§ 136a Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Přechodná ustanovení
Zákon, kterým se mění zákon č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 304/2016 Sb. · § 136a · Obchodní a korporátní právo
Stručně: Paragraf 136a zákona č. 304/2016 Sb. stanovuje přechodná pravidla pro pojišťovny a zajišťovny, která se týkají uveřejňování určitých informací a prodlužuje lhůty pro předkládání a uveřejňování některých zpráv v letech 2016 až 2020.
§ 136a Přechodná ustanovení
(1) Pojišťovna a zajišťovna není povinna až do 31. prosince 2020 ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci podle § 82 odst. 3 uveřejňovat samostatně informace týkající se navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku.
(2) Lhůty pro předkládání informací podle § 83 odst. 1 a 2 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:
a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019,
d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020,
e) 8 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
f) 7 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
g) 6 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a
h) 5 týdnů po skončení sledovaného čtvrtletí, které končí nejdříve 1. ledna 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.
(3) Lhůty pro uveřejňování informací podle § 82 odst. 6 se pro následující období nahrazují těmito lhůtami:
a) 20 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2016 a nejpozději 1. ledna 2017,
b) 18 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2017 a nejpozději 1. ledna 2018,
c) 16 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2018 a nejpozději 1. ledna 2019, a
d) 14 týdnů po skončení sledovaného roku, který končí nejdříve 30. června 2019 a nejpozději 1. ledna 2020.
(4) Pro tuzemskou pojišťovnu a tuzemskou zajišťovnu, která podléhá dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingovou osobu a smíšenou finanční holdingovou osobu na úrovni skupiny se lhůty podle odstavců 2 a 3 pro účely předkládání informací podle § 92k prodlužují o 6 týdnů.“.
324. V příloze č. 1 části A bodu IV. se slova „odst. 1 písm. d) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. a) bodu iv) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“.
325. V příloze č. 1 části A bodu VI. se slova „pojistně matematickém“ nahrazuje slovem „pojistněmatematickém“ a slovo „jimiž“ se nahrazuje slovem „kdy“.
326. V příloze č. 1 části A bodu VIII. se slova „odst. 2 písm. e) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/83/ES upravující životní pojištění“ nahrazují slovy „odst. 3 písm. b) bodu iii) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES“.
327. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. a) se slovo „odpovědnost“ zrušuje.
328. V příloze č. 1 části B bodu 13 písm. b) a c) se slova „odpovědnost za škodu“ nahrazují slovy „za újmu“.
329. V příloze č. 2 bodu XIV. se slovo „škodu“ nahrazuje slovem „újmu“.
Čl. II
1. Pokud v den nabytí účinnosti tohoto zákona tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna splňuje požadovanou míru solventnosti podle § 76 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, ale nemá primární kapitál použitelný ke krytí minimálního kapitálového požadavku podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinna tento požadavek splnit nejpozději do jednoho roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. V případě nesplnění této povinnosti Česká národní banka postupuje podle § 116 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna, která používá pro výpočet kapitálového požadavku úplný nebo částečný interní model, je povinna do dne 31. prosince 2017 při výpočtu minimálního kapitálového požadavku uplatňovat procentní hodnoty podle § 79 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výhradně na solventnostní kapitálový požadavek vypočítaný podle standardního vzorce.
3. Nucená správa zavedená podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, která nebyla do dne nabytí účinnosti tohoto zákona ukončena, se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
4. Porušení povinnosti stanovené zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje a řízení o uložení opatření k nápravě nebo sankce vedené v souvislosti s tímto porušením se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
5. Řízení o uložení opatření k nápravě zjištěných nedostatků nebo o uložení pokuty, která byla zahájena do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí a opatření k nápravě nebo sankce se uloží podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
6. Řízení o udělení povolení a řízení o schválení nebo o udělení předchozího souhlasu zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se dokončí podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
7. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona požádala Českou národní banku o odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti v celém rozsahu tohoto povolení nebo jí bylo do této doby takové povolení rozhodnutím České národní banky odňato, se řídí zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
8. Pokud pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 nevstoupila do likvidace do dne 31. prosince 2018, řídí se ode dne 1. ledna 2019 zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
9. Česká národní banka může rozhodnout o zkrácení doby podle bodu 8, pokud je to nezbytné k zabezpečení splnitelnosti závazků takové pojišťovny nebo zajišťovny.
10. Po dobu, po kterou se pojišťovna nebo zajišťovna podle bodu 7 řídí ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona zákonem č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nesmí uzavírat nové pojistné nebo zajišťovací smlouvy a rozšiřovat již převzaté závazky.
