§ 42 Zákon, kterým se mění zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Změna zákona č. 589/1992 Sb.

§ 42 Změna zákona č. 589/1992 Sb. Zaměstnavatel je povinen vydat svému zaměstnanci, popřípadě zaměstnanci, jehož zaměstnání skončilo, na jeho žádost potvrzení o době trvání zaměstnání v kalendářním roce, po kterou byl zaměstnanec nemocensky nebo jen důchodově pojištěn. Toto potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat též okresní správě sociálního zabezpečení na její žádost. Tato potvrzení je zaměstnavatel povinen vydat do 8 dnů od obdržení žádosti.“. 34. V § 48 odst. 1 písm. e) se za slova „rodičovského příspěvku“ vkládají slova „nebo peněžité pomoci v mateřství z důvodu těhotenství a porodu, pokud peněžitá pomoc v mateřství náležela z nemocenského pojištění zaměstnanců“ a slova „byla propuštěna z vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody trvající déle než tři kalendářní měsíce“ se nahrazují slovy „den ukončení výkonu zaměstnání“. 35. V § 48 se odstavec 5 zrušuje. Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 5. 36. V § 48 odst. 5 se za slova „osobně pečuje“ vkládají slova „o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo“. 37. V § 48a odst. 2 se slova „údajů o výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti nebo výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení40)“ nahrazují slovy „příjmů ze samostatné výdělečné činnosti podle § 10 odst. 2 zákona o důchodovém pojištění“ a slova „přehled o dodatečné změně údajů o výši příjmů nebo výdajů za tento rok40)“ se nahrazují slovy „opravný přehled40)“. Poznámka pod čarou č. 40 zní: „40) § 15 odst. 3 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“. 38. V § 48b se odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 59 zrušuje. 39. V § 48d se slova „až d) a přihlášky a odhlášky podle § 48b odst. 2 a 3 učinit na předepsaném tiskopise60a) u příslušného“ nahrazují slovy „a přihlášku podle § 48b odst. 2 na předepsaných tiskopisech vydaných Ministerstvem průmyslu a obchodu učinit u“. 40. V § 48d se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Osoba samostatně výdělečně činná není povinna dokládat důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost považována za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud Česká správa sociálního zabezpečení údaj o těchto důvodech vede ve své evidenci nebo má možnost si tento údaj obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup; Česká správa sociálního zabezpečení je povinna tyto důvody zveřejnit.“. 41. V § 54 odst. 1 a 2 se slova „§ 13 odst. 2 části věty“ nahrazují slovy „§ 13 odst. 2 části věty první“. 42. V § 54 odst. 5 se slova „písm. f)“ nahrazují slovy „písm. e)“. 43. V § 82 odst. 2 se věta druhá zrušuje. 44. V § 82 odst. 3 se slova „podává občan prostřednictvím věznice“ nahrazují slovy „sepisuje s občany na předepsaných tiskopisech věznice; věznice předkládá žádost do 8 dnů ode dne sepsání okresní správě sociálního zabezpečení podle § 7 písm. b)“. 45. V § 83 odst. 2 písm. c) se za slova „náhradu mzdy“ vkládají slova „, platu nebo odměny“. 46. V § 83a se slova „až z)“ nahrazují slovy „až zb)“. 47. V § 83b odst. 1 větě první se slova „nebo v řízení o uznání za osobu zdravotně znevýhodněnou52a)“ a poznámka pod čarou č. 52a zrušují. 48. V § 87 větě první se slova „11 a“ nahrazují slovy „11, 12 a“. 49. V § 90 odst. 1 se slova „a zvýšení důchodu pro bezmocnost“ zrušují. 50. V § 104b odst. 2 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, popřípadě, jde-li o cizince, místem hlášeného pobytu9a) v České republice, a nemá-li osoba samostatně výdělečně činná hlášený ani trvalý pobyt v České republice a její místo trvalého pobytu je v cizině, místem výkonu samostatné výdělečné činnosti na území České republiky; je-li několik míst výkonu samostatné výdělečné činnosti, je místně příslušná okresní správa sociálního zabezpečení, v jejímž obvodu podle prohlášení fyzické osoby převažuje výkon samostatné výdělečné činnosti“. 51. V § 104c odst. 1 větě první se za slova „ve splátkách,“ vkládají slova „zrušení pravděpodobné výše pojistného,“. 52. V § 115a odst. 2 větě první se za slovo „starobní“ vkládají slova „nebo plný invalidní“ a za slovo „starobního“ se vkládají slova „nebo plného invalidního“. 53. V § 115a odst. 2 větě druhé se za slovo „starobního“ vkládají slova „nebo plného invalidního“. 54. V nadpise nad § 118a se slovo „organizací“ nahrazuje slovem „zaměstnavatelů“. 55. V § 120a odst. 1 a § 123g se text „(§ 48d)“ nahrazuje textem „(§ 48d odst. 1)“. ČÁST TŘETÍ Čl. III Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 306/1997 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 492/2000 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 437/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 153/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a zákona č. 296/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 5 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno g), které zní: „g) pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance podle § 8 odst. 2.“. 2. V § 5 odst. 4 větě druhé se slova „příjem zúčtovaný tímto zahraničním zaměstnavatelem“ nahrazují slovy „jeho příjem uhrazený smluvním zaměstnavatelem zahraničnímu zaměstnavateli“. 