§ 193 Zákon o zvláštních řízeních soudních – Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · § 193 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 193 zákona o zvláštních řízeních soudních upravuje postup soudu v případě, že se po skončení dědického řízení objeví nový majetek (aktiva) nebo dluhy (pasiva) patřící do pozůstalosti.
§ 193 Dodatečné projednání po rozhodnutí o pozůstalosti
(1) Objeví-li se po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti majetek, který tvoří aktivum pozůstalosti, popřípadě též pasivum pozůstalosti, soud o ně doplní v dosavadním řízení vyhotovený soupis nebo seznam o aktivech a pasivech pozůstalosti; to neplatí, jde-li o aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku postupu podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé nepřihlíží.
(2) Nepožádal-li žádný z dědiců ve lhůtě k tomu určené, aby soud projednal pozůstalost o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti, platí, že podle pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti došlo rovněž k nabytí aktiv pozůstalosti uvedených v odstavci 1; v případě, že pozůstalost byla rozdělena mezi více dědiců nebo že bylo potvrzeno nabytí pozůstalosti více dědicům podle dědických podílů, nabývají dědicové majetek uvedený v odstavci 1 v podílech, vyplývajících z provedeného vypořádání dědictví. Je-li to potřebné, soud o tom vydá usnesení.
(3) Lhůtu k podání žádosti o projednání pozůstalosti o aktivech pozůstalosti, které se objevily až po právní moci rozhodnutí o pozůstalosti podle odstavce 2, soud určí ve vyhlášce, kterou uveřejní na úřední desce soudu. Tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.
Díl 3
Výklad
Stručně
Paragraf 193 zákona o zvláštních řízeních soudních upravuje postup soudu v případě, že se po skončení dědického řízení objeví nový majetek (aktiva) nebo dluhy (pasiva) patřící do pozůstalosti.
Co to znamená v praxi
Pokud se objeví nový majetek nebo dluhy, soud je doplní do původního soupisu nebo seznamu aktiv a pasiv pozůstalosti, s výjimkou případů, kdy se k nim již dříve nepřihlíželo.
Pokud dědici nepožádají o projednání nově objevených aktiv ve stanovené lhůtě, platí, že tato aktiva nabyli podle původního pravomocného rozhodnutí o pozůstalosti, a to v podílech, které vyplývají z provedeného vypořádání dědictví.
Soud může o nabytí nově objevených aktiv vydat usnesení, pokud je to potřeba.
Lhůtu pro podání žádosti o projednání nově objevených aktiv určí soud ve vyhlášce, kterou zveřejní na úřední desce soudu, přičemž tato lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce.
Na co si dát pozor
Je důležité sledovat úřední desku soudu kvůli vyhlášce o lhůtě pro projednání nově objevených aktiv.
Pokud dědici nebudou aktivní a nepožádají o projednání nově objevených aktiv ve stanovené lhůtě, soud je nebude projednávat samostatně, ale bude se mít za to, že je dědici nabyli podle původního rozhodnutí.
Ustanovení se nevztahuje na aktiva nebo pasiva, k nimž se v důsledku dřívějšího postupu soudu (podle § 162 odst. 2 věty druhé, § 172 odst. 2 věty druhé nebo § 173 věty druhé) nepřihlíží.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.