§ 37c Zákon, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 329/2011 Sb., o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ve zvláštních případech

§ 37c Stanovení denního vyměřovacího základu pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ve zvláštních případech U pojištěnky, které vznikl nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a, se za denní vyměřovací základ považuje denní vyměřovací základ u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, stanovený podle § 18 až 20, který se následně upraví způsobem podle § 21.“. Dosavadní díl 4 se označuje jako díl 5. 3. V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „nebo b),“ vkládají slova „nebo jde-li o pojištěnku podle § 37a, která není účastna pojištění,“. 4. V § 109 odst. 1 písm. b) bodu 1 se za slova „u zaměstnance“ vkládají slova „účastného nemocenského pojištění“. 5. V § 109 odst. 1 písm. b) se na konci textu bodu 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se bod 3, který zní: „3. u pojištěnky podle § 37a, která není účastna pojištění, předepsaný tiskopis podepsaný touto pojištěnkou s uvedením, že u ní nastala skutečnost, která zakládá nárok na peněžitou pomoc v mateřství, se sdělením, že žádá o peněžitou pomoc v mateřství, a sdělením identifikátoru předepsaného tiskopisu. Pojištěnka podle § 37a, která není účastna pojištění, podává žádost o výplatu dávky elektronicky způsobem podle § 162 odst. 2 písm. a) nebo v listinné podobě způsobem podle § 162 odst. 2 písm. b).“. 6. V § 109 odst. 2 písm. b) bodu 2 se za slovo „zanikl,“ vkládají slova „o pojištěnku podle § 37a, která není účastna pojištění,“. Čl. XII 1. Nárok na peněžitou pomoc v mateřství podle § 37a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, pojištěnce vzniká, nastoupí-li na peněžitou pomoc v mateřství podle § 34 odst. 1 písm. a) nebo b) zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, nejdříve dnem 1. července 2026. 2. Porovnání denních vyměřovacích základů podle § 19 odst. 3 zákona č. 187/2006 Sb., ve znění účinném ode dne 1. července 2026, se provede tehdy, nastoupí-li pojištěnka na peněžitou pomoc v mateřství, při níž se denní vyměřovací základ zjištěný u této peněžité pomoci v mateřství porovná s denním vyměřovacím základem zjištěným u bezprostředně předchozí peněžité pomoci v mateřství, nejdříve dnem 1. července 2026. ČÁST DEVÁTÁ Čl. XIII Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 294/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 180/2011 Sb., zákona č. 185/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 466/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 385/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 155/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 182/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 298/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 99/2017 Sb., zákona č. 148/2017 Sb., zákona č. 202/2017 Sb., zákona č. 203/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 292/2017 Sb., zákona č. 310/2017 Sb., zákona č. 181/2018 Sb., zákona č. 32/2019 Sb., zákona č. 366/2019 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 251/2021 Sb., zákona č. 330/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 358/2022 Sb., zákona č. 167/2023 Sb., zákona č. 281/2023 Sb., zákona č. 321/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 413/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 417/2024 Sb. a zákona č. 120/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 197 se na konci nadpisu doplňují slova „nebo při péči o dítě“. 2. V § 197 odst. 1 se slova „ , nebo dítě, jehož matka zemřela“ zrušují. 3. V § 197 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Rodičovská dovolená přísluší také zaměstnanci pečujícímu osobně o dítě, jehož není rodičem, a to po dobu trvání účinků společného prohlášení podle § 12a zákona o důchodovém pojištění.“. ČÁST DESÁTÁ Čl. XIV Zákon č. 73/2011 Sb., o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 366/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 331/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 254/2014 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 134/2016 Sb., zákona č. 259/2017 Sb., zákona č. 92/2018 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 407/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 395/2024 Sb., zákona č. 469/2024 Sb., zákona č. 84/2025 Sb. a zákona č. 152/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 4 odst. 1 se písmena d) a e) zrušují. Dosavadní písmena f) až i) se označují jako písmena d) až g). 2. V § 4 odst. 1 závěrečné části ustanovení se slova „zákonem o poskytování dávek osobám se zdravotním postižením a o změně souvisejících zákonů8), zákonem o sociálních službách9),“ včetně poznámek pod čarou č. 8 a 9 zrušují. 3. V § 4a odst. 1 se za větu třetí vkládá věta „Součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí je i Informační systém o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a Informační systém o příspěvku.“. Čl. XV 1. Státní zaměstnanec ve služebním poměru podle zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě, ve znění pozdějších předpisů, zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti sociálního pracovníka v oblasti příspěvku na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem zařazeným v Institutu posuzování zdravotního stavu. Na Institut posuzování zdravotního stavu tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru státního zaměstnance uvedeného ve větě první, s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání. Služební působiště státního zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění. 2. Zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti sociálního pracovníka v oblasti příspěvku na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnancem zařazeným v Institutu posuzování zdravotního stavu. Na Institut posuzování zdravotního stavu tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců uvedených ve větě první. Místo výkonu práce zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění. 3. Státní zaměstnanec ve služebním poměru zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti spočívajícím ve