3. V § 5b odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 54 a 55 zní: „(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než 50 % daňového základu; daňovým základem se pro účely tohoto zákona rozumí základ daně nebo dílčí základ daně stanovený podle § 7 zákona o daních z příjmů z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po úpravě podle § 5 a 23 zákona o daních z příjmů, a to i v případě, kdy příjmy osoby samostatně výdělečně činné jsou osvobozeny od daně z příjmů, pokud se dále nestanoví jinak.Vykonávala-li osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce hlavní samostatnou výdělečnou činnost i vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a za dobu, po kterou vykonávala vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, není účastna důchodového pojištění, považuje se za daňový základ poměrná část daňového základu; tato část se určí tak, že se daňový základ vydělí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána samostatná výdělečná činnost, a výsledná částka se vynásobí počtem kalendářních měsíců, v nichž byla aspoň po část měsíce vykonávána hlavní samostatná výdělečná činnost. Za výkon samostatné výdělečné činnosti a hlavní samostatné výdělečné činnosti se pro účely věty druhé nepovažuje kalendářní měsíc, v němž po celý měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na výplatu nemocenského nebo peněžité pomoci v mateřství z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která je poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů, považuje rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z něhož se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou. Do daňového základu se nezahrnují příjmy, které jsou podle zvláštního právního předpisu54) samostatným základem daně z příjmů fyzických osob pro zdanění zvláštní sazbou daně, a odměny náležející podle autorského zákona z titulu jiných majetkových práv55). Za daňový základ se u osoby samostatně výdělečně činné, která není povinna podávat daňové přiznání, považuje příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení; tyto příjmy a výdaje se pro účely tohoto zákona posuzují podle zákona o daních z příjmů. 54) § 7 odst. 6 a § 36 odst. 2 písm. t) zákona č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů. 55) § 24 a 25 zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.“. 4. V § 5b odst. 2 písm. c) větě čtvrté se slova „příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ nahrazují slovy „daňový základ“. 5. V § 5b se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 6. V § 5c odst. 1 větě první se za slovo „mzdy“ vkládají slova „platné v kalendářním roce, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí“. 7. V § 5c odst. 2 a § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 se slova „odst. 4“ nahrazují slovy „odst. 3“. 8. V § 7 odst. 1 písm. a) bodě 2 se slova „26 zaměstnanců“ nahrazují slovy „51 zaměstnanců“. 9. V § 7 odst. 1 písm. b) bodě 1 se číslo „8“ nahrazuje číslem „7,9“ a číslo „1,1“ se nahrazuje číslem „1“. 10. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 1 se slova „1 až 3“ nahrazují slovy „1 a 2“. 11. V § 7 odst. 1 písm. c) bodě 2 a § 7 odst. 1 písm. e) se číslo „2,5“ nahrazuje číslem „2,4“. 12. V § 7 odst. 2 se věta druhá nahrazuje větou „V dalším období stanoví výši těchto sazeb vláda nařízením, a to se zřetelem na vztah příjmů z pojistného na nemocenské pojištění přesahujícího sazbu pojistného na nemocenské pojištění uvedenou v odstavci 1 písm. a) bodě 1 a výdajů na polovinu částky, kterou zaměstnavatelé vyplácejí zaměstnancům za dobu dočasné pracovní neschopnosti a kterou odečítají z částky pojistného podle § 9 odst. 4.“. 13. V § 8 odst. 1 se věta třetí zrušuje. 14. V § 8 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které včetně poznámky pod čarou č. 58b znějí: „(2) Za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec má započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě, je zaměstnavatel povinen uhradit i pojistné, které je povinen platit zaměstnanec; to platí obdobně též v případě, kdy část příjmu je v peněžní formě, avšak v nižší částce, než činí výše pojistného, které je povinen platit zaměstnanec. Za nepeněžní plnění se pro účely odvodu pojistného považuje též peněžní plnění poukázané zaměstnavatelem jinému subjektu ve prospěch zaměstnance. Zaměstnanec je povinen uhradit zaměstnavateli pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel podle věty první. (3) Započitatelný příjem zúčtovaný do kalendářního měsíce, v němž skončilo zaměstnání malého rozsahu58b) nebo v němž skončila činnost zaměstnanců uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) bodech 14 a 15, a příjem zúčtovaný v dalším kalendářním měsíci, popřípadě kalendářních měsících ve výši, která nezaložila v tomto měsíci, popřípadě měsících účast na nemocenském nebo důchodovém pojištění, se považují za příjem zúčtovaný v kalendářním měsíci, v němž úhrn započitatelných příjmů zahrnovaných do posledního kalendářního měsíce, ve kterém naposledy trvalo zaměstnání malého rozsahu nebo trvala činnost těchto zaměstnanců, dosáhl výše zakládající účast na pojištění v tomto měsíci. 58b) § 7 zákona č. 187/2006 Sb.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 58b se označuje jako poznámka pod čarou č. 58c, a to včetně odkazu na poznámku pod čarou. Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 4. 15. V § 9 se na konci odstavce 8 doplňuje věta „Byla-li z částky pojistného odečtena náhrada mzdy za dobu dočasné pracovní neschopnosti v nižší částce, než měla být odečtena, považuje se zbývající částka, která měla být odečtena z pojistného, za přeplatek na pojistném.“. 16. Na konci § 11 se doplňuje věta „Ustanovení věty první až třetí platí přiměřeně v případě výkonu zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění osobami ve vazbě.“. 17. V § 12 odst. 3 se za slovo „společnost“ vkládají slova „nebo družstvo“ a za slova „této společnosti“ se vkládají slova „nebo představenstva nebo kontrolní komise družstva“. 