§ 229 Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
Zákon, kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 30/2000 Sb. · § 229 · Procesní právo
Stručně: Paragraf 229 zákona č. 30/2000 Sb. stanovuje, v jakých konkrétních případech může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu žalobou pro zmatečnost, tedy z důvodů, které svědčí o závažných vadách řízení.
§ 229
(1) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže
a) bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů,
b) ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení,
c) účastník řízení neměl procesní způsobilost nebo nemohl před soudem vystupovat (§ 29 odst. 2) a nebyl řádně zastoupen,
d) nebyl podán návrh na zahájení řízení, ačkoliv podle zákona ho bylo třeba,
e) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící,
f) soud byl nesprávně obsazen, ledaže místo samosoudce rozhodoval senát,
g) bylo rozhodnuto v neprospěch účastníka v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího.
(2) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout také pravomocný rozsudek soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu nebo pravomocné usnesení těchto soudů, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, anebo pravomocný platební rozkaz (směnečný a šekový platební rozkaz), jestliže
a) v téže věci bylo již dříve zahájeno řízení,
b) v téže věci bylo dříve pravomocně rozhodnuto,
c) odvolacím soudem byl pravomocně zamítnut návrh na nařízení výkonu těchto rozhodnutí z důvodu, že povinnosti rozsudkem, usnesením nebo platebním rozkazem uložené nelze vykonat (§ 261a).
(3) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout též pravomocný rozsudek odvolacího soudu nebo jeho pravomocné usnesení, kterým bylo rozhodnuto ve věci samé, jestliže mu byla v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
(4) Žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout rovněž pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení.
Výklad
Stručně
Paragraf 229 zákona č. 30/2000 Sb. stanovuje, v jakých konkrétních případech může účastník napadnout pravomocné rozhodnutí soudu žalobou pro zmatečnost, tedy z důvodů, které svědčí o závažných vadách řízení.
Co to znamená v praxi
Účastník řízení může žalobou pro zmatečnost napadnout pravomocné rozhodnutí soudu, pokud například soud rozhodoval o věci, která nespadá do jeho pravomoci, nebo pokud účastník neměl způsobilost být účastníkem řízení.
Žaloba pro zmatečnost je také možná, pokud v téže věci již dříve probíhalo řízení nebo bylo pravomocně rozhodnuto, což by znamenalo, že soud rozhodoval o věci, o které již bylo rozhodnuto.
Dalším důvodem pro podání žaloby pro zmatečnost je situace, kdy byla účastníkovi v průběhu řízení nesprávným postupem soudu odňata možnost jednat před soudem.
Žalobou pro zmatečnost lze napadnout i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo zastaveno odvolací řízení.
Na co si dát pozor
Žaloba pro zmatečnost se týká pouze pravomocných rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno nebo rozhodnuto ve věci samé.
Důvody pro podání žaloby pro zmatečnost jsou taxativně vyjmenovány v odstavcích 1 až 4, což znamená, že žalobu nelze podat z jiných důvodů, než které jsou v paragrafu uvedeny.
Žaloba pro zmatečnost se podává, pokud došlo k závažným procesním vadám, které mohly ovlivnit správnost rozhodnutí, nikoliv k věcným chybám v posouzení důkazů nebo právní otázky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.