vyřizování žádostí o příspěvek na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením a nejedná-li se o sociální pracovníky podle bodu 1, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona státním zaměstnancem zařazeným v příslušné územní správě sociálního zabezpečení, a to tak, že a) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě hlavního města Prahy nebo Středočeského kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro hlavní město Prahu a Středočeský kraj, b) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Jihočeského kraje, Plzeňského kraje nebo Karlovarského kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj, c) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Ústeckého kraje, Libereckého kraje, Královéhradeckého kraje nebo Pardubického kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Ústecký kraj, Liberecký kraj, Královéhradecký kraj a Pardubický kraj, d) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Kraje Vysočina, Jihomoravského kraje nebo Zlínského kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Kraj Vysočina, Jihomoravský kraj a Zlínský kraj, e) státní zaměstnanec s dosavadním služebním působištěm ve správním obvodě Moravskoslezského kraje nebo Olomouckého kraje se stává státním zaměstnancem Územní správy sociálního zabezpečení pro Moravskoslezský kraj a Olomoucký kraj. Na příslušnou územní správu sociálního zabezpečení tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností vyplývajících ze služebního poměru státního zaměstnance uvedeného v písm. a) až e), s výjimkou práv a povinností z kolektivního vyjednávání. Služební působiště státního zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění. 4. Zaměstnanec v základním pracovněprávním vztahu zařazený přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona v Úřadu práce České republiky s převažujícím výkonem činnosti spočívajícím ve vyřizování žádostí o příspěvek na péči nebo dávek osobám se zdravotním postižením anebo průkazu osob se zdravotním postižením a nejedná-li se o sociální pracovníky podle bodu 1, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zaměstnancem zařazeným v územní správě sociálního zabezpečení určené podle bodu 3 písm. a) a e) v závislosti na místě výkonu práce. Na tuto územní správu sociálního zabezpečení tím přechází ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona výkon práv a povinností z pracovněprávních vztahů zaměstnanců uvedených ve větě první. Místo výkonu práce zaměstnance uvedeného ve větě první se nemění. 5. Služební orgány v Úřadu práce České republiky a v České správě sociálního zabezpečení předloží do 21 dnů ode dne vyhlášení tohoto zákona ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv Ministerstvu vnitra prostřednictvím státního tajemníka v Ministerstvu práce a sociálních věcí návrh na změnu systemizace související s převedením míst, na nichž jsou zařazeni státní zaměstnanci nebo zaměstnanci podle bodů 1 až 4. 6. Řízení ve věcech státní služby státního zaměstnance podle bodů 1 a 3 zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ke kterým byl příslušný generální ředitel Úřadu práce České republiky a která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dokončí služební orgán ve služebním úřadu, na který výkon práv a povinností ze služebního poměru státního zaměstnance podle bodů 1 a 3 přechází. 7. S majetkem České republiky, se kterým je ke dni předcházejícímu dni nabytí účinnosti tohoto zákona příslušný hospodařit Úřad práce České republiky a který slouží k zajišťování činností spojených s výkonem působnosti v oblasti příspěvku na péči a dávek osobám se zdravotním postižením a průkazu osoby se zdravotním postižením, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příslušná hospodařit Česká správa sociálního zabezpečení. ČÁST JEDENÁCTÁ Čl. XVI V § 45 odst. 3 písm. h) zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 189/2016 Sb., se slova „Úřadu práce České republiky – krajských poboček a pobočky pro hlavní město Prahu“ nahrazují slovy „Institutu posuzování zdravotního stavu“. ČÁST DVANÁCTÁ Čl. XVII Zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 161/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 334/2016 Sb., zákona č. 460/2016 Sb., zákona č. 296/2017 Sb., zákona č. 303/2017 Sb., zákona č. 343/2020 Sb., zákona č. 527/2020 Sb., zákona č. 588/2020 Sb., zákona č. 192/2021 Sb., zákona č. 363/2021 Sb., zákona č. 285/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 414/2023 Sb., zákona č. 242/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb. a zákona č. 78/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 452 odst. 2 se ve větě první za slova „prostředí u“ vkládá slovo „fyzické“, ve větě druhé se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“ a na konci věty druhé se doplňují slova „ ; není-li možné zajistit péči fyzické osoby, může být takovým prostředím i zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. 2. V § 452 odst. 2 větě druhé se číslo „4“ nahrazuje číslem „7“. ČÁST TŘINÁCTÁ Čl. XVIII V zákoně č. 242/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, se část šestá zrušuje. ČÁST ČTRNÁCTÁ Čl. XIX Zákon č. 152/2025 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o dávce státní sociální pomoci, se mění takto: 1. V čl. LXIII se písmeno d) zrušuje. Dosavadní písmena e) až h) se označují jako písmena d) až g). 2. V čl. LXIII písm. e) se za text „116,“ vkládají slova „čl. XLVI bodů 3 až 6 a čl. LIV,“. ČÁST PATNÁCTÁ Čl. XX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2026, s výjimkou ustanovení a) čl. XVII bodu 1, čl. XVIII a čl. XIX, která nabývají účinnosti dnem následujícím po dni jeho vyhlášení, b) čl. I bodů 7, 9, 10, 13 a 19, čl. V bodu 3 a čl. XV bodu 5, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, c) čl. I bodů 1 až 3, 46 až 51, 53 až 58 a 60 až 64, čl. V bodů 7 až 16, čl. VI bodů 1 až 5 a 7 až 9 a čl. VII až IX, a čl. XIII, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026, d) čl. VI bodu 6, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2027, e) čl. XVII bodu 2, které nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2028. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.