§ 237b Zákon, kterým se mění zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Přestupky osoby podléhající řešení krize související s porušením požadavku na podřízenost

§ 237b Přestupky osoby podléhající řešení krize související s porušením požadavku na podřízenost (1) Osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí, členem skupiny, která je globálně systémově významnou institucí, nebo významnou osobou podléhající řešení krize, se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 128c odst. 1 nebo s rozhodnutím České národní banky podle § 128c odst. 2, 3 nebo 4 neplní požadavek na podřízenost. (2) Osoba podléhající řešení krize neuvedená v odstavci 1 se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím České národní banky podle § 128b odst. 1 neplní požadavek na podřízenost. (3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do dvojnásobku výše neoprávněného prospěchu; pokud neoprávněný prospěch nevznikl nebo není-li možné jeho výši zjistit, uloží se pokuta do výše 10 % čistého ročního obratu dosaženého osobou podléhající řešení krize za bezprostředně předcházející účetní období.“. 187. V § 241 větě první se slova „povinným osobám“ zrušují, text „§ 237“ se nahrazuje slovy „§ 233 až 237b“ a ve větě druhé se slova „povinným osobám“ zrušují a text „§ 233“ se nahrazuje slovy „tohoto zákona“. 188. V § 244 odst. 1 písm. h) se za slovo „nabyvatelé,“ vkládají slova „které oslovila instituce za účelem řešení krize podle § 5 odst. 6 nebo“. 189. V § 250 odst. 1 se slova „změnách výše “nahrazují slovem „výši“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „a jejích změnách“. 190. V příloze č. 1 se v písmeni e) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“. 191. V příloze č. 2 se v bodě 1 písm. q) slovo „odepisovatelných“ nahrazuje slovem „způsobilých“. 192. Doplňují se přílohy č. 3 a 4, které znějí: „Příloha č. 3 k zákonu č. 374/2015 Sb. Povinná osoba vypočte poměrnou část zisku po zdanění podle vztahu MDA = (A+B−C) * D, kde A označuje zisk za běžné účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a), b) nebo c), B označuje zisk za předchozí účetní období nezahrnutý do kmenového kapitálu tier 1 podle čl. 26 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, který byl vytvořen od posledního rozhodnutí o rozdělení zisku nebo přijetí kteréhokoli z opatření podle § 26a odst. 1 písm. a), b) nebo c), C označuje daň, která by byla splatná, pokud by zisky A a B nebyly rozděleny, a D označuje multiplikační faktor. Multiplikační faktor D se stanoví tak, že pokud se kmenový kapitál tier 1 udržovaný povinnou osobou nad rámec požadavků na kapitál podle čl. 92a odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku se zohledněním vnitřně stanoveného kapitálu, vyjádřeným v procentech v poměru k celkovému objemu rizikové expozice podle čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013, nachází a) v prvním (nejnižším) intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0, b) ve druhém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,2, c) ve třetím intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice a není vyšší než jeho horní hranice, pak D = 0,4, nebo d) ve čtvrtém intervalu požadované kombinované kapitálové rezervy, neboli je vyšší než jeho dolní hranice, pak D = 0,6. Dolní hranice a horní hranice každého intervalu se vypočte podle vztahů Dh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn–1 Hh Q=kombinovaná kapitálová rezerva4×Qn kde Dh Q označuje dolní hranici každého intervalu, Hh Q označuje horní hranici každého intervalu, kombinovaná kapitálová rezerva označuje celkovou kombinovanou kapitálovou rezervu, kterou má povinná osoba udržovat, vyjádřenou v českých korunách, a Qn označuje pořadové číslo příslušného intervalu a nabývá hodnot 1, 2, 3, nebo 4. Příloha č. 4 k zákonu č. 374/2015 Sb. Část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, se vypočte podle vzorce MP=1–x1x2*8% kde MP označuje část minimálního požadavku, který je osoba podléhající řešení krize, která je globálně systémově významnou institucí nebo významnou osobou podléhající řešení krize, povinna plnit prostřednictvím kapitálu, podřízených způsobilých závazků nebo závazků vydaných ovládanou osobou podle § 128a, X1 představuje 3,5 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a X2 představuje součet 18 % celkového objemu rizikové expozice vypočteného v souladu s čl. 92 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a kombinované kapitálové rezervy.“. Čl. II 1. Ustanovení § 81c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použije na finanční smlouvu uzavřenou přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud po tomto dni došlo k její podstatné změně. 2. Ustanovení § 127c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se nepoužije na prodej podřízených způsobilých závazků vydaných před 28. prosincem 2020. 