni do přijetíodesláníIoblast prostá nákazy (§ 38 nebo 39 této vyhlášky)pouze z kategorie Ianone, pokud jde o odeslání do kategorie III nebo V ano, pokud jde o odeslání do kategorie I, II nebo IVvšech kategoriíIIprogram dozoru (§ 34 odst. 1 této vyhlášky)pouze z kategorie Ianonekategorie III a VIIInedefinovaný (oblast není zamořena, ale není zařazena do programu k získání statusu oblasti prosté nákazyz kategorie I, II nebo IIInenekategorie III a VIVprogram ozdravování (§ 34 odst. 3 této vyhlášky)pouze z kategorie Ianoanokategorie VVzamořená oblast (§ 28 odst. 2 této vyhlášky)ze všech kategoriíneanokategorie V B. Doporučený dozor a doporučená četnost kontrol v hospodářstvích a chovných oblastech měkkýšů přítomné druhynákazový status podle části Aúroveň rizika *)dozor nad zdravím vodních živočichů **)doporučená četnost úředních kontrol (§ 6 odst. 2 této vyhlášky)doporučená četnost kontrol zdraví vodních živočichů (§ 6 odst. 1 této vyhlášky)konkrétní požadavky pro kontroly, odběr vzorků a dozor nezbytné k udržení daného nákazového statusupoznámkyžádný druh vnímavý na nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášcekategorie I oblast uznaná za prostou nákazy v souladu s § 38 odst. 1 písm. a) nebo b) nebo § 39 odst. 1 písm. a) nebo b) této vyhláškynízkápasivní1 za 4 roky1 za 4 rokykonkrétní požadavky na zachování statusu oblasti prosté nákazy podle § 41 této vyhláškydoporučená četnost kontrol se použije, aniž jsou dotčeny konkrétní požadavky uvedené u každého nákazového statusu; kde je to možné, měly by být kontroly a odběry vzorků kombinovány s kontrolami podle § 6 této vyhlášky; cílem úředních kontrol podle § 6 odst. 2 této vyhlášky je ověřit soulad s touto vyhláškou; cílem kontrol zdraví vodních živočichů je ověřit nákazový status živočichů, poskytovat poradenství provozovatelům produkčních podniků akvakultury v otázkách týkajících se zdraví vodních živočichů, popřípadě přijmout nutná veterinární opatřenídruhy vnímavé na jednu nebo více nákaz uvedených v příloze č. 3 k této vyhlášcekategorie I oblast uznaná za prostou nákazy v souladu s § 38 odst. 1 písm. c) nebo § 39 odst. 1 písm. c) této vyhláškyvysokáaktivní, cílený nebo pasivní1 ročně1 ročněstřední1 za 2 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 2 rokykategorie II oblast neuznaná za prostou nákazy, ale podléhající programu dozoru podle § 34 odst. 1 této vyhláškyvysokácílený1 ročně1 ročněkonkrétní požadavky podle § 34 odst. 1 této vyhláškystřední1 za 2 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 2 rokykategorie III oblast, která není zamořená a nepodléhá programu dozoru za účelem získání statusu oblasti prosté nákazyvysokáaktivní1 ročně3 ročněstřední1 ročně2 ročněnízká1 za 2 roky1 ročněkategorie IV zamořená oblast podléhající programu ozdravování podle § 34 odst. 3 této vyhláškyvysokácílený1 ročně1 ročněkonkrétní požadavky podle § 34 odst. 3 této vyhláškystřední1 za 2 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 2 rokykategorie V zamořená oblast podléhající minimálním kontrolním opatřením podle hlavy III této vyhláškyvysokápasivní1 za 4 roky1 ročněkonkrétní požadavky podle hlavy III této vyhláškystřední1 za 4 roky1 za 2 rokynízká1 za 4 roky1 za 4 roky Vysvětlivky k tabulce: *) Hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů s vysokým rizikem je hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů, a) u kterých je vysoké riziko šíření nebo zavlečení nákaz do jiných či z jiných hospodářství nebo populací volně žijících živočichů; b) které fungují za takových podmínek chovu, které by mohly s ohledem na přítomné druhy zvýšit riziko vzplanutí ohniska nákazy (velké množství biomasy, nízká jakost vody); c) které prodávají živé vodní živočichy k dalšímu chovu nebo doplňování stavů. Hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů se středním rizikem je hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů, a) u kterých je středně vysoké riziko šíření nebo zavlečení nákaz do jiných či z jiných hospodářství nebo populací volně žijících živočichů; b) které fungují za takových podmínek chovu, které by s ohledem na přítomné druhy nutně nemusely zvýšit riziko vzplanutí ohniska nákazy (střední množství biomasy, střední jakost vody); c) které prodávají živé vodní živočichy zejména k lidské spotřebě. Hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů s nízkým rizikem je hospodářství nebo chovná oblast měkkýšů, a) u kterých je nízké riziko šíření nebo zavlečení nákaz do jiných či z jiných hospodářství nebo populací volně žijících živočichů; b) které fungují za takových podmínek chovu, které by s ohledem na přítomné druhy nezvýšily riziko vzplanutí ohniska nákazy (nízké množství biomasy, dobrá jakost vody); c) které prodávají živé vodní živočichy pouze k lidské spotřebě. **) Pasivní dozor zahrnuje povinné okamžité hlášení výskytu určených nákaz nebo podezření z jejich výskytu, anebo zvýšený úhyn. V takovém případě se vyžaduje šetření v souladu s hlavou III dílem 2 oddílem 1 této vyhlášky. Aktivní dozor zahrnuje: a) rutinní kontrolu příslušným orgánem, popřípadě jinými kvalifikovanými zdravotnickými službami pověřenými příslušnými orgány; b) prohlídku populace živočichů pocházejících z akvakultury v hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů zaměřenou na klinické nákazy; c) odběr diagnostických vzorků během kontroly v případě podezření z výskytu nákazy uvedené na seznamu nebo pozorovaného zvýšeného úhynu; d) povinné okamžité hlášení výskytu stanovených nákaz či podezření z jejich výskytu nebo jakéhokoli zvýšeného úhynu. Cílený dozor zahrnuje: a) rutinní kontrolu příslušným orgánem, popřípadě jinými kvalifikovanými zdravotnickými službami pověřenými příslušnými orgány; b) odběr předepsaných vzorků živočichů pocházejících z akvakultury a jejich vyšetření na specifického patogenního původce (specifické patogenní původce) stanovenými metodami; c) povinné okamžité hlášení výskytu stanovených nákaz či podezření z jejich výskytu nebo jakéhokoli zvýšeného úhynu. Příloha č. 3 k vyhlášce č. 290/2008 Sb. I. Kritéria pro zařazení nákazy na seznam A. Exotické nákazy musí splňovat kritéria stanovená v bodě 1 a v bodě 2 nebo 3. 1. Nákaza je exotická, když se nevyskytuje v akvakultuře Unie a o jejím patogenním původci není známo, že by se vyskytoval ve vodách Unie. 2. V případě zavlečení do Unie by tato nákaza mohla mít značný hospodářský dopad buď způsobením produkčních ztrát v akvakultuře Unie, anebo omezením potenciálu obchodu s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty z nich získanými. 3. V případě zavlečení do Unie by tato nákaza mohla mít ničivý dopad na životní prostředí, který postihuje populace volně žijících vodních živočichů náležejících k druhům, které představují bohatství, jež si zaslouží, aby bylo chráněno právem Evropské unie nebo mezinárodními předpisy. B. Neexotické nákazy musí splňovat kritéria stanovená v bodech 1, 4, 5, 6, 7 a v bodě 2 nebo 3. 1. Několik členských států nebo oblastí v několika členských státech je prostých dané nákazy. 2. V případě zavlečení do členského státu prostého dané nákazy by tato nákaza mohla mít značný hospodářský dopad buď způsobením produkčních ztrát, přičemž roční náklady spojené s takovou nákazou a jejím tlumením převyšují 5 % hodnoty produkce vnímavých druhů živočichů pocházejících z akvakultury v dané oblasti, anebo omezením potenciálu mezinárodního obchodu s živočichy pocházejícími z akvakultury a produkty z nich získanými. 3. Je-li nákaza zavlečena do členského státu prostého nákazy, má ničivý dopad na životní prostředí, který postihuje populace volně žijících vodních živočichů náležejících k druhům, které představují bohatství, jež si zaslouží, aby bylo chráněno právem Evropské unie nebo mezinárodními předpisy. 