18. V § 13a odst. 6 se slova „odst. 10 a 11“ nahrazují slovy „odst. 9 a 10“. 19. V § 13a odstavce 7 až 9 znějí: „(7) Osobě samostatně výdělečně činné, která vykonává vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, zaniká povinnost platit zálohy na pojistné, pokud se stala plátcem daně, paušální částkou podle § 7a zákona o daních z příjmů v průběhu kalendářního roku, rozdíl mezi výší předpokládaných příjmů a předpokládaných výdajů ze samostatné výdělečné činnosti uvedených v protokolu o ústním jednání o stanovení daně z příjmů paušální částkou (dále jen „protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou“) za takový rok nezakládá účast na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění a nepodala přihlášku k účasti na důchodovém pojištění podle § 10 odst. 2 a 3 zákona o důchodovém pojištění za takový rok. Povinnost platit zálohy na pojistné podle věty první zaniká od kalendářního měsíce, v němž byl osobě samostatně výdělečně činné předán protokol o platbě daně z příjmů paušální částkou. (8) Pro účely placení záloh na pojistné se osoba samostatně výdělečně činná považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost v kalendářním měsíci, ve kterém po celý měsíc trvaly skutečnosti uvedené v § 9 odst. 6 zákona o důchodovém pojištění, popřípadě, nebyla-li samostatná výdělečná činnost vykonávána po celý kalendářní měsíc, trvaly-li tyto skutečnosti současně po tu část kalendářního měsíce, po kterou byla vykonávána samostatná výdělečná činnost. (9) Ke skutečnostem uvedeným v odstavcích 7 a 8 se přihlíží na základě oznámení osoby samostatně výdělečně činné. K oznámení osoby samostatně výdělečně činné o stanovení daně paušální částkou podle odstavce 7 a o výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti podle odstavce 8 se pro účely placení záloh na pojistné přihlíží, pokud bylo učiněno nejpozději v přehledu podle § 15 odst. 1 za příslušný kalendářní rok a doloženo nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl přehled podán. Doložení se nevyžaduje v případech, kdy potřebné údaje má okresní správa sociálního zabezpečení nebo Česká správa sociálního zabezpečení ve své evidenci nebo má možnost si je obstarat v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Česká správa sociálního zabezpečení je povinna zveřejnit, které důvody, pro které je samostatná výdělečná činnost vedlejší, není osoba samostatně výdělečně činná povinna dokládat.“. 20. V § 14 odstavec 2 zní: „(2) U osoby samostatně výdělečně činné, která vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu 50 % z částky rovnající se průměru, který z daňového základu podle § 5b odst. 1 za tento rok připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku ve výši čtyřnásobku průměrné mzdy, činí měsíční vyměřovací základ tuto částku.“. 21. V § 14 odst. 3 se slova „Po dni, kdy“ nahrazují slovy „Za kalendářní měsíc, v němž“ a slova „do dne, kdy“ se nahrazují slovy „do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž“. 22. V § 14 odstavec 4 zní: „(4) U osoby samostatně výdělečně činné, která se stane poplatníkem daně z příjmů stanovené paušální částkou, činí měsíční vyměřovací základ nejméně 50 % jedné dvanáctiny rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji, z nichž se vychází při výpočtu daně z příjmů stanovené paušální částkou.“. 23. V § 14 odst. 5 se slova „tří měsíců“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1,“. 24. V § 14 odstavec 6 zní: „(6) Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost činí nejméně 25 % průměrné mzdy. Měsíční vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné, která se pro účely placení záloh považuje za osobu samostatně výdělečně činnou vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost (§ 13a odst. 8 a 9) činí nejméně 10 % průměrné mzdy. V případě, že osoba samostatně výdělečně činná byla plátcem záloh na pojistné za měsíc prosinec, zůstává pro tuto osobu samostatně výdělečně činnou měsíční vyměřovací základ stanovený podle věty první nebo druhé v platnosti v následujícím kalendářním roce až do kalendářního měsíce, který předchází kalendářnímu měsíci, v němž byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst. 1.“. 25. V § 14 se odstavec 7 zrušuje. Dosavadní odstavce 8 až 11 se označují jako odstavce 7 až 10. 26. V § 14 odst. 7 se věta druhá zrušuje. 27. V § 14 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“. 28. V § 14a odstavec 2 zní: „(2) Osoba samostatně výdělečně činná může platit zálohy na pojistné na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna. Pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která podala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna až do konce června následujícího kalendářního roku; pokud zálohy na pojistné platí do budoucna osoba samostatně výdělečně činná, která ještě nepodala přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok, může zálohy na pojistné zaplatit do budoucna jen do konce června kalendářního roku, ve kterém bude podávat přehled podle § 15 odst. 1 za předchozí kalendářní rok. Výši zaplacených záloh na pojistné nelze měnit. Zálohy na pojistné zaplacené do budoucna lze vrátit jen v případě ukončení samostatné výdělečné činnosti, a to za kalendářní měsíce následující po ukončení této činnosti.“. 29. V § 14c odst. 1 se slova „odst. 8“ nahrazují slovy „odst. 7“. 30. V § 14c odst. 2 se věta první nahrazuje větou „Pojistné na nemocenské pojištění za kalendářní měsíc je splatné od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce.“. 