11. Body 7 až 10 se vztahují pouze na pojišťovnu nebo zajišťovnu, která
a) není součástí skupiny, nebo je součástí takové skupiny, ve které všechny pojišťovny a zajišťovny do dne nabytí účinnosti tohoto zákona přestaly uzavírat pojistné nebo zajišťovací smlouvy,
b) je v likvidaci a ze zprávy likvidátora o průběhu likvidace, její účetní závěrky ani z jiných výkazů a dokladů podle § 124 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předkládaných České národní bance nevyplývá nebezpečí ohrožení splnitelnosti jejích závazků, nebo
c) požádala o odnětí povolení podle bodu 7.
12. Česká národní banka uveřejňuje seznam pojišťoven a zajišťoven podle bodu 7, který poskytuje dohledovým orgánům ostatních členských států.
13. Po dobu 10 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona se do
a) třídy 1 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které
1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve,
2. lze podle zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 50 % požadované míry solventnosti, a
3. by podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebyly zařazeny do třídy 1 nebo 2, a
b) třídy 2 podle § 68 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, zahrnují položky primárního kapitálu, které
1. byly emitovány přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nebo přímo použitelného předpisu Evropské unie, podle toho, který z těchto dnů nastane dříve, a
2. lze podle dosavadní právní úpravy zahrnout do položek výpočtu disponibilní míry solventnosti, nejvýše však do 25 % požadované míry solventnosti.
14. Požadavky přímo použitelného předpisu Evropské unie podle § 60 odst. 2 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, které se týkají investování do obchodovatelných cenných papírů nebo jiných finančních nástrojů založených na sekuritizaci úvěrů, se vztahují na pojišťovnu a zajišťovnu, která investuje do těchto nástrojů vydaných přede dnem 1. ledna 2011, pokud nové podkladové expozice byly přidány nebo nahrazeny po dni 31. prosince 2014.
15. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu splňuje ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona požadavky podle § 76 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nesplní solventnostní kapitálový požadavek podle tohoto zákona do dne 31. prosince 2016, předloží do konce měsíce ledna 2017 České národní bance k informaci zprávu o postupu k dosažení úrovně použitelného kapitálu k plnění solventnostního kapitálového požadavku podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo ke snížení svého rizikového profilu, aby zajistila soulad s tímto požadavkem nejpozději do dne 31. prosince 2017. Až do splnění tohoto požadavku předkládá každé 3 měsíce České národní bance zprávu o přijatých opatřeních a o postupu pro dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem. Pokud z této zprávy nebo z jiného zjištění České národní banky vyplývá, že situace nevede k dosažení daného souladu, přijme Česká národní banka opatření podle § 98 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
16. Má-li tuzemská pojišťovna nebo tuzemská zajišťovna i poslední osobu držící účast na úrovni Evropské unie podle § 88 odst. 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, sídlo v České republice a tvoří-li tyto osoby část skupiny, která má podstatně odlišný rizikový profil od zbytku skupiny, může tato poslední osoba držící účast v České republice až do dne 31. března 2022 požádat Českou národní banku o odsouhlasení použití skupinového interního modelu podle § 90a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, vůči této části skupiny.
17. Body 13 až 15, 18 až 23 a § 136a odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se použijí obdobně na úrovni skupiny podle § 87 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Bod 15 také v případě, že pojišťovny a zajišťovny držící účast podle § 3 odst. 6 písm. d) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo pojišťovny a zajišťovny ve skupině dodržují upravenou míru solventnosti podle § 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, avšak nedodržují skupinový solventnostní kapitálový požadavek podle § 89b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
18. Pro závazky vyplývající z pojistných a zajišťovacích smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, mimo závazků vyplývajících ze smluv tímto dnem nebo později obnovených nebo prodloužených, a ke kterým byly vytvořeny technické rezervy podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu po předchozím souhlasu České národní banky při stanovení bezrizikové výnosové křivky podle § 54a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, použít úpravu bezrizikové výnosové křivky, která se počítá pro každou měnu závazku jako rozdíl
a) výše použité technické úrokové míry podle § 65 odst. 4 a 5 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona, platné ke dni 31. prosince 2015 a
b) roční efektivní úrokové míry vyjádřené jednou diskontní sazbou, jejíž použití na portfolio závazků přípustných pro tuto úpravu vede k hodnotě, která je rovna hodnotě nejlepšího odhadu portfolia těchto závazků vypočtené v souladu s § 53 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
19. Pro rok 2016 činí úprava bezrizikové výnosové křivky 100 % rozdílu podle bodu 18 písm. a) a b). Na konci každého následujícího roku se úprava lineárně snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhla 0 %. Jestliže tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu využívá úpravu podle § 54c až 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, příslušná bezriziková výnosová křivka podle bodu 18 písm. b) zahrnuje i tuto úpravu.
20. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodů 18 a 19, pak v případě závazků, na které se tento postup vztahuje,
a) nepoužije § 54b zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
b) nezahrnuje tyto závazky do výpočtu úpravy podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona,
c) nepostupuje podle bodu 23 a
d) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení pro bezrizikovou výnosovou křivku podle bodů 18 a 19, a kvantifikaci dopadu při neaplikování tohoto přechodného opatření na její finanční pozici.
21. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona neplní výši technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, může po předchozím souhlasu České národní banky použít přechodné snížení technických rezerv. Toto snížení se použije na úrovni rizikově homogenních skupin podle § 56 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Snížení odpovídá rozdílu výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění včetně pohledávek za zajišťovacími účelovými osobami, a výše technických rezerv vypočtené podle dosavadní právní úpravy, od kterých se odečte výše vymahatelných částek ze sjednaného zajištění; pokud pojišťovna nebo zajišťovna postupuje ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona podle § 54c a 54d zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, výše technických rezerv podle § 52 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se vypočítá za použití koeficientu volatility k bezrizikové výnosové křivce. Pro rok 2016 je snížení rovno 100 % takto vypočteného rozdílu a na konci každého následujícího roku se snižuje tak, aby ke dni 1. ledna 2032 dosáhlo 0 %.
22. Česká národní banka může požadovat přepočítání částek podle bodu 21 každých 24 měsíců. Pokud se rizikový profil tuzemské pojišťovny, tuzemské zajišťovny, pojišťovny z třetího státu nebo zajišťovny z třetího státu podstatně změnil, může toto přepočítání požadovat i častěji. Výši odečitatelné částky může Česká národní banka upravit, jestliže by snížení podle bodu 21 mohlo vést k poklesu požadavků na finanční zdroje v porovnávání s požadavky podle § 51 až 79 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném do dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
23. Pokud tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu postupuje podle bodu 21,
a) nepostupuje podle bodů 18 a 19,
b) a jestliže by bez použití odpočtu nesplnila solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo snížení jejího rizikového profilu k obnovení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a
c) ve své zprávě podle § 82 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, uvede, že používá přechodné ustanovení podle bodu 21, a kvantifikaci dopadu při neaplikování přechodného opatření na její finanční pozici.
24. Tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu, která postupuje podle bodů 18 až 23, informuje bez zbytečného odkladu Českou národní banku, že bez použití tohoto postupu by nesplňovala solventnostní kapitálový požadavek podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Do 2 měsíců ode dne takového zjištění České národní bance předloží plán opatření směřujících k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději k poslednímu dni přechodného období podle bodů 19 a 21, během kterého lze tento plán aktualizovat.
25. Pojišťovna a zajišťovna podle bodu 24 předloží České národní bance nejpozději do 31. března následujícího kalendářního roku zprávu s uvedením opatření, která byla v předcházejícím kalendářním roce přijata za účelem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem podle § 73 zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, nejpozději v poslední den přechodného období podle bodů 19 a 21. Česká národní banka svůj souhlas s použitím postupu podle bodů 18 až 23 zruší, pokud ze zprávy nebo jiných zjištění vyplývá, že dosažení souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem nejpozději k poslednímu dni přechodného období je nereálné.
26. Vlastní posuzování rizik a solventnosti podle § 7c odst. 1 písm. b) zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tuzemská pojišťovna, tuzemská zajišťovna, pojišťovna z třetího státu nebo zajišťovna z třetího státu provede jak bez, tak se zohledněním postupu podle bodů 18 až 23. Pokud Česká národní banka dojde k závěru, že se rizikový profil dané pojišťovny nebo zajišťovny významně odchyluje od předpokladů, na nichž jsou přechodná opatření podle bodů 18 až 23 založena, postupuje podle § 95a zákona č. 277/2009 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
27. Česká národní banka během přechodného období podle bodů 19 a 21 informuje každoročně Evropský orgán dohledu o
a) počtu pojišťoven a zajišťoven používajících postup podle bodů 18 až 22,
b) vlivu použití postupu podle bodů 18 až 22 na finanční pozici pojišťoven a zajišťoven, a to jak na národní úrovni, tak i anonymně na úrovni pojišťovny nebo zajišťovny, a
c) případech, kdy pojišťovny nebo zajišťovny postupují podle bodů 18 až 22, a zda jsou v souladu s plány k dosažení úrovně použitelného kapitálu nebo ke snížení rizikového profilu s cílem zajištění souladu se solventnostním kapitálovým požadavkem, a o výhledech na snížení závislosti na přechodných opatřeních podle bodu 24, včetně opatření podle bodu 25, která byla přijata nebo se očekává, že budou přijata pojišťovnami a zajišťovnami a Českou národní bankou, zohledňující regulatorní prostředí České republiky.