4. Na úrovni hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů lze nákazu jen obtížně zdolávat a zabránit jejímu šíření bez použití přísných opatření pro její tlumení a bez obchodních omezení. 5. Nákazu lze účinně tlumit na úrovni členského státu, jelikož je ze zkušenosti známo, že je možno vytvořit a udržovat oblasti nebo jednotky prosté této nákazy a že udržování takových jednotek je z hlediska nákladů efektivní. 6. Existuje riziko, že se při uvádění živočichů pocházejících z akvakultury na trh objeví nákaza v dříve nezamořené oblasti. 7. Jsou k dispozici spolehlivé a jednoduché testy pro vyšetřování nakažených vodních živočichů. Testy musí být specifické a citlivé a metoda vyšetření musí být harmonizována na úrovni Unie. II. Seznam nákaz 1) EXOTICKÉ NÁKAZYNÁKAZAVNÍMAVÉ DRUHYRYBYepizootická nekróza krvetvorné tkáněpstruh duhový (Oncorhynchus mykiss) a okoun říční (Perca fluviatilis)MĚKKÝŠIbonamióza (Bonamia exitiosa)ústřice (Ostrea angasi a Ostrea chilensis)perkinsóza (Perkinsus marinus)Crassostrea gigas a Crassostrea virginicamikrocytóza (Mikrocytos mackini)Crassostrea gigas, Crassostrea virginica, Ostrea conchaphila a Ostrea edulisKORÝŠIsyndrom Tauragarnáti (Penaeus setiferus, Penaeus stylirostris a Penaeus vannamei)žlutohlavost (Yellowhead disease)garnáti (Penaeus aztecus, Penaeus duorarum, Penaeus japonicus, Penaeus monodon, Penaeus setiferus, Penaeus stylirostris a Penaeus vannamei)2) NEEXOTICKÉ NÁKAZYNÁKAZAVNÍMAVÉ DRUHYRYBYvirová hemoragická septikem ie (VHS)sleď (Clupea spp.), síh (Coregonus sp.), štika obecná (Esox lucius), treska skvrnitá (Gadus aeglefinus), treska (Gadus macro cephalus), treska obecná (Gadus morhua), Oncorhynchus spp., pstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), treska hlubinná (Onosmustelus), pstruh obecný (Salmo trutta), pakambala velká (Scophtalmus maximus), šprot (Sprattus sprattus), lipan podhorní (Thymallus thymallus) sl platýs druhu Paralichthys olivaceusinfekční nekróza krvetvorné tkáně (IHN)losos keta (Oncorhynchus keta), losos kisuč (Oncorhynchus kisutch), losos masu (Oncorhynchus masou), pstruh duhový nebo migrující (Oncorhynchus mykiss), losos nerka (Oncorhynchus nerka), losos pacifický rodurus (Oncorhynchus rhodurus), losos čavyča (Oncorhynchus tshawytscha) a losos obecný (Salmo salar)herpesviróza koi (KHV)kapr obecný a kapr koi (Cyprinus carpio)nakažlivá chudokrevnost lososů (ISA): infekce rodu Isavirus (ISAV) s genotypem HPR s delecípstruh duhový (Oncorhynchus mykiss), losos obecný (Salmo salar) a pstruh obecný (Salmo trutta)MĚKKÝŠImarteilióza (Marteilia refringens)Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea edulis, Ostrea puelchana, slávka jedlá (Mytilus edulis) a slávka středomořská (Mytilus galloprovincialis)bonamióza (Bonamia ostreae)Ostrea angasi, Ostrea chilensis, Ostrea conchaphila, Ostrea denselammellosa, ústřice jedlá (Ostrea edulis) a Ostrea puelchanaKORÝŠIběloskvrnitost (White spot disease)všichni desetinozí korýši (řád Decapoda) Příloha č. 4 k vyhlášce č. 290/2008 Sb. I. Členský stát prostý nákazy 1. Na základě předchozího vývoje: 1.1. Členský stát, v němž se vyskytují vnímavé druhy, ale v němž nebyl po dobu nejméně 10 let před datem uplatnění statusu oblasti prosté nákazy zaznamenán výskyt nákazy navzdory podmínkám napomáhajícím jejímu klinickému projevu, může být považován za prostý nákazy, pokud: a) jsou prováděna nepřetržitě po dobu nejméně 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy základní opatření pro zajištění biologické bezpečnosti; b) nebyla zjištěna infekce u volně žijících populací; c) jsou účinně uplatňovány obchodní a dovozní podmínky, které brání zavlečení nákazy do členského státu. Členský stát, který si přeje užívat výhod statusu státu prostého nákazy, musí podat žádost ve smyslu § 38 této vyhlášky do 1. listopadu 2008. Po tomto datu je možno udělit status státu prostého nákazy pouze v souladu s bodem 2. 