31. V § 14c odst. 2 se věta třetí nahrazuje větou „Osoba samostatně výdělečně činná může po projednání s okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“. 32. V § 14c se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Stanovením měsíčního základu se přitom rozumí zaplacení pojistného na nemocenské pojištění z měsíčního základu.“. 33. V § 14c odst. 4 větě druhé se za slovo „přeplatku“ vkládají slova „, popřípadě části tohoto přeplatku, nebo při použití tohoto přeplatku k úhradě splatného závazku vůči okresní správě sociálního zabezpečení“. 34. V § 15 odst. 1 větě druhé se za slovo „kromě“ vkládají slova „údajů o daňovém základu, popřípadě není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání,“ a slova „až f)“ se nahrazují slovy „až e)“. 35. V § 15 odst. 1 větě třetí se slova „spolu s tímto přehledem“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž tento přehled podala“. 36. V § 15 odst. 1 větě páté se za slova „stanovené paušální částkou,“ vkládají slova „uvádí v přehledu též tento údaj a“ a slova „v den, ve kterém podává nebo má podat přehled o svých příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za kalendářní rok, za který je přehled podáván“ nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž byl přehled podán“. 37. V § 15 odstavce 2 až 4 znějí: „(2) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je vyšší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, je osoba samostatně výdělečně činná povinna předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled, a to nejpozději do 8 dnů ode dne, kdy se o takové změně dozvěděla. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku rozdílu mezi pojistným na důchodové pojištění a příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti, kterou má podle opravného přehledu zaplatit, a pojistným a příspěvkem, které zaplatila za kalendářní rok, za který opravný přehled podává, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Částku rozdílu na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je osoba samostatně výdělečně činná povinna doplatit do 8 dnů ode dne, v němž byl nebo měl být opravný přehled podán. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala nebo měla podat. (3) Zjistí-li se po podání přehledu podle odstavce 1, že vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je nižší, než který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, může osoba samostatně výdělečně činná předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení opravný přehled. V opravném přehledu uvede novou výši daňového základu, popřípadě, není-li osoba samostatně výdělečně činná povinna podávat daňové přiznání, novou výši příjmů ze samostatné výdělečné činnosti a výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení, výši vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, přičemž nová výše vyměřovacího základu nesmí být nižší než původní výše tohoto základu, pokud původní výše tohoto základu byla určena ve vyšší než minimální výši, částku pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, částku přeplatku na pojistném na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud přeplatek v důsledku podání opravného přehledu vznikl, a nejnižší měsíční vyměřovací základ pro stanovení záloh na pojistné. Opravný přehled se podává na tiskopisu pro podání přehledu podle odstavce 1, kde se uvede též důvod pro předložení opravného přehledu. Jestliže částka daňového základu nezakládá osobě samostatně výdělečně činné za dobu vedlejší samostatné výdělečné činnosti účast na důchodovém pojištění v kalendářním roce, za který opravný přehled podává, může spolu s opravným přehledem podat přihlášku k tomuto pojištění za kalendářní rok, za který opravný přehled podává. Opravný přehled podle věty první může osoba samostatně výdělečně činná podat nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce po měsíci, v němž se o změně daňového základu nebo nové výši příjmů a výdajů ze samostatné výdělečné činnosti dověděla. Opravný přehled se považuje za žádost o vrácení přeplatku; při vracení přeplatku se postupuje podle § 17. Nová výše nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení záloh na pojistné platí od kalendářního měsíce, v němž osoba samostatně výdělečně činná opravný přehled podala. (4) Údaj o určeném vyměřovacím základu, který osoba samostatně výdělečně činná uvedla v přehledu podle odstavce 1, nemůže být dodatečně změněn, s výjimkou opravného přehledu podle odstavce 2 nebo 3.“. 38. V § 15 se odstavce 5 a 6 zrušují. Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 5. 39. V § 15 odst. 5 větě druhé se za slova „odstavce 2“ vkládají slova „nebo 3“. 40. V § 15a se odstavec 8 zrušuje. 41. V § 16 se odstavec 2 zrušuje. Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 2 až 4. 42. V § 16 odst. 3 se slova „odstavcích 2 a 3“ nahrazují slovy „odstavci 2“. 43. V § 16a odst. 1 větě druhé se slova „prvního do posledního dne kalendářního měsíce“ nahrazují slovy „1. do 20. dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci“. 44. V § 16a se na konci odstavce 1 doplňují věty „Ustanovení § 14c odst. 3 věty druhé platí v případě věty třetí přiměřeně. Zahraniční zaměstnanec může po projednání s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení platit pojistné na nemocenské pojištění na delší než měsíční období, avšak vždy jen do budoucna a nejdéle do konce kalendářního roku.“. 45. V § 17 odst. 2 větě druhé se slova „stanovené pro rozhodnutí o přeplatku na pojistném,38)“ nahrazují slovy „stanovené pro vydání rozhodnutí o přeplatku na pojistném,“. Poznámka pod čarou č. 38 se zrušuje. 