§ 151 Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – „Rozhodnutí o nákladech řízení
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · § 151 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 151 zákona č. 30/2000 Sb. stanovuje, že soud rozhoduje o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení končí, a určuje výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem podle zvláštních předpisů.
§ 151 „Rozhodnutí o nákladech řízení
(1) O povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí; u náhrady nákladů řízení podle § 147 a § 148 odst. 2 tak může učinit již v průběhu řízení, a to zpravidla tehdy, jakmile tyto náklady vzniknou.
(2) Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud určí výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem v rámci jeho oprávnění stanoveného zvláštním právním předpisem57) podle sazeb stanovených paušálně pro řízení v jednom stupni zvláštním právním předpisem; jde-li však o přiznání náhrady nákladů řízení podle § 147 nebo odůvodňují-li to okolnosti případu, postupuje podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.64) Náhradu mzdy (platu) a náhradu hotových výdajů soud stanoví podle zvláštních právních předpisů. Jinak soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly.
(3) Určit výši nákladů může předseda senátu až v písemném vyhotovení rozhodnutí.
(4) I když bylo o náhradě nákladů řízení rozhodnuto samostatným usnesením, běží lhůta k plnění vždy až od právní moci rozhodnutí, jímž byla náhrada nákladů řízení přiznána.
64) § 6 a následující vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif).“.
195. V § 151a se slovo „zpravidla“ zrušuje.
196. V § 153 odst. 2 se za slovo „přisoudit“ vkládají slova „něco jiného nebo“.
197. V § 153a se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5).
(4) Jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání.“.
198. V § 153b odst. 1 se slova „Zmešká-li žalovaný, kterému bylo řádně doručeno předvolání nejméně 5 dnů přede dnem, kdy se jednání má konat (§ 47)“ nahrazují slovy „Zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 45a) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů a ve věcech uvedených v § 118b nejméně třicet dnů přede dnem, kdy se jednání má konat“ a slova „bylo ve věci nařízeno“ se nahrazují slovy „se ve věci konalo“.
199. V § 153b odst. 2 se za slovo „žalovaných,“ vkládají slova „kteří mají takové společné povinnosti, že se rozsudek musí vztahovat na všechny (§ 91 odst. 2),“.
200. V § 153b odst. 5 se slova „soud prvního stupně návrhu na zrušení svého rozsudku vyhověl, platí, že odvolání bylo vzato zpět“ nahrazují slovy „návrhu na zrušení rozsudku bylo pravomocným usnesením vyhověno, k odvolání se nepřihlíží“.
201. V § 155 odst. 1 větě druhé se slova „řízení, pokud se o ní nerozhoduje samostatně“ nahrazují slovy „řízení; rozhodne-li jen o základu náhrady nákladů řízení, určí její výši v samostatném usnesení“.
202. V § 155 odstavec 2 včetně poznámek pod čarou č. 65), 66) a 67) zní:
„(2) Výrok rozsudku o plnění v penězích může být vyjádřen v cizí měně, neodporuje-li to okolnostem případu a jestliže
a) plnění vychází z právního úkonu, v němž je vyjádřeno v cizí měně, žalobce (navrhovatel) požaduje plnění v cizí měně a devizové předpisy65) umožňují tuzemci,66) který má plnit, plnění v navrhované cizí měně poskytnout bez zvláštního povolení, nebo
b) některý z účastníků je cizozemcem.67)
65) Zákon č. 219/1995 Sb., devizový zákon.
66) § 1 písm. b) zákona č. 219/1995 Sb.
67) § 1 písm. c) zákona č. 219/1995 Sb.“.
203. V § 155 se doplňuje odstavec 3, který zní:
„(3) Nejsou-li splněny předpoklady pro přiznání plnění v cizí měně uvedené v odstavci 2, soud stanoví i bez návrhu plnění v měně České republiky.“.
204. V § 156 se na konci odstavce 1 doplňuje tato věta: „Po vyhlášení předseda senátu zpravidla účastníky vyzve, aby se vyjádřili, zda se vzdávají odvolání proti vyhlášenému rozsudku.“.
205. V § 156 odst. 2 větě druhé se za text „§ 119 odst. 2“ vkládá text „a 3“ a slovo „nepoužije“ se nahrazuje slovem „nepoužijí“.
206. § 157 zní:
Výklad
Stručně
Paragraf 151 zákona č. 30/2000 Sb. stanovuje, že soud rozhoduje o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, kterým se řízení končí, a určuje výši odměny za zastupování advokátem nebo notářem podle zvláštních předpisů.
Co to znamená v praxi
Soud automaticky rozhodne o tom, kdo komu zaplatí náklady řízení (např. soudní poplatky, odměnu advokáta), aniž by to musel někdo navrhovat.
Výše odměny advokáta nebo notáře se určuje podle sazeb stanovených zvláštním právním předpisem (např. advokátní tarif).
Soud může určit výši nákladů až v písemném vyhotovení konečného rozhodnutí.
Lhůta pro zaplacení nákladů řízení začíná běžet až od chvíle, kdy se rozhodnutí o náhradě nákladů stane pravomocným.
Na co si dát pozor
I když je o náhradě nákladů rozhodnuto samostatným usnesením, lhůta k plnění běží až od právní moci rozhodnutí, kterým byla náhrada nákladů přiznána.
Soud vychází z nákladů, které účastníku prokazatelně vznikly, pokud nejde o odměnu advokáta/notáře nebo náhradu mzdy/platu a hotových výdajů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.