Čl. III
Zrušuje se:
1. Vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.
2. Vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.
3. Vyhláška č. 359/2010 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny.
4. Vyhláška č. 424/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 433/2009 Sb., o způsobu předkládání, formě a náležitostech výkazů pojišťovny a zajišťovny, ve znění vyhlášky č. 359/2010 Sb.
5. Vyhláška č. 326/2013 Sb., kterou se mění vyhláška č. 434/2009 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o pojišťovnictví.
ČÁST DRUHÁ
Čl. IV
V § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 285/2008 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb. a zákona č. 127/2014 Sb., se slova „a odpovědných pojistných matematiků12)“ zrušují.
ČÁST TŘETÍ
Čl. V
V § 6 zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění zákona č. 244/1994 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 278/2009 Sb., odstavec 1 zní:
„(1) Rezervou v pojišťovnictví, která je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, je technická rezerva s výjimkou jiné technické rezervy vytvořená podle právních předpisů upravujících účetnictví ve výši, ve které je zaúčtována podle těchto právních předpisů.“.
Čl. VI
Pro daňové povinnosti u daní z příjmů za zdaňovací období přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a za zdaňovací období, které započalo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i pro práva a povinnosti s nimi souvisejícími, se použije § 6 odst. 1 zákona č. 593/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST PÁTÁ
Čl. VIII
Zákon č. 377/2005 Sb., o doplňkovém dohledu nad bankami, spořitelními a úvěrními družstvy, pojišťovnami a obchodníky s cennými papíry ve finančních konglomerátech a o změně některých dalších zákonů (zákon o finančních konglomerátech), ve znění zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 230/2006 Sb., zákona č. 278/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 89/2012 Sb., zákona č. 91/2012 Sb., zákona č. 228/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 135/2014 Sb. a zákona č. 186/2016 Sb., se mění takto:
1. V § 5 odst. 2 písm. b) se slova „požadované míry solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostních kapitálových požadavků“.
2. V § 20 odst. 1 se slova „požadovanou míru solventnosti“ nahrazují slovy „solventnostní kapitálový požadavek“.
ČÁST ŠESTÁ
Čl. IX
Zákon č. 340/2006 Sb., o činnosti institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění, ve znění zákona č. 248/2008 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 260/2011 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 336/2014 Sb. a zákona č. 205/2015 Sb., se mění takto:
1. V § 10a odst. 3 se ve větě první slova „mají odborné vzdělání a praxi nezbytnou pro řízení instituce“ nahrazují slovem „způsobilé“.
2. V § 10a odst. 3 se ve větě třetí slova „, dosaženého odborného vzdělání a požadované praxe“ nahrazují slovy „a způsobilosti“.
3. V § 10d odst. 3 se věta druhá zrušuje.
4. V § 10d odst. 4 písm. b) se slova „odpovídají maximální technické úrokové míře stanovené Českou národní bankou podle zákona upravujícího pojišťovnictví“ nahrazují slovy „musí být stanoveny reálně“.
5. V § 10e odstavec 2 zní:
„(2) Pro účely výpočtu minimální částky dodatečných aktiv podle odstavce 1 se použijí solventnostní pravidla podle § 10ga až 10gd.“.
6. Za § 10g se vkládají nové § 10ga až 10ge, které včetně nadpisů znějí:
Výklad
Stručně
Paragraf 136a zákona č. 304/2016 Sb. stanovuje přechodná pravidla pro pojišťovny a zajišťovny, která se týkají uveřejňování určitých informací a prodlužuje lhůty pro předkládání a uveřejňování některých zpráv v letech 2016 až 2020.
Co to znamená v praxi
Pojišťovny a zajišťovny nemusely do konce roku 2020 samostatně uveřejňovat informace o navýšení kapitálového požadavku nebo dopadu specifických parametrů do výpočtu solventnostního kapitálového požadavku ve své zprávě o solventnostní a finanční situaci.
Lhůty pro předkládání informací České národní bance a pro uveřejňování informací pro veřejnost byly postupně zkracovány v letech 2016 až 2020, přičemž začínaly na delších lhůtách a postupně se blížily standardním lhůtám.
Pro tuzemské pojišťovny a zajišťovny, které podléhají dohledu nad skupinou, a pro pojišťovací holdingové osoby a smíšené finanční holdingové osoby na úrovni skupiny se lhůty pro předkládání informací prodlužovaly o 6 týdnů.
Na co si dát pozor
Ustanovení paragrafu 136a jsou přechodná, což znamená, že platila pouze po omezenou dobu (do konce roku 2020 pro některé části).
Lhůty se lišily v závislosti na tom, zda se jednalo o roční nebo čtvrtletní zprávy a v jakém období byly předkládány/uveřejňovány.
Pro subjekty podléhající dohledu nad skupinou platily odlišné, prodloužené lhůty.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.