§ 3 Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně – Veličiny radiační ochrany

Vyhláška Státního úřadu pro jadernou bezpečnost o radiační ochraně · 307/2002 Sb. · § 3 · Správní právo
§ 3 Veličiny radiační ochrany Pro účely této vyhlášky se veličinami radiační ochrany rozumí a) ekvivalentní dávka HT, což je součin radiačního váhového faktoru wR uvedeného v tabulce č. 1 přílohy č. 5 a střední absorbované dávky7) DTR v orgánu nebo tkáni T pro ionizující záření R, nebo součet takových součinů, jestliže pole ionizujícího záření je složeno z více druhů nebo energií, b) efektivní dávka E, což je součet součinů tkáňových váhových faktorů wT uvedených v tabulce č. 2 přílohy č. 5 a ekvivalentní dávky HT v ozářených tkáních nebo orgánech T, c) kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávka S, což je součet efektivních, popř. ekvivalentních dávek všech jednotlivců v určité skupině, d) úvazek efektivní dávky E(τ), popř. ekvivalentní dávky HT(τ), což je časový integrál příkonu efektivní dávky, popř. ekvivalentní dávky po dobu τ od příjmu radionuklidu; není-li uvedeno jinak, činí tato doba 50 roků pro příjem radionuklidů u dospělých a období do 70 let věku pro příjem radionuklidů u dětí; obdobně je definován také úvazek kolektivní efektivní, popř. ekvivalentní dávky, e) dávkový ekvivalent H, což je součin absorbované dávky v uvažovaném bodě tkáně a jakostního činitele Q uvedeného v tabulce č. 3 přílohy č. 5 vyjadřujícího rozdílnou biologickou účinnost různých druhů záření, f) osobní dávkový ekvivalent Hp(d), což je dávkový ekvivalent v daném bodě pod povrchem těla v hloubce tkáně d, g) ekvivalentní objemová aktivita radonu aekv, což je vážený součet objemové aktivity7) a1 polonia 218, objemové aktivity a2 olova 214 a objemové aktivity a3 vizmutu 214 určený vztahem aekv = 0,106.a1 + 0,513.a2 + 0,381.a3, h) index hmotnostní aktivity I, což je číslo určené na základě hmotnostních aktivit K-40, Ra-226 a Th-228 vztahem I = aK/3000 Bq.kg-1 + aRa/300 Bq.kg-1 + aTh/200 Bq.kg-1, i) příjem, což je aktivita radionuklidu přijatá do lidského organizmu z prostředí, obvykle požitím nebo vdechnutím, j) konverzní faktor příjmu, což je koeficient udávající efektivní dávku připadající na jednotkový příjem; konvenční hodnoty konverzních faktorů příjmu požitím iing, popř. vdechnutí iinh, vypočítané na základě standardních modelů, jsou uvedeny v tabulkách přílohy č. 3, k) fotonový dávkový ekvivalent, což je expozice7) vynásobená faktorem 38,76 Sv.C-1.kg. HLAVA II (K § 4 odst. 12 zákona)

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.