§ 4 Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví postup hodnocení rizika nebezpečných chemických látek pro životní prostředí – POSTUP PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA

§ 4 POSTUP PRO HODNOCENÍ EKOLOGICKÉHO RIZIKA Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1999. Ministr: RNDr. Kužvart v. r. Příloha č. 1 k vyhlášce č. 306/1998 Sb. 1. Nebezpečnost se určuje na jednom z těchto subjektů: a) populace živočišného nebo rostlinného druhu, b) společenství druhů a jejich interakci v jednotlivých složkách životního prostředí, c) modelový ekosystém sestávající z několika společenství podle písmene b), d) modelový region s více ekosystémy podle písmene c). 2. Hodnocení vztahu dávka - odpověď vychází z předpokladu prahového účinku. Cílem analýzy je nalezení koncentrace, při které není pozorován nežádoucí účinek, (dále jen „NOEC“), případně účinné koncentrace, při které se projeví účinek u x % sledované populace, (dále jen „ECX“). Obě hodnoty jsou v případě, že nejistoty spojené s jejich odhadem jsou kvantifikovatelné, vynásobeny faktory nejistoty (dále jen „UF“). Tyto hodnoty jsou kvantitativními parametry pro charakterizaci ekologického rizika. Prvním krokem hodnocení expozice je odhad pravděpodobné lokální koncentrace látky (dále jen „PECL“) v jednotlivých složkách životního prostředí podle následujícího schematu: SYSTÉMMÉDIUMVodní (aquatický)povrchová vodasedimentSuchozemský (terrestrický)půdapodzemní vodaOvzdušívzduch 3. K odhadu hodnot PECL se ve složkách používají údaje získané a) z emisních inventur, b) z výsledků monitoringu (ovzduší, vod, půd, potravních řetězců), c) z modelových výpočtů. Z hodnot PECL jsou odhadovány regionální koncentrace látky (dále jen „PECR“) vystihující distribuci a osud látky po vstupu do prostředí. Vychází se z předpokladu ustálených koncentrací látky v jednotlivých složkách a z bilance přestupu hmoty mezi nimi. Hodnoty PECL a PECR jsou, v případě, že nejistoty spojené s jejich odhadem jsou kvantifikovatelné, vynásobeny hodnotami UF. 4. Charakterizace ekologického rizika se skládá z kvantitativních parametrů a kvalitativní diskuse nepřesností a nejistot spojených s jejich stanovením nebo odhadem. Základem kvantitativní charakterizace jsou následující poměry hodnot popsaných v bodech 2 a 3. Za předpokladu, že faktory nejistoty jsou řádově shodné, rozlišují se tyto situace: a) poměry PECL/NOEC a PECR/NOEC nebo poměry PECL/ECX a PECR/ECX jsou rovné nebo menší než 1; tato situace opravňuje k závěru, že další informace o látce, její další zkoušky a případná opatření na snížení rizika nejsou potřebná, b) poměry PECL/NOEC a PECR/NOEC nebo poměry PECL/ECX a PECR/ECX jsou větší než 1; tato situace opravňuje k závěru, že další informace o látce, její další zkoušky a případná opatření na snížení rizika jsou potřebná. 5. Kvantitativní část charakterizace rizika uvedenou v bodě 4 doplňuje popis nepřesností a nejistot v krocích uvedených v bodech 1 až 3. 6. V případě, že faktory nejistoty jsou řádově odlišné, je nutno provést opakování kroků uvedených v bodech 2 a 3. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 306/1998 Sb. 1. OBECNÉ INFORMACE 1.1 Název sloučeniny odpovídající názvosloví IUPAC 1.2 Číslo EINECS 1.3 Číslo CAS 1.4 Synonyma 1.5 Čistota 1.6 Nečistoty 1.7 Sumární vzorec 1.8 Strukturní vzorec 1.9 Příslušnost ke skupině látek 1.10 Skupenství 1.11 Identifikace autora dat 1.12 Množství látky (vyrobené nebo dovezené), je-li větší než 1 000 t ročně 1.13 Informace, byla-li látka vyrobena nebo dovezena během posledních 12 měsíců 1.14 Klasifikace a označení 1.15 Způsoby použití 1.16 Byla úplná data již předložena jiným výrobcem (dovozcem)? 1.17 Jiné údaje (např. možnosti likvidace) 2. FYZIKÁLNĚ-CHEMICKÉ VLASTNOSTI 2.1 Bod tání 2.2 Bod varu 2.3 Hustota 2.4 Tlak nasycených par 2.5 Rozdělovací koeficient n-oktanol/voda (log POW) 2.6 Rozpustnost ve vodě 2.7 Bod vzplanutí 2.8 Hořlavost 2.9 Výbušnost 2.10 Oxidační vlastnosti 2.11 Další údaje 3. OSUD A TRANSPORT LÁTKY V ŽIVOTNÍM PROSTŘEDÍ 3.1 Stabilita 3.1.1 Fotodegradace 3.1.2 Stabilita ve vodě 3.1.3 Stabilita v půdě 3.2 Data monitoringu životního prostředí 3.3 Distribuce v exponovaných složkách životního prostředí (včetně odhadnutých koncentrací ve složkách životního prostředí a transportních cestách) 3.4 Biodegradace 3.5 Bioakumulace 3.6 Jiné údaje 4. EKOTOXICITA 4.1 Toxicita pro ryby 4.2 Toxicita pro dafnie a ostatní vodní bezobratlé 4.3 Toxicita pro řasy 4.4 Toxicita pro bakterie 4.5 Toxicita pro suchozemské organismy 4.6 Toxicita pro půdní organismy 1) § 2 odst. 8 písm. o) zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů. 2) § 9 odst. 1 zákona č. 157/1998 Sb. 3) Vyhláška č. 299/1998 Sb., kterou se stanoví metody pro zjišťování fyzikálně-chemických a chemických vlastností chemických látek a chemických přípravků a vlastností chemických látek a chemických přípravků nebezpečných pro životní prostředí.