§ 32 Zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla – Právo pojistitele na náhradu vyplaceného plnění

§ 32 Právo pojistitele na náhradu vyplaceného plnění (1) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištěný a) újmu způsobil úmyslně nebo provozem vozidla, které použil bez vědomí nebo proti vůli jeho provozovatele, b) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle zákona upravujícího silniční provoz pořídit společný záznam o dopravní nehodě nebo ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, c) bez důvodů hodných zvláštního zřetele opustil místo dopravní nehody nebo jinak ztížil nebo vyloučil možnost zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody, d) bez důvodů hodných zvláštního zřetele nesplnil povinnost podle § 27 a v důsledku toho byla ztížena nebo vyloučena možnost řádného šetření pojistitele, e) bez důvodů hodných zvláštního zřetele jako řidič vozidla odmítl podrobit se na výzvu příslušného orgánu zkoušce na přítomnost alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje, f) řídil vozidlo a nebyl držitelem příslušného řidičského oprávnění s výjimkou řízení vozidla tím, kdo se podle zákona upravujícího získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel pod dohledem učitele autoškoly podrobuje výcviku v řízení motorového vozidla, skládá zkoušku z řízení motorového vozidla, připravuje se k přezkoušení z odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel, skládá zkoušku v rámci tohoto přezkoušení nebo se účastní školení začínajících řidičů, g) řídil vozidlo v době, kdy mu byl uložen zákaz činnosti řídit vozidlo, nebo h) řídil vozidlo pod vlivem alkoholu, omamné nebo psychotropní látky nebo léčivého přípravku, který má podle příbalové informace výrazný vliv na schopnost řídit nebo obsluhovat stroje. (2) Pojistitel má vůči pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že příčinou vzniku újmy byla skutečnost, že a) konstrukce nebo technický stav vozidla, jehož provozem vznikla újma, neodpovídá požadavkům bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích, obsluhujících osob, přepravovaných osob nebo věcí, nebo b) technická způsobilost vozidla, jehož provozem vznikla újma, nebyla schválena. (3) K náhradě podle odstavce 1 písm. f) až h) je společně a nerozdílně s pojištěným zavázán také provozovatel vozidla, ledaže prokáže, že nemohl jednání pojištěného ovlivnit. (4) V rozsahu, v jakém má pojistitel vůči pojištěnému právo na náhradu vyplaceného plnění, není pojistitel povinen poskytnout pojištěnému plnění, které pojištěný sám jako náhradu újmy poskytl poškozenému. (5) Pojistitel má vůči pojistníkovi právo na náhradu toho, co za pojištěného plnil z důvodu újmy vzniklé provozem vozidla, jestliže její příčinou byla skutečnost, kterou pro vědomě nepravdivé nebo neúplné odpovědi nemohl pojistitel zjistit při sjednávání pojištění.