1.2. Základními opatřeními pro zajištění biologické bezpečnosti jsou podle bodu 1.1. písm. a) přinejmenším: a) existence ohlašovací povinnosti výskytu nákazy příslušnému orgánu, včetně hlášení podezření z výskytu nákazy; b) fungující systém včasné detekce umožňující příslušnému orgánu provádět na celém území státu účinné nákazové šetření a podávání zpráv, zaručujících zejména: - včasné rozpoznání klinických příznaků odpovídajících podezření z výskytu nákazy, včasné rozpoznání nově se objevující nákazy nebo nevysvětleného úhynu v hospodářstvích, v chovných oblastech měkkýšů a ve volné přírodě, - rychlé ohlašování události příslušnému orgánu za účelem co možná nejrychlejšího zahájení diagnostického šetření. 1.3. Systém včasné detekce podle bodu 1.2. písm. b) musí zahrnovat přinejmenším: a) širokou osvětu mezi personálem zaměstnaným v podnicích akvakultury nebo v oblasti zpracování živočichů pocházejících z akvakultury, pokud jde o jakékoli příznaky odpovídající výskytu nákazy, a odbornou přípravu veterinárních lékařů nebo odborníků na zdraví vodních živočichů zaměřenou na rozpoznávání a hlášení výskytu neobvyklých onemocnění; b) veterinární lékaře nebo odborníky na zdraví vodních živočichů školené v rozpoznávání a hlášení podezření z výskytu nákazy; c) přístup příslušného orgánu k laboratořím vybaveným pro diagnostiku a diferenciální diagnostiku nákaz uvedených v seznamu nákaz, jakož i nově se objevujících nákaz. 2. Na základě cíleného dozoru: Členský stát, v němž byl zaznamenán poslední klinický výskyt nákazy v průběhu 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy, anebo v němž nebyl znám nákazový status před zahájením cíleného dozoru například z důvodu absence podmínek napomáhajících klinickému projevu nákazy, může být považován za prostý specifické nákazy, pokud: a) členský stát provádí základní opatření pro tlumení nákazy stanovené v bodě 1.2. a b) cílený dozor v souladu s metodami přijatými orgány Unie probíhal po dobu nejméně 2 let, aniž byl v kterémkoli hospodářství nebo chovné oblasti měkkýšů chovající jakékoli vnímavé druhy zjištěn patogenní původce. Pokud existují části členského státu, v nichž je omezený počet hospodářství nebo chovných oblastí měkkýšů a v nichž proto cílený dozor neposkytuje dostatečné epizootologické údaje, ale v nichž se vyskytují volně žijící populace některých vnímavých druhů, musí být tyto volně žijící populace zahrnuty do cíleného dozoru. II. Oblasti nebo jednotky prosté nákazy 1. Oblasti: 1.1. Oblast může sestávat a) z celého povodí od pramene k ústí do moře, nebo b) z části povodí od pramene (pramenů) až po přírodní nebo umělou překážku, která zabraňuje migraci vodních živočichů z níže položených úseků povodí proti proudu, nebo c) z více než jednoho povodí, včetně příslušných ústí do moře, v důsledku epizootologické souvislosti mezi povodími prostřednictvím ústí. Zeměpisné vymezení oblasti musí být jasně vyznačeno na mapě. 1.2. Pokud oblast přesahuje území jednoho členského státu, může být prohlášena za oblast prostou nákazy pouze tehdy, vztahují-li se podmínky uvedené v bodech 1.3., 1.4. a 1.5. na všechny části této oblasti. V takovém případě všechny dotčené členské státy požádají o schválení té části oblasti, která se nachází na jejich území. 1.3. Oblast, v níž se vyskytují vnímavé druhy, ale v níž nebyl po dobu nejméně 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy zaznamenán výskyt nákazy navzdory podmínkám napomáhajícím jejímu klinickému projevu, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky uvedené v části I. 1. Členský stát, který si přeje užívat výhod statusu oblasti prosté nákazy, musí svůj záměr oznámit ve smyslu § 39 odst. 2 této vyhlášky do 1. listopadu 2008. Po tomto datu je možno udělit status oblasti prosté nákazy pouze v souladu s částí I. 2. 