§ 158 Zákon o zvláštních řízeních soudních – Správce pozůstalosti
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · § 158 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 158 zákona o zvláštních řízeních soudních stanoví podmínky pro jmenování správce pozůstalosti soudem, vymezuje rozsah jeho působnosti a určuje okamžik, kdy se správce ujímá své funkce.
§ 158 Správce pozůstalosti
(1) Správcem pozůstalosti může být soudem jmenován jen ten, kdo s tím souhlasí. Má-li pozůstalost připadnout státu proto, že nedědí žádný dědic ani podle dědické smlouvy nebo závěti, ani podle zákonné dědické posloupnosti, a hledí-li se na stát, jako by byl zákonný dědic, může být jmenován správcem pozůstalosti též stát.
(2) V usnesení o jmenování správce pozůstalosti soud vždy vymezí rozsah spravovaného majetku zůstavitele nebo uvede účel, pro který byl správce pozůstalosti jmenován.
(3) Správce pozůstalosti je povinen ujmout se výkonu své funkce dnem následujícím po dni doručení usnesení, není-li v něm uveden den pozdější.
Výklad
Stručně
Paragraf 158 zákona o zvláštních řízeních soudních stanoví podmínky pro jmenování správce pozůstalosti soudem, vymezuje rozsah jeho působnosti a určuje okamžik, kdy se správce ujímá své funkce.
Co to znamená v praxi
Správcem pozůstalosti může být jmenován pouze ten, kdo s tím souhlasí.
Pokud má pozůstalost připadnout státu, může být správcem jmenován i stát.
Soud v usnesení o jmenování správce vždy přesně vymezí, jaký majetek má spravovat, nebo uvede, proč byl správce jmenován.
Správce se musí ujmout své funkce den po doručení usnesení o jmenování, pokud v usnesení není uvedeno pozdější datum.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.