§ 233 Zákon o zvláštních řízeních soudních – Zpeněžení věřitelem
Zákon o zvláštních řízeních soudních · 292/2013 Sb. · § 233 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 233 zákona o zvláštních řízeních soudních umožňuje věřiteli, který má zástavní nebo zadržovací právo na majetku v likvidační podstatě, aby tento majetek sám zpeněžil, pokud to má sjednáno a není to v rozporu se zájmy jiných věřitelů.
§ 233 Zpeněžení věřitelem
(1) Vázne-li na majetku patřícím do likvidační podstaty zástavní nebo zadržovací právo, může soud věřiteli zajištěné pohledávky na jeho návrh usnesením povolit, aby sám uskutečnil zpeněžení zastavené nebo zadržené věci, jestliže má platně sjednáno, že ji může zpeněžit dohodnutým způsobem, a jestliže takové zpeněžení věci není v rozporu se zájmy jiného věřitele. Ke zpeněžení věci soud věřiteli určí přiměřenou lhůtu, která běží ode dne právní moci usnesení.
(2) Věřitel, kterému soud povolil zpeněžení majetku patřícího do likvidační podstaty,
a) vykonává ode dne právní moci usnesení podle odstavce 1 správu zastavené nebo zadržené věci místo likvidačního správce nebo notáře,
b) smí po dni právní moci usnesení podle odstavce 1 zastavenou nebo zadrženou věc zpeněžit stanoveným způsobem, na němž se písemně dohodl se zástavcem, zástavním dlužníkem nebo dlužníkem; z důležitých důvodů mu soud může na jeho žádost lhůtu ke zpeněžení věci prodloužit.
(3) Právo věřitele uskutečnit zpeněžení zastavené nebo zadržené věci zanikne ještě před uplynutím stanovené lhůty dnem, v němž soudu dojde jeho oznámení, kterým se tohoto práva vzdává.
Výklad
Stručně
Paragraf 233 zákona o zvláštních řízeních soudních umožňuje věřiteli, který má zástavní nebo zadržovací právo na majetku v likvidační podstatě, aby tento majetek sám zpeněžil, pokud to má sjednáno a není to v rozporu se zájmy jiných věřitelů.
Co to znamená v praxi
Soud může na návrh věřitele povolit, aby sám prodal zastavenou nebo zadrženou věc, která patří do likvidační podstaty.
Podmínkou je, že věřitel má platně sjednáno, jakým způsobem může věc zpeněžit, a že to nepoškodí zájmy jiných věřitelů.
Soud určí věřiteli přiměřenou lhůtu pro zpeněžení a v této lhůtě věřitel spravuje věc místo likvidačního správce nebo notáře.
Věřitel se může svého práva na zpeněžení vzdát, a to i před uplynutím stanovené lhůty.
Na co si dát pozor
Věřitel musí mít platně sjednaný způsob zpeněžení.
Zpeněžení nesmí být v rozporu se zájmy jiných věřitelů.
Po zpeněžení musí věřitel odevzdat výtěžek soudu a podat zprávu o průběhu zpeněžování.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.