1.4. Oblast, v níž byl zaznamenán poslední klinický výskyt nákazy v průběhu 10 let před uplatněním statusu oblasti prosté nákazy, anebo v níž nebyl znám nákazový status před zahájením cíleného dozoru například z důvodu absence podmínek napomáhajících klinickému projevu nákazy, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky stanovené v části I. 2. 1.5. Pokud je to vhodné, musí být vytvořena nárazníková zóna pro provádění monitorovacího programu. Nárazníková zóna musí být vymezena tak, aby oblast prostou nákazy chránila před pasivním zavlečením dané nákazy. 2. Jednotky sestávající z jednoho nebo více hospodářství či chovných oblastí měkkýšů, ve kterých nákazový status týkající se specifické nákazy závisí na nákazovém statusu okolních povrchových vod: 2.1. Jednotka může sestávat z jednoho nebo více hospodářství, skupiny nebo seskupení hospodářství, anebo z chovné oblasti měkkýšů, které mohou být považovány za jednu epizootologickou jednotku vzhledem k zeměpisnému umístění a vzdálenosti od ostatních skupin nebo seskupení hospodářství nebo chovných oblastí měkkýšů, pokud všechna hospodářství tvořící jednotku podléhají společnému systému biologické bezpečnosti. Zeměpisné vymezení jednotky musí být jasně vyznačeno na mapě. 2.2 Jednotka, v níž se vyskytují vnímavé druhy, ale v níž nebyl po dobu nejméně 10 let před uplatněním statusu jednotky prosté nákazy zaznamenán výskyt nákazy navzdory podmínkám napomáhajícím jejímu klinickému projevu, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky stanovené v části I. 1. Členský stát, který si přeje užívat výhod tohoto ustanovení, musí svůj záměr oznámit ve smyslu § 39 odst. 2 této vyhlášky do 1. listopadu 2008. Po tomto datu je možno udělit status jednotky prosté nákazy pouze v souladu s částí I. 2. 2.3. Jednotka, v níž byl zaznamenán poslední klinický výskyt nákazy v průběhu 10 let před uplatněním statusu jednotky prosté nákazy, anebo v níž nebo ve vodách v jejím okolí nebyl znám nákazový status před zahájením cíleného dozoru například z důvodu absence podmínek napomáhajících klinickému projevu nákazy, může být považována za prostou nákazy, pokud splňuje přiměřeně požadavky stanovené v části I. 2. 2.4. Je-li to považováno za nutné pro ochranu před zavlečením nákazy, musí každé hospodářství nebo každá chovná oblast měkkýšů v jednotce podléhat dalším opatřením uloženým příslušným orgánem. Taková opatření mohou zahrnovat vytvoření nárazníkové zóny, ve které se provádí monitorovací program, okolo jednotky, jakož i zavedení dalších opatření na ochranu proti zavlečení případných nosičů nebo přenašečů patogenních původců. 3. Jednotky sestávající z jednoho nebo více jednotlivých hospodářství, v nichž je nákazový status nezávislý na nákazovém statusu okolních povrchových vod: 3.1. Jednotka může sestávat a) z jednotlivého hospodářství, které může být považováno za jedinou epizootologickou jednotku, jelikož není ovlivněno nákazovým statusem v okolních vodách, nebo b) z více než jednoho hospodářství, pokud každé hospodářství v jednotce splňuje kritéria stanovená v písmenu a) a v bodech 3.2. až 3.6., přičemž vzhledem k extenzivnímu přesunu živočichů mezi hospodářstvími musí být všechna hospodářství považována za jedinou epizootologickou jednotku za předpokladu, že všechna hospodářství podléhají společnému systému biologické bezpečnosti. 3.2. Jednotka musí být zásobována vodou a) přes úpravnu vod, která zneškodní příslušného patogenního původce, aby se snížilo riziko zavlečení nákazy na přijatelnou úroveň, nebo b) přímo ze studny, vrtu nebo pramene. Pokud se takový vodní zdroj nachází mimo pozemky hospodářství, musí být voda přiváděna přímo do hospodářství a musí být vedena potrubím. 3.3. Vniknutí vodních živočichů z okolních vodních toků do jednotky musí bránit přirozené nebo umělé překážky. 