Stručně: Paragraf 13 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že poslanec má právo mluvit na zasedání Federálního shromáždění v jazyce své národnosti, přičemž Kancelář Federálního shromáždění zajistí přetlumočení projevu do češtiny nebo slovenštiny, pokud poslanec nemluví jedním z těchto jazyků.
§ 13
Poslanec má právo mluvit v jazyce své národnosti. Nemluví-li řečník česky nebo slovensky, zajistí Kancelář Federálního shromáždění přetlumočení projevu do jednoho z těchto jazyků.
Výklad
Stručně
Paragraf 13 zákona č. 31/1989 Sb. stanoví, že poslanec má právo mluvit na zasedání Federálního shromáždění v jazyce své národnosti, přičemž Kancelář Federálního shromáždění zajistí přetlumočení projevu do češtiny nebo slovenštiny, pokud poslanec nemluví jedním z těchto jazyků.
Co to znamená v praxi
Poslanci, kteří nejsou české nebo slovenské národnosti, mohou na zasedání Federálního shromáždění vystupovat ve svém mateřském jazyce.
Kancelář Federálního shromáždění má povinnost zajistit tlumočení těchto projevů do jednoho z úředních jazyků (češtiny nebo slovenštiny), aby byl obsah srozumitelný všem přítomným.
Tím je zajištěna jazyková rovnost a možnost plnohodnotné účasti na jednání pro všechny poslance bez ohledu na jejich národnostní příslušnost a jazykové znalosti.
Na co si dát pozor
Zákon výslovně neuvádí, jakým způsobem má být tlumočení zajištěno (např. simultánně, konsekutivně).
Povinnost tlumočení se vztahuje pouze na projevy, které nejsou proneseny česky nebo slovensky.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.