46. V § 19 odst. 1 písm. a) a odst. 2 písm. b) se za slovo „příslušné“ vkládá slovo „okresní“ a slova „(§ 9 a 10)“ se zrušují. 47. V § 19 odst. 1 písm. b) se slova „pojistné, nebo“ nahrazují slovem „pojistné,“ a za slova „tuto částku“ se vkládá slovo „nebo“. 48. V § 19 odst. 3 větě první se za slovo „účet“ vkládá slovo „okresní“ a za slovo „sdělit“ se vkládá slovo „okresní“. 49. V § 19 odst. 3, 5 a 6 se slova „správě sociálního“ nahrazují slovy „okresní správě sociálního“. 50. V § 20 odst. 1 se slova „odst. 9“ nahrazují slovy „odst. 8“. 51. V § 20 odst. 4 a 6 větě první se za slovy „příslušné“ a „příslušná“ vkládá slovo „okresní“. 52. V § 20 se na konci odstavce 5 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) byla-li podána kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým bylo zrušeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení o povinnosti zaplatit pojistné, za dobu ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí krajského soudu, do osmého dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti, pokud dlužné pojistné bylo zaplaceno do tohoto dne; nebylo-li v této lhůtě dlužné pojistné zaplaceno, platí se penále ode dne nabytí právní moci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu o kasační stížnosti.“. 53. V § 20a odst. 2 se slova „odst. 11“ nahrazují slovy „odst. 10“. 54. V § 20a odst. 5 se ve větě první slova „odstavce 6“ nahrazují slovy „odstavce 4“ a věta druhá se zrušuje. 55. V § 20a se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Pro účely placení dlužného pojistného a penále ve splátkách se za plátce pojistného považuje i bývalý plátce pojistného, který má splatné závazky vůči okresní správě sociálního zabezpečení nebo České správě sociálního zabezpečení.“. 56. V § 22a se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Platbu pojistného na nemocenské pojištění zaplacenou osobou samostatně výdělečně činnou nelze použít podle odstavce 2, pokud toto pojistné bylo zaplaceno včas a ve správné výši.“. 57. V § 22b se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Částka podle věty třetí se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.“. 58. V § 22b odst. 3 větě druhé se za slovo „zabezpečení“ vkládají slova „novým rozhodnutím22a)“. Poznámka pod čarou č. 22a zní: „22a) § 101 zákona č. 500/2004 Sb.“. 59. V § 22b se na konci odstavce 3 doplňuje věta „Okresní správa sociálního zabezpečení novým rozhodnutím22a) zruší rozhodnutí o pravděpodobné výši pojistného, pokud osoba samostatně výdělečně činná prokáže, že nevykonávala samostatnou výdělečnou činnost v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného, nebo pokud zaměstnavatel prokáže, že nezaměstnával ani jednoho zaměstnance v období, na které byla stanovena pravděpodobná výše pojistného.“. 60. V § 23b odst. 3 se slovo „pobírání“ nahrazuje slovy „období nároku na výplatu“ a číslo „3“ se nahrazuje číslem „14“. 61. Poznámka pod čarou č. 31 včetně odkazu na tuto poznámku pod čarou se zrušuje. Čl. IV 1. Vyměřovací základ pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a měsíční vyměřovací základ pro zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti u osob samostatně výdělečně činných se za období před rokem 2009 stanoví podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009. 2. Pro stanovení výše záloh na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti v roce 2009 až do kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, v němž osoba samostatně výdělečně činná podala nebo měla podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2008, se použijí právní předpisy účinné před 1. lednem 2009; splatnost těchto záloh se řídí předpisy účinnými ke dni 1. ledna 2009. Ustanovení věty první neplatí pro osobu samostatně výdělečně činnou, která zahájila nebo znovu zahájila výkon samostatné výdělečné činnosti po 31. prosinci 2008. 3. Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, se za rok 2008 podává podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009. 5. Osoba samostatně výdělečně činná, která je povinna v roce 2009 podat přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti podle § 15 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, za předchozí kalendářní rok a tento přehled ještě nepodala, může zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti zaplatit do budoucna jen podle právních předpisů účinných před 1. lednem 2009, avšak jen do 30. června 2009; výši zaplacených záloh nelze přitom měnit. 6. Sazby pojistného na nemocenské pojištění za období před 1. lednem 2009 se stanoví podle právních předpisů účinných před tímto dnem. ČÁST ČTVRTÁ Čl. V Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb., zákona č. 289/1997 Sb., zákona č. 224/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 118/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 116/2001 Sb., zákona č. 188/2001 Sb., zákona č. 353/2001 Sb., zákona č. 198/2002 Sb., zákona č. 263/2002 Sb., zákona č. 264/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 425/2003 Sb., zákona č. 85/2004 Sb., zákona č. 281/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 562/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 24/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 405/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 218/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb. a zákona č. 178/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 5 odst. 1 písmeno u) včetně poznámek pod čarou č. 5e a 5f zní: „u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem, 5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. 