§ 9 Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů – Matrikář
Zákon o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů · 301/2000 Sb. · § 9 · Správní právo
Stručně: Paragraf 9 zákona o matrikách stanovuje, kdo může být matrikářem, jaké odborné znalosti musí mít a jakým způsobem je prokazuje, a dále upravuje přístup k citlivým matričním údajům a povinnost mlčenlivosti.
§ 9 Matrikář
(1) Matrikářem může být občan, který je zaměstnancem obce, v hlavním městě Praze zaměstnancem městské části, která má působnost matričního úřadu, prokázal odborné znalosti zkouškou u krajského úřadu, popřípadě zkouškou zvláštní odborné způsobilosti na úseku matrik a státního občanství podle zvláštního zákona.1a)
(2) Odbornou způsobilost prokazuje matrikář osvědčením o vykonání zkoušky vydaným krajským úřadem. Obsahem zkoušky je ověření znalostí právních předpisů, týkajících se oblasti matrik, jména a příjmení a státního občanství, ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a ověřování pravosti podpisu, a dalších právních předpisů, které se vztahují k činnosti matrikáře, a ověření dovedností v užívání výpočetní techniky.
(3) Zaměstnavatel umožní matrikáři odbornou přípravu na zkoušku a její vykonání.
(4) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovanou zkoušku je možno vykonat nejdříve za 60 dnů a nejpozději do 90 dnů ode dne konání zkoušky, při níž uchazeč nevyhověl.
(5) Matrikář, a dále též, je-li to nezbytné pro výkon jejich funkce, starosta, místostarosta, primátor, náměstek primátora, primátor hlavního města Prahy a jeho náměstek, pověřený člen zastupitelstva obce, města, hlavního města Prahy nebo jeho městské části, anebo městské části nebo městského obvodu územně členěných statutárních měst, tajemník obecního (městského) úřadu, magistrátu, úřadu městské části hlavního města Prahy anebo úřadu městské části nebo úřadu městského obvodu územně členěných statutárních měst a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy mají přístup k osobním údajům uvedeným v matričních knihách a sbírkách listin; jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích,2) a to i po skončení výkonu jejich funkce.
(6) Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Výklad
Stručně
Paragraf 9 zákona o matrikách stanovuje, kdo může být matrikářem, jaké odborné znalosti musí mít a jakým způsobem je prokazuje, a dále upravuje přístup k citlivým matričním údajům a povinnost mlčenlivosti.
Co to znamená v praxi
Matrikářem může být pouze občan, který je zaměstnancem obce (nebo městské části v Praze) a úspěšně složil zkoušku odborné způsobilosti u krajského úřadu.
Zkouška ověřuje znalosti právních předpisů týkajících se matrik, jmen, příjmení, státního občanství, ověřování listin a podpisů, a také dovednosti v práci s výpočetní technikou.
Zaměstnavatel je povinen umožnit matrikáři přípravu na zkoušku a její vykonání; v případě neúspěchu je možné zkoušku dvakrát opakovat.
Kromě matrikáře mají k osobním údajům v matričních knihách přístup i někteří další představitelé samosprávy (např. starosta, primátor, tajemník), přičemž všichni tito jsou povinni zachovávat mlčenlivost o těchto údajích i po skončení své funkce.
Na co si dát pozor
Matrikář a tajemník matričního úřadu mají při výkonu matriční činnosti postavení úřední osoby.
Povinnost mlčenlivosti o matričních údajích je striktní a trvá i po odchodu z funkce.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.