3. Česká národní banka stanoví povinné osobě vhodné přechodné období pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a to tak, aby skončilo nejpozději 31. prosince 2023. 4. Delší přechodné období pro splnění minimálního požadavku nebo vnitřního minimálního požadavku a požadavku na podřízenost, než je uvedeno v bodě 3, může Česká národní banka povinné osobě stanovit, je-li to vhodné s ohledem na převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování povinné osoby, její přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku; přitom vezme v úvahu a) vývoj finanční situace povinné osoby, b) pravděpodobnost, že povinná osoba bude v přiměřené lhůtě schopna plnit minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek a požadavek na podřízenost, a c) skutečnost, zda je povinná osoba schopna nahradit závazky, které přestaly splňovat kritéria způsobilosti nebo splatnosti stanovená v čl. 72b a 72c nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 a § 128 nebo 130 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a pokud není, zda je tato okolnost individuální povahy nebo je způsobena narušením na úrovni celého trhu. 5. Česká národní banka stanoví mezitímní cílovou úroveň pro splnění minimálního požadavku podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřního minimálního požadavku podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a požadavku na podřízenost podle § 128b nebo 128c zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které musí povinná osoba splnit do 1. ledna 2022. 6. Stanoví-li Česká národní banka povinné osobě přechodné období podle bodu 4, které končí po 1. lednu 2024, nemusí povinná osoba do konce přechodného období uveřejňovat informace podle § 136a zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 7. Česká národní banka sdělí povinné osobě plánovaný minimální požadavek podle § 127a odst. 1 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo vnitřní minimální požadavek podle § 127a odst. 2 zákona č. 374/2015 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pro každé období 1 roku v rámci přechodného období stanoveného podle bodu 3 nebo 4 s cílem usnadnit postupné navyšování její schopnosti absorbovat ztráty a schopnosti rekapitalizace. 8. Při určení přechodného období podle bodu 3 nebo 4 Česká národní banka zohlední a) převahu vkladů a neexistenci dluhových nástrojů v modelu financování, b) přístup na kapitálové trhy se způsobilými závazky a c) rozsah, v jakém osoba podléhající řešení krize závisí na kmenovém kapitálu tier 1 při plnění minimálního požadavku. 9. Česká národní banka může kdykoli následně přezkoumat přechodné období stanovené podle bodu 3 nebo 4, jakož i jakýkoli plánovaný minimální požadavek nebo vnitřní minimální požadavek, který povinné osobě sdělila podle bodu 7. ČÁST DRUHÁ Čl. III Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění zákona č. 635/2004 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 70/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 120/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 29/2008 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 230/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 156/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 41/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 254/2012 Sb., zákona č. 134/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb., zákona č. 336/2014 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 307/2018 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 204/2019 Sb. a zákona č. 119/2020 Sb., se mění takto: 1. V § 83 písmeno c) zní: „c) ústřední protistranou ústřední protistrana podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“. 2. V § 83 písm. d) a e) se text „m“ nahrazuje textem „n“. 3. V § 84 odst. 1 se za písmeno k) vkládá nové písmeno l), které zní: „l) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“. Dosavadní písmena l) a m) se označují jako písmena m) a n). 4. V § 84 odst. 1 písm. n) se text „l)“ nahrazuje textem „m)“. ČÁST TŘETÍ Čl. IV Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění zákona č. 5/2019 Sb., se mění takto: 1. V § 2 odst. 4 se písmeno c) zrušuje. Dosavadní písmena d) až f) se označují jako písmena c) až e). 2. V § 111 odst. 1 písm. j) se za slovo „protistrana“ vkládají slova „podle čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/201216)“. Poznámka pod čarou č. 16 zní: „16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů, v platném znění.“. 3. V § 111 odst. 1 se za písmeno l) vkládá nové písmeno m), které zní: „m) člen ústřední protistrany, která získala povolení k činnosti podle čl. 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012,“. Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno n). ČÁST ČTVRTÁ Čl. V Za § 374b zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění zákona č. 307/2018 Sb., se vkládá nový § 374c, který včetně nadpisu zní: