§ 39 Zákon o národních výborech (úplné znění, jak vyplývá pro Českou socialistickou republiku z pozdějších zákonných změn a doplňků) – Pravomoc plenárního zasedání národního výboru

§ 39 Pravomoc plenárního zasedání národního výboru (1) Národní výbor na svém plenárním zasedání projednává základní otázky komplexního ekonomického a sociálního rozvoje svého územního obvodu, zejména pokud jde o poskytování a úroveň všech služeb pro obyvatelstvo, bydlení, bytovou výstavbu a údržbu bytového majetku, životní prostředí a další zájmy a potřeby obyvatelstva. Zřizuje si výkonné a kontrolní orgány, řídí jejich činnost a hodnotí výsledky jejich práce. Všechny orgány národního výboru jsou mu ze své činnosti odpovědny. (2) Plenárnímu zasedání národního výboru je vyhrazeno a) schvalovat dlouhodobé koncepce rozvoje územního obvodu národního výboru; jde-li o krajský národní výbor, schvalovat též návrhy dlouhodobých oblastních výhledů a návrhy střednědobých a prováděcích oblastních plánů; b) schvalovat střednědobé a prováděcí hospodářské plány národního výboru a hodnotit jejich plnění, stanovit celkové vztahy k plánu a rozpočtu národních výborů nižších stupňů; c) schvalovat volební programy Národní fronty, kontrolovat jejich plnění a hodnotit výsledky socialistické soutěže organizované národními výbory; d) schvalovat územní plány a projednávat dlouhodobé koncepce a návrhy střednědobých plánů rozvoje zemědělské výroby; jde-li o krajský národní výbor, projednávat též dlouhodobé koncepce rozvoje lesního hospodářství; e) schvalovat plány rozvoje kultury, roční plány kulturně výchovné činnosti a projednávat návrhy střednědobých plánů rozvoje tělesné výchovy a sportu; f) schvalovat rozpočet a závěrečný účet národního výboru; g) jde-li o krajský národní výbor, projednávat vybrané významné investiční záměry, přijímat k nim stanoviska a stanovit podmínky k jejich realizaci podle zvláštních předpisů; h) schvalovat základní směry sdružování prostředků a činností; ch) zřizovat, slučovat a zrušovat hospodářské, rozpočtové a jiné organizace a zařízení národního výboru; jde-li o hospodářské organizace, vymezit jim i předmět činnosti a schvalovat jejich statuty; i) rozhodovat o územních změnách, popřípadě jednat o návrzích těchto změn; j) stanovit počet poslanců národního výboru, stanovit počet a hranice volebních obvodů; k) zřizovat a rušit komise, odbory a jiné orgány národního výboru a určovat dělbu práce mezi nimi; l) volit předsedu, místopředsedy a tajemníka národního výboru, další členy rady, dále předsedy, tajemníky a další členy komisí národního výboru, jakož i odvolávat je z funkce; m) volit předsedu, místopředsedu a další členy výboru lidové kontroly národního výboru a odvolávat je z funkce, jakož i schvalovat plán činnosti tohoto výboru; projednávat výsledky důležitých kontrol a návrhy na opatření; n) ustanovovat vedoucí odborů národního výboru a hygienika a odvolávat je z funkcí, a to po vyjádření národního výboru vyššího stupně; jde-li o vedoucího odboru krajského národního výboru nebo krajského hygienika, po vyjádření příslušného ministerstva (ústředního orgánu státní správy); o) usnášet se na obecně závazných nařízeních národního výboru a projednávat rozbory účinnosti obecně závazných nařízení národního výboru, jakož i rozbory zákonnosti a účinnosti obecně závazných nařízení národních výborů nižších stupňů; p) schvalovat jednací řád plenárního zasedání, rady, výboru lidové kontroly, komisí, jakož i organizační řád národního výboru; řídí se při tom vzorovým jednacím řádem a vzorovým organizačním řádem, které vydá vláda; r) rozhodovat o přijetí půjčky nebo úvěru; s) jde-li o okresní národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu okresního soudu; t) jde-li o krajský národní výbor, volit a odvolávat z funkce soudce z lidu krajského soudu; u) projednávat zprávy o stavu socialistické zákonnosti a ochraně veřejného pořádku, které jim předkládají soudy, prokuratura a útvary Sboru národní bezpečnosti, a zprávy jiných státních orgánů, které působí v územním obvodu národního výboru, o jejich činnosti dotýkající se zájmů a potřeb občanů; v) usnášet se o přenesení působnosti národního výboru na národní výbory nižších stupňů podle zvláštních předpisů; x) hodnotit úroveň služeb poskytovaných obyvatelstvu a tvorbu a ochranu životního prostředí; y) hodnotit úroveň vyřizování stížností, oznámení a podnětů občanů došlých národnímu výboru, organizacím a zařízením řízeným a spravovaným národním výborem; z) udělovat čestné občanství obce (města) a jiná veřejná uznání, jakož i udělovat ceny národního výboru. (3) Plenární zasedání národního výboru si může vyhradit rozhodnutí v jakékoliv další otázce, která patří do působnosti jeho orgánů.