3.4. V případě potřeby musí být jednotka chráněna před zaplavením a infiltrací vody z okolních vodních toků. 3.5. Jednotka musí přiměřeně vyhovovat požadavkům stanoveným v části I. 2. 3.6. Je-li to považováno za nutné pro ochranu před zavlečením nákazy, musí jednotka podléhat dalším opatřením ukládaným příslušným orgánem, včetně dalších opatření na ochranu proti zavlečení případných nosičů nebo přenašečů patogenních původců. 3.7. Prováděcí opatření k bodu 3.2. písm. a) stanoví orgány Unie. 4. Zvláštní ustanovení týkající se jednotlivých hospodářství zahajujících nebo obnovujících činnost: 4.1. Nové hospodářství, které splňuje požadavky stanovené v bodě 3.1. písm. a) a v bodech 3.2. až 3.6., ale které zahajuje činnost se živočichy pocházejícími z akvakultury dodanými z jednotky považované za prostou nákazy, může být prohlášeno za prosté nákazy, aniž by se podrobilo odběru vzorků požadovanému pro schválení. 4.2. Hospodářství, které po přestávce obnovuje činnost se živočichy pocházejícími z akvakultury dodanými z jednotky považované za prostou nákazy a které splňuje požadavky stanovené v bodě 3.1. písm. a) a v bodech 3.2. až 3.6., může být prohlášeno za prosté nákazy, aniž by se podrobilo odběru vzorků požadovanému pro schválení, jestliže a) příslušnému orgánu jsou známy zdravotní záznamy hospodářství za poslední 4 roky jeho provozu; bylo-li však dotyčné hospodářství v provozu po dobu kratší než 4 roky, bere se v úvahu skutečné období, po které bylo hospodářství v provozu; b) na hospodářství se nevztahovala veterinární opatření ve vztahu k nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a v tomto hospodářství nebyly zaznamenány žádné předcházející výskyty těchto nákaz; c) před vpuštěním živočichů pocházejících z akvakultury, jiker nebo gamet do hospodářství došlo k vyčištění a dezinfekci hospodářství, načež bylo hospodářství v případě potřeby ponecháno po určitou dobu bez obsádky. Příloha č. 5 k vyhlášce č. 290/2008 Sb. I. Národní referenční laboratoř 1. Národní referenční laboratoř určená podle zákona a § 44 této vyhlášky odpovídá za koordinaci diagnostických standardů a metod v oblasti její působnosti v České republice. Tato národní referenční laboratoř: a) informuje bezodkladně příslušný orgán, jakmile se dozví o podezření z výskytu jakékoli nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce; b) koordinuje ve shodě s příslušnou referenční laboratoří Unie metody používané v České republice pro diagnostiku daných nákaz, které spadají do oblasti její působnosti; c) pomáhá aktivně při diagnostice ohnisek příslušné nákazy přijímáním izolátů patogenních původců pro potvrzování diagnóz, popis a epizootologické studie; d) podporuje základní školení a doškolování odborníků v laboratorní diagnostice s cílem harmonizovat diagnostické postupy a metody v České republice; e) zajišťuje potvrzování pozitivních výsledků všech ohnisek exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce a primárních ohnisek neexotických nákaz uvedených v téže příloze; f) pořádá mezilaboratorní srovnávací testy (kruhové testy) diagnostických postupů na vnitrostátní úrovni s laboratořemi k tomu určenými v souladu se zákonem a § 45 této vyhlášky za účelem poskytnutí informací o používaných diagnostických metodách a výsledcích testů prováděných v České republice; g) spolupracuje s referenční laboratoří Unie pro nákazy vodních živočichů a podílí se na srovnávacích testech, požadovaných referenční laboratoří Unie; h) zajišťuje pravidelný a otevřený dialog s příslušnými vnitrostátními orgány; i) funguje, je hodnocena a akreditována v souladu s následujícími evropskými normami s přihlédnutím ke kritériím pro různé metody vyšetření stanovené v této vyhlášce: - EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“, - EN 45002 „Všeobecná kritéria pro posuzování zkušebních laboratoří“, - EN 45003 „Systém akreditace kalibračních a zkušebních laboratoří – Všeobecné požadavky na jeho správu a uznání“. 2. Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří podle bodu 1 písm. i) se může týkat jednotlivých testů nebo skupin testů. 3. Státní veterinární správa může dát souhlas národní referenční laboratoři k tomu, aby pro jednu nebo více nákaz, které spadají do její působnosti, používala odborných znalostí a kapacity ostatních určených laboratoří uvedených v § 45 této vyhlášky, ovšem za předpokladu, že tyto laboratoře vyhovují příslušným požadavkům této části. Národní referenční laboratoř však zůstane kontaktním místem České republiky pro referenční laboratoř Unie. II. Určené laboratoře v České republice 1. Laboratoře určené Státní veterinární správou pro diagnostické služby uvedené v § 45 této vyhlášky: a) informují bezodkladně příslušný orgán, jakmile se dozví o podezření z výskytu jakékoli nákazy uvedené v příloze č. 3 k této vyhlášce; b) účastní se mezilaboratorních srovnávacích testů (kruhových testů) diagnostických postupů pořádaných národní referenční laboratoří; c) fungují, jsou hodnoceny a akreditovány v souladu s následujícími evropskými normami s přihlédnutím ke kritériím pro různé metody vyšetření stanovené k této vyhlášce: - EN ISO/IEC 17025 „Všeobecné požadavky na způsobilost zkušebních a kalibračních laboratoří“, - EN 45002 „Všeobecná kritéria pro posuzování zkušebních laboratoří“, - EN 45003 „Systém akreditace kalibračních a zkušebních laboratoří – Všeobecné požadavky na jeho správu a uznání“. 2. Akreditace a hodnocení zkušebních laboratoří podle bodu 1 písm. c) se může týkat jednotlivých testů nebo skupin testů. 3. Státní veterinární správa zruší určení laboratoře, jestliže již nejsou naplňovány podmínky stanovené v části II. Příloha č. 6 k vyhlášce č. 290/2008 Sb. Pohotovostní plány musí: 1. určit kompetence nezbytné pro rychlou a úspěšnou realizaci pohotovostních plánů a eradikační kampaně; 2. zabezpečit přístup k nouzovým fondům, rozpočtovým prostředkům a finančním zdrojům v zájmu zohlednění všech hledisek boje proti exotickým nákazám uvedeným v části II přílohy č. 3 této vyhlášce; 3. definovat vertikální řídící strukturu k zajištění rychlého a účinného rozhodovacího postupu proti exotickým nákazám uvedeným v příloze č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujícím nákazám; strategické řízení tlumení nákazy musí být úkolem ústřední rozhodovací instance; 4. zajistit vypracování podrobných plánů, podle nichž bude možno v případě vzplanutí ohniska exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujících nákaz pohotově zřídit místní pohotovostní nákazová střediska pro provádění opatření k tlumení nákazy a na ochranu životního prostředí na lokální úrovni; 5. stanovit pravidla spolupráce mezi příslušnými úřady a kompetentními orgány ochrany životního prostředí za účelem náležité koordinace veterinárních opatření k tlumení nákazy s opatřeními na ochranu životního prostředí; 6. vytvořit podmínky pro zabezpečení rychlé a účinné kampaně ke zdolávání nákazy včetně zajištění dostatečné laboratorní kapacity, personálu a vybavení; 7. zajistit, aby byla k dispozici aktuální pracovní příručka s podrobným, obsáhlým a praktickým popisem všech činností, postupů, pokynů a konkrétních opatření uplatňovaných při vzplanutí exotických nákaz uvedených v části II přílohy č. 3 k této vyhlášce nebo nově se objevujících nákaz, popřípadě i podrobné plány pro nouzové očkování; 8. požadovat pravidelné školení personálu v otázkách klinických příznaků, epizootologického šetření a tlumení nákaz, cvičných poplachů prováděných v reálném čase, školení komunikačních dovedností v zájmu stálé připravenosti úřadů, chovatelů a veterinárních lékařů ke zdolání nákazy; 9. pamatovat na vytvoření předpokladů k zajištění zdrojů potřebných pro tlumení velkého počtu