§ 26 Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů
Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů · 301/2000 Sb. · § 26 · Správní právo
Stručně: Paragraf 26 zákona o matrikách stanovuje, že matriční doklady se vydávají v českém jazyce, ale za určitých podmítek umožňuje uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném než českém jazyce, zejména pro příslušníky národnostních menšin.
§ 26
(1) Matriční doklad, potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize a doslovný výpis z matriční knihy vedené v jiném než českém jazyce, s výjimkou kopie matričního zápisu, se vydává v českém jazyce.
(2) Na žádost fyzické osoby, které se zápis týká, může být její jméno, popřípadě jména, uvedeno v matričním dokladu podle původního zápisu, tj. v jiném než českém jazyce. Do matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, podle původního zápisu; další matriční doklady se dále vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, v této podobě.
(3) Na žádost občana, který je příslušníkem národnostní menšiny, jehož jméno, popřípadě jména, a příjmení jsou v matriční knize zapsána v českém nebo v jiném než českém jazyce, nebo na žádost jeho zákonných zástupců se jeho jméno, popřípadě jména, a příjmení v matričním dokladu uvede v jazyce národnostní menšiny znaky přepsanými do podoby, ve které se zobrazují v informačních systémech veřejné správy. Není-li jeden rodič znám nebo je zbaven práva určit jméno, popřípadě jména, a příjmení dítěte, zapíše se jméno, popřípadě jména, a příjmení nezletilého dítěte podle žádosti druhého z rodičů. Jde-li o nezletilé dítě starší 12 let, připojí se k žádosti jeho souhlas, bez něhož nemůže k uvedení jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení v matričním dokladu v jazyce národnostní menšiny dojít. Jde-li o společné příjmení manželů, uvede se příjmení v jazyce národnostní menšiny pouze se souhlasem druhého manžela, popřípadě jejich nezletilého dítěte staršího 12 let, a tato změna se bude vztahovat i na druhého z manželů a jejich nezletilé děti.
(4) Vzniknou-li pochybnosti o správné pravopisné podobě jména nebo příjmení, je žadatel povinen předložit matričnímu úřadu odborné podklady od veřejné výzkumné instituce, jejímž předmětem činnosti je výzkum v oblasti jazykovědy, nebo znalecký posudek. Do matriční knihy se v dodatečném záznamu uvede, že byl vydán matriční doklad s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny. Další matriční doklady se vydávají s uvedením jména, popřípadě jmen, a příjmení v této podobě.
(5) Žádost podle odstavce 3 lze podat u kteréhokoli matričního úřadu.
(6) Žádost podle odstavce 3 lze podat pouze jednou. Každá další žádost o uvedení téhož jména nebo příjmení v jazyce jiné národnostní menšiny je posuzována jako žádost o změnu jména nebo příjmení.
(7) Do poznámky matričního dokladu cizince se uvede tvar jeho jména, popřípadě jmen, a příjmení uvedený latinkou v jeho cestovním dokladu.
Výklad
Stručně
Paragraf 26 zákona o matrikách stanovuje, že matriční doklady se vydávají v českém jazyce, ale za určitých podmítek umožňuje uvést jméno, popřípadě jména, a příjmení v jiném než českém jazyce, zejména pro příslušníky národnostních menšin.
Co to znamená v praxi
Standardně obdržíte matriční doklad (např. rodný list, oddací list) v českém jazyce.
Pokud se vás zápis týká a vaše jméno bylo původně zapsáno v jiném než českém jazyce, můžete požádat o jeho uvedení v matričním dokladu v této původní podobě.
Příslušníci národnostních menšin mohou požádat o uvedení svého jména, popřípadě jmen, a příjmení v jazyce národnostní menšiny v matričním dokladu, a to ve formě, v jaké se zobrazují v informačních systémech veřejné správy.
Žádost o uvedení jména nebo příjmení v jazyce národnostní menšiny lze podat pouze jednou; opakovaná žádost na stejné jméno/příjmení v jiném jazyce menšiny se považuje za žádost o změnu jména/příjmení.
Na co si dát pozor
Pokud žádáte o uvedení jména nebo příjmení v jazyce národnostní menšiny a vzniknou pochybnosti o správné pravopisné podobě, budete muset předložit odborné podklady od jazykovědné instituce nebo znalecký posudek.
U nezletilých dětí starších 12 let je k žádosti o uvedení jména/příjmení v jazyce národnostní menšiny nutný jejich souhlas.
U společného příjmení manželů je pro uvedení v jazyce národnostní menšiny potřeba souhlas druhého manžela (a případně nezletilého dítěte staršího 12 let), a tato změna se pak vztahuje i na ně.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.