5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 2. V § 8 odst. 1 větě první se slova „předpisu7), pokud se nestanoví jinak v odstavci 3“ nahrazují slovem „předpisu5e)“. Poznámka pod čarou č. 7 se zrušuje. 3. V § 8 se odstavec 3 zrušuje. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 3. 4. V § 9 odst. 6 písmeno a) zní: „a) vykonávala zaměstnání (odstavec 8 věta první),“. 5. V § 9 odst. 6 písm. c) se za slovo „příspěvek15b)“ vkládají slova „nebo na peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu, pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců,“. 6. V § 9 odst. 6 písm. d) se za slovo „povolání,“ vkládá slovo „nebo“. 7. V § 9 odst. 6 písm. e) se slova „písm. a), nebo“ nahrazují slovy „písm. a)“. 8. V § 9 odst. 6 se písmeno f) zrušuje. 9. V § 9 odst. 7 větě první a třetí se slova „písm. b) až f)“ zrušují. 10. V § 9 odst. 7 se věta druhá zrušuje. 11. V § 9 odst. 8 se věta druhá zrušuje. 12. V § 9 odst. 8 větě třetí se slova „až f)“ nahrazují slovy „až e)“ a slova „při podání přehledu“ se nahrazují slovy „do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž podala přehled“. 13. V § 10 odst. 2 větě první a druhé se slova „po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení“ zrušují. 14. V § 10 odst. 2 se věta čtvrtá nahrazuje větou „Za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje daňový základ osoby samostatně výdělečně činné určený podle zákona o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti17b).“. Poznámka pod čarou č. 17b zní: „17b) § 5b odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., ve znění zákona č. 305/2008 Sb.“. 15. V § 11 odst. 2 větě první se slova „v) až x)“ nahrazují slovy „a v)“ a slova „ani nepobíraly náhradu mzdy nebo snížený plat (sníženou odměnu) v době dočasné pracovní neschopnosti (karantény) podle zvláštních právních předpisů17b) nebo dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem“ se nahrazují slovy „, pokud nešlo o omluvné důvody; za omluvné důvody se považují skutečnosti uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“. Poznámka pod čarou č. 17b se zrušuje. 16. V § 11 odst. 2 větě třetí se slova „a tyto osoby jsou“ nahrazují slovy „nebo družstvo a tyto osoby byly v takovém kalendářním měsíci“ a za slova „dozorčí rady této společnosti“ se vkládají slova „nebo družstva“. 17. V § 11 odst. 2 se za větu čtvrtou vkládá věta „Byl-li osobám uvedeným ve větě třetí přiznán důchod, popřípadě z důvodu úmrtí těchto osob byl přiznán vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod, a při přiznání tohoto důchodu nebyla započítána podle věty třetí doba pojištění z důvodu neodvedení pojistného, přihlédne se k této době, jen bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za prosinec kalendářního roku, do něhož spadá kalendářní měsíc, za který nebylo dlužné pojistné odvedeno, nebo bylo-li dlužné pojistné uhrazeno za poslední kalendářní měsíc před přiznáním důchodu, za který obchodní společnost nebo družstvo dlužily pojistné, anebo za poslední kalendářní měsíc, v němž byl pojištěnec osobou uvedenou ve větě třetí; dlužné pojistné musí být přitom uhrazeno nejpozději do 3 let ode dne splatnosti tohoto pojistného.“. 18. V § 11 se na konci textu odstavce 2 doplňují slova „, přičemž ustanovení věty třetí až páté tím není dotčeno“. 19. V § 11 se odstavec 4 zrušuje. 20. V § 16 odst. 4 větě druhé písmeno a) zní: „a) dočasné pracovní neschopnosti, kterou si pojištěnec nezpůsobil úmyslně, pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nejpozději v poslední den ochranné lhůty podle zvláštního právního předpisu5e), doby karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f), doby, po kterou trvala potřeba ošetřování nebo péče o dítě ve věku do 10 let nebo jiného člena domácnosti podle zvláštního právního předpisu5e), nejde-li o osoby, které nemají nárok na ošetřovné, nejvýše však v rozsahu prvních 9 kalendářních dnů potřeby ošetřování nebo péče, popřípadě prvních 16 kalendářních dnů, jde-li o osamělého zaměstnance, který má v péči aspoň jedno dítě ve věku do 16 let, které neukončilo povinnou školní docházku, a doby před porodem, po kterou nebyla vykonávána výdělečná činnost z důvodu těhotenství, nejdříve však od začátku osmého týdne před očekávaným dnem porodu do dne, který bezprostředně předcházel dni porodu,“. 21. V § 16 odst. 4 větě druhé písm. j) se slovo „páté“ nahrazuje slovem „šesté“. 22. V § 34 odst. 2 větě třetí se slova „dočasné pracovní neschopnosti (neschopnosti ke službě) nebo pobírání dávek nemocenského pojištění“ nahrazují slovy „uvedené v § 16 odst. 4 větě druhé písm. a)“. 23. V § 65 odstavec 1 včetně poznámek pod čarou č. 25a až 25d zní: „(1) Plný invalidní důchod a částečný invalidní důchod se nevyplácejí po dobu výplaty nemocenského a po dobu poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny25a) nebo sníženého platu nebo snížené odměny (dále jen „náhrada mzdy“) v době dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, pokud den vzniku plné invalidity nebo částečné invalidity spadá do období dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, které jsou důvodem výplaty nemocenského nebo pobírání náhrady mzdy. Pro účely věty první se za výplatu nemocenského považují i dny, po které se nemocenské nevyplácí z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25b), a za pobírání náhrady mzdy se považují i první 3 dny, po které se náhrada mzdy nevyplácí25c), a dny, po které se náhrada mzdy neposkytuje z důvodu porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce25d). 25a) § 192 odst. 1 věta první a § 194 zákoníku práce. 25b) § 125 zákona č. 187/2006 Sb. 25c) § 192 odst. 1 věta druhá zákoníku práce. 25d) § 192 odst. 5 zákoníku práce.“. 24. V § 82a se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně i pro vdovecké důchody.“. 25. V § 102a se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Účast osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož byly tyto dávky vypláceny, před 1. lednem 2009 se posuzuje podle právních předpisů platných před tímto dnem.“. Čl. VI 1. Postup podle čl. V bodu 17 se vztahuje i na platby na úhradu dlužného pojistného po 31. prosinci 2008, jde-li o úhradu dluhu na pojistném, který vznikl před 1. lednem 2009. 2. Zvýšení vdoveckého důchodu se podle čl. V bodu 24 provede nejdříve od splátky důchodu splatné po 1. červenci 2006, byla-li žádost o toto zvýšení podána do 30. června 2011. 3. U osob samostatně výdělečně činných uvedených v § 9 odst. 3 písm. d) zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se od příjmu ze samostatné výdělečné činnosti odečítají odměny za užití téhož díla, jde-li o druhou nebo další licenční smlouvu k dílům vyhotoveným nebo provedeným před 1. lednem 2009 nebo byla-li licenční smlouva uzavřena před 1. lednem 2009; to však neplatí, je-li předmětem druhé nebo další licenční smlouvy aktualizace díla. ČÁST PÁTÁ Čl. VII Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 283/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb. a zákona č. 259/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 279 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena j) a k), která znějí: „j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění, k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.“. 2. V § 299 odst. 1 písm. f) se slova „s výjimkou jejich zvýšení pro bezmocnost,“ zrušují. 3. V § 301 se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. ČÁST SEDMÁ Čl. IX V § 40a odst. 2 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb. a zákona č. 134/2006 Sb., se ve větě druhé za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo nařízené karantény“. ČÁST DEVÁTÁ Čl. XI Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 129/2002 Sb., zákona č. 254/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 546/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 68 odst. 3 písm. c) se slova „náhrada ve výši platu neposkytuje“ nahrazují slovy „poskytuje náhrada ve výši 25 % platu“. 2. V § 68 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí: „(4) Nárok na náhradu platu nemá voják, který si úmyslně přivodil dočasnou neschopnost ke službě. Náhrada platu ve výši 50 % náleží vojákovi, jestliže si přivodil dočasnou neschopnost ke službě a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob, b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek, nebo c) při spáchání úmyslného trestného činu nebo úmyslně zaviněného přestupku. (5) Porušil-li voják v období trvání nároku na náhradu platu při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení náhrada platu snížena nebo odňata. Pokud již byla vyplacena, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je voják povinen uhradit plátci náhrady platu.“. Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 6. ČÁST DESÁTÁ Čl. XII V § 46 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění zákona č. 134/2006 Sb., se za slovo „neschopnosti“ vkládají slova „nebo nařízené karantény“. ČÁST JEDENÁCTÁ Čl. XIII Zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění zákona č. 2/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 53/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 68/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb. a zákona č. 239/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 14 písm. d) bodě 3, § 16 písm. e), § 17a odst. 3 větě druhé a § 17a odst. 4 větě třetí se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“. 2. V § 17a odst. 4 větě druhé se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“ a za slova „Českou správou sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „nebo okresní správou sociálního zabezpečení“. 3. V § 17a odst. 5 se za slova „Česká správa sociálního zabezpečení“ vkládají slova „nebo okresní správa sociálního zabezpečení“ a za slova „České správě sociálního zabezpečení“ se vkládají slova „nebo okresní správě sociálního zabezpečení“. ČÁST TŘINÁCTÁ Čl. XV Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění zákona č. 186/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 586/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 169/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 530/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 124 odst. 5 písm. a) se slova „příjem neposkytuje“ nahrazují slovy „příjem při neschopnosti ke službě neposkytuje a při nařízené karanténě se poskytuje ve výši 25 %“. 2. V § 124 se doplňují odstavce 12 a 13, které znějí: „(12) Nárok na služební příjem nemá příslušník, který si neschopnost ke službě úmyslně přivodil. Služební příjem ve výši 50 % náleží příslušníkovi, jestliže si přivodil neschopnost ke službě a) zaviněnou účastí ve rvačce; rvačkou se zde rozumí vzájemné napadení nebo fyzický střet 2 nebo více osob, nebo b) jako bezprostřední následek své opilosti nebo zneužití omamných prostředků nebo psychotropních látek. (13) Porušil-li příslušník v období trvání nároku na služební příjem při neschopnosti ke službě režim dočasně práce neschopného pojištěnce, může mu být se zřetelem na závažnost porušení tohoto režimu služební příjem krácen nebo odňat. Pokud již byl vyplacen, považují se vyplacené částky za přeplatek, který je příslušník povinen uhradit plátci služebního příjmu.“. 3. V § 163 odst. 1 se slova „anebo vznik nároku na výplatu dávek nemocenského pojištění“ zrušují. ČÁST ČTRNÁCTÁ Čl. XVI Zákon č. 189/2006 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o nemocenském pojištění, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 152/2007 Sb., zákona č. 153/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. V čl. I se bod 2 zrušuje. 2. V čl. XIII se body 9, 54 až 56, 112 a 135 zrušují. 3. V čl. XXI bodě 21 se slova „odst. 1 větě třetí a“ zrušují. 4. V čl. XXI se body 22 a 60 zrušují. ČÁST PATNÁCTÁ Čl. XVII Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění zákona č. 585/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 116/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb. a zákona č. 126/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 192 odst. 1 se slovo „(karantény)“ nahrazuje slovy „nebo karantény“. 2. V § 192 odst. 1 se na konci věty druhé doplňují slova „dočasné pracovní neschopnosti“. 3. V § 192 odst. 2 větě první se za slovo „přísluší“ vkládají slova „ve výši 25 % průměrného výdělku za první 3 dny karantény a“. 4. V § 192 odst. 2 se na konci věty první doplňují slova „od 4. dne dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény“. 5. V § 192 odst. 3 se slova „nebo karantény“ zrušují. 6. V § 347 odst. 4 se za slova „rozumějí též“ vkládají slova „izolace99b) a“. Poznámka pod čarou č. 99b zní: „99b) § 2 odst. 5 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.“. Dosavadní poznámka pod čarou č. 99b se označuje jako poznámka pod čarou č. 99c včetně odkazu na poznámku pod čarou. ČÁST ŠESTNÁCTÁ Čl. XVIII Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 18/2000 Sb., zákona č. 132/2000 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 424/2003 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 261/2007 Sb. a nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 166/2008 Sb., se mění takto: 1. V § 15 odst. 3 větě první se za slova „poskytuje od“ vkládá slovo „prvního“. 2. V § 16 větě první se slova „, trvá-li karanténa déle než 3 kalendářní dny“ zrušují. 3. V § 17 odst. 2 se vkládá nové písmeno a), které zní: „a) 25 % denního vyměřovacího základu od 1. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény,“. Dosavadní písmena a) až c) se označují jako písmena b) až d). 4. V § 17 odst. 2 písm. b) se za slovo „základu“ vkládají slova „od 4. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény“. Čl. XIX Pokud dočasná pracovní neschopnost vznikla nebo karanténa byla nařízena před 1. zářím 2008 a trvá i po 31. srpnu 2008, poskytuje se po 31. srpnu 2008 nemocenské ve výši podle právních předpisů účinných ke dni 31. srpna 2008. ČÁST SEDMNÁCTÁ Čl. XX Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 98/1971 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 154/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 143/1994 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 61/1999 Sb., zákona č. 225/1999 Sb., zákona č. 247/1999 Sb., zákona č. 238/2000 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 421/2003 Sb., zákona č. 186/2004 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 16 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: „(3) Nemocenské náleží též vojáku z povolání nebo příslušníku bezpečnostního sboru, který byl uznán neschopným služby, v období prvních 3 kalendářních dnů neschopnosti k službě.“. Dosavadní odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 4 a 5. 2. V § 18 úvodní části ustanovení se za slovo „den“ vkládají slova „, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 1 a 2,“. 3. V § 18 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Výše nemocenského za kalendářní den, náleží-li nemocenské podle § 16 odst. 3, činí 25 % průměrné částky připadající na kalendářní den do 3. kalendářního dne neschopnosti k službě.“. ČÁST OSMNÁCTÁ Čl. XXI Zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., zákona č. 287/1997 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 420/2002 Sb., zákona č. 362/2003 Sb., zákona č. 427/2003 Sb., zákona č. 49/2004 Sb., zákona č. 359/2004 Sb., zákona č. 626/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 388/2005 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 531/2006 Sb., zákona č. 181/2007 Sb. a zákona č. 261/2007 Sb., se mění takto: 1. V § 34 odst. 4 větě první se slova „které plat nepřísluší“ nahrazují slovy „které při dočasné pracovní neschopnosti plat nepřísluší a při nařízené karanténě se plat poskytuje ve snížené výši 25 %“. 2. V § 34 odst. 4 v části věty druhé za středníkem se slovo „(karantény)“ nahrazuje slovy „a v období prvních 3 kalendářních dnů nařízené karantény přísluší za každý kalendářní den ve snížené výši, a to ve výši 25 % jedné třicetiny platu“. ČÁST DEVATENÁCTÁ Čl. XXII V § 73 odst. 4 větě první zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“. ČÁST DVACÁTÁ Čl. XXIII V § 48 odst. 3 větě první zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“. ČÁST DVACÁTÁ PRVNÍ Čl. XXIV V § 53 odst. 4 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění zákona č. 261/2007 Sb., se slova „nebo karantény nenáleží“ nahrazují slovy „nenáleží, za první 3 kalendářní dny karantény náleží měsíční odměna za každý kalendářní den ve výši 25 % jedné třicetiny měsíční odměny“. ČÁST DVACÁTÁ DRUHÁ Čl. XXV Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2009, s výjimkou ustanovení čl. II bodů 29, 36, 43, 50 a 51, čl. III bodů 16, 41, 42, 45, 46, 48, 49, 51, 52, 58 a 59, čl. V bodu 24 a čl. VI bodu 2, která nabývají účinnosti dnem jeho vyhlášení, a ustanovení čl. XVIII až XX, která nabývají účinnosti dnem 1. září 2008. Vlček v. r. Klaus v. r. v z. Čunek v. r.