ohnisek nákazy, která vzniknou v krátké době; 10. zajistit, aby v případě vzplanutí ohniska nákazy byly mrtvá těla vodních živočichů a odpady z vodních živočichů odstraňovány hromadně za použití postupů a metod, které neohrožují zdraví lidí a zvířat a životní prostředí, zejména postupů a metod - s minimálním rizikem pro půdu, vzduch, povrchové a podzemní vody, rostliny a živočichy, - s minimálním obtěžováním hlukem nebo zápachem, - s minimálními nepříznivými vlivy na přírodu nebo na místa zvláštního zájmu. Tím nejsou dotčeny požadavky stanovené předpisy Evropské unie o hygienických pravidlech pro vedlejší produkty živočišného původu, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu9); 11. obsahovat údaje o vhodných místech a zařízeních pro zpracování nebo neškodné odstranění mrtvých těl vodních živočichů a odpadů z vodních živočichů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, kterým se stanoví hygienická pravidla týkající se vedlejších živočišných produktů, které nejsou určeny k lidské spotřebě, v případě vzplanutí ohniska nákazy. 1) Směrnice Rady 2006/88/ES ze dne 24. října 2006 o veterinárních požadavcích na živočichy pocházející z akvakultury a produkty akvakultury a o prevenci a tlumení některých nákaz vodních živočichů. Směrnice Komise 2008/53/ES ze dne 30. dubna 2008, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o jarní virémii kaprů (SVC). Prováděcí směrnice Komise 2012/31/EU ze dne 25. října 2012, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o seznam druhů ryb vnímavých k virové hemoragické septikémii a odstranění položky týkající se epizootického vředového syndromu. Prováděcí směrnice Komise 2014/22/EU ze dne 13. února 2014, kterou se mění příloha IV směrnice Rady 2006/88/ES, pokud jde o nakažlivou chudokrevnost lososů (ISA). 2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002 ze dne 3. října 2002 o hygienických pravidlech pro vedlejší živočišné produkty, které nejsou určeny pro lidskou spotřebu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004 ze dne 29. dubna 2004 o hygieně potravin. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní hygienická pravidla pro potraviny živočišného původu, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 ze dne 29. dubna 2004, kterým se stanoví zvláštní pravidla pro organizaci úředních kontrol produktů živočišného původu určených k lidské spotřebě, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004 ze dne 29. dubna 2004 o úředních kontrolách za účelem ověření dodržování právních předpisů týkajících se krmiv a potravin a pravidel o zdraví zvířat a dobrých životních podmínkách zvířat. 3) Například zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/2004 Sb., o ochraně druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin regulováním obchodu s nimi a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně některých zákonů (zákon o obchodování s ohroženými druhy), ve znění zákona č. 444/2005 Sb. 4) Čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. 5) Čl. 2 a 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin, v platném znění. Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 852/2004. Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. Čl. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004, v platném znění. 6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004, v platném znění. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004. 7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 853/2004, v platném znění. 9) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1774/2002, v platném znění. 10) Zákon č. 378/2007 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů (zákon o léčivech), ve znění zákona č. 124/2008 Sb. 11) Čl. 45 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 882/2004.

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.