§ 398b Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony – Splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele

Zákon, kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 296/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony · 31/2019 Sb. · § 398b · Procesní právo
§ 398b Splátkový kalendář fyzické osoby – podnikatele (1) Při oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty je dlužník, který je fyzickou osobou - podnikatelem, povinen do doby podání písemné zprávy o splnění oddlužení měsíčně splácet nezajištěným věřitelům ze svých příjmů částku, která se určí podle tohoto ustanovení. Ustanovení § 398 není dotčeno. (2) V rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty uloží insolvenční soud dlužníkovi povinnost měsíčně splácet nezajištěným věřitelům z jeho příjmů z podnikání minimální nevratnou částku (dále jen „zálohová splátka“). (3) Zálohová splátka se určí z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za poslední zdaňovací období podle zvláštního zákona73) předcházející podání návrhu na povolení oddlužení a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29). Nebyla-li podnikatelská činnost vykonávána po celé zdaňovací období, určí se zálohová splátka z podílu zjištěného zisku a počtu měsíců, po kterou dlužník vykonával podnikatelskou činnost. (4) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit postupem podle odstavce 3, určí se po vyjádření insolvenčního správce k očekávaným budoucím měsíčním příjmům dlužníka vycházejícím z rozdílu jeho reálně dosažených příjmů a reálně vynaložených výdajů za dobu jeho podnikání. (5) Nelze-li zálohovou splátku dlužníka určit ani postupem podle odstavce 4, určí se zálohová splátka z částky odpovídající měsíční průměrné mzdě v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. (6) Dlužník je povinen na konci každého zdaňovacího období podle zvláštního zákona73) předložit insolvenčnímu správci účetnictví či daňovou evidenci, přiznání k dani z příjmů a výpisy z účtů, popřípadě další listiny osvědčující jeho příjmy a výdaje; tuto povinnost dlužník nemá po podání zprávy insolvenčního správce o splnění oddlužení, na základě které vezme insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení. Splátkovou částku následně určí insolvenční správce z jedné dvanáctiny zjištěného zisku dlužníka za zdaňovací období a vypočte se ve výši, v jaké mohou být při výkonu rozhodnutí nebo exekuci uspokojeny přednostní pohledávky29) (dále jen „referenční srážka“). (7) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období nižší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, vyzve insolvenční správce dlužníka k uhrazení nedoplatku ve výši rozdílu mezi těmito částkami; dlužník je povinen nedoplatek uhradit bez zbytečného odkladu. V odůvodněných případech může soud na návrh dlužníka určit jinou výši nedoplatku; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. (8) Je-li součet zálohových splátek splacených dlužníkem za dané zdaňovací období vyšší než součin referenční srážky a počtu měsíců, po něž v daném zdaňovacím období oddlužení trvalo, může insolvenční soud na návrh dlužníka pro následující zdaňovací období stanovit jinou výši zálohové splátky; toto rozhodnutí doručuje insolvenční soud zvlášť pouze dlužníkovi a odvolání proti němu není přípustné. Insolvenční soud může stanovit jinou výši zálohové splátky také tehdy, jestliže o to požádá dlužník pro změnu poměrů. Soud tak učiní jen tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že je výše dosavadních zálohových splátek způsobilá ohrozit plnění splátkového kalendáře nebo že míra uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů bude vyšší i při jiné výši měsíčních splátek. (9) Pokud má dlužník mimo příjmů z podnikání také další příjmy, z nichž splácí pohledávky věřitelů podle § 398 odst. 3, nepoužije se při určení výše zálohové nebo referenční srážky snížení o základní částku, která nesmí být při výkonu rozhodnutí povinnému sražena z měsíční mzdy, je-li tato základní částka uvažována při určení rozsahu splátky z jiného příjmu. Při určení, ze kterého z příjmů bude dlužníku ponechána základní částka, vezme insolvenční soud v úvahu zejména výši a pravidelnost dosahování jednotlivých příjmů. 73) § 16b zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.“. 87. V § 399 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 88. V § 399 odst. 3 se na konci textu věty první doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 89. V § 400 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 90. V § 401 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 91. V § 402 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 92. V § 402 odst. 5 se slova „o způsobu oddlužení“ zrušují a na konci textu odstavce 5 se doplňují slova „o provedení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty“. 93. V § 403 odst. 3 se slova „, které se zvlášť doručuje pouze osobám, které podaly námitky,“ zrušují. 94. V § 405 odstavec 5 zní: „(5) Odvolání proti rozhodnutí o neschválení oddlužení může podat pouze dlužník.“. 95. V § 406 odst. 2 se písmeno a) zrušuje. Dosavadní písmena b) a c) se označují jako písmena a) a b). 96. V § 406 odst. 2 se na konci písmene a) čárka nahrazuje tečkou a písmeno b) se zrušuje a současně se zrušuje označení písmene a). 97. V § 406 odst. 3 úvodní části ustanovení se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 98. V § 406 odst. 3 písm. a) se slova „po dobu 5 let“ nahrazují slovy „do podání zprávy o splnění oddlužení“ a za text „§ 398“ se vkládají slova „nebo § 398b“. 99. V § 406 odst. 3 písm. c) se slova „30 % jejich pohledávky“ nahrazují slovy „míra uspokojení podle § 412a odst. 1 písm. b) nebo c)“. 100. V § 406 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí: „e) uloží dlužníku povinnost vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení majetek náležející do majetkové podstaty a označí majetek obdobně podle odstavce 2 písm. b), f) uloží dlužníku povinnost využít služby odborného sociálního poradenství.“. 101. V § 406 odstavec 4 zní: „(4) Odvolání proti rozhodnutí o schválení oddlužení může podat pouze věřitel, který hlasoval proti přijetí schváleného způsobu oddlužení. Proti rozhodnutí o schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty může podat odvolání také dlužník, jehož žádosti o stanovení jiné výše měsíčních splátek insolvenční soud nevyhověl, dlužník, je-li důvodem odvolání tvrzení, že mu soud uložil povinnost vydat ke zpeněžení majetek, který podle tohoto zákona není povinen vydat, nebo věřitel, který nesouhlasí se stanovením jiné výše měsíčních splátek a který proti tomu hlasoval.“. 102. V § 406 odst. 5 větách první a poslední se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 103. V § 407 odst. 3 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 104. V § 408 odstavec 3 zní: „(3) Majetek, který slouží k zajištění, insolvenční správce po schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty zpeněží, ledaže zajištěný věřitel požádá, aby tento majetek zpeněžen nebyl, a zpeněžením ostatního majetku dojde k plnému uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů nebo zajištěná pohledávka zjevně přesahuje hodnotu zajištění.“. 105. V § 409 odst. 1 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a na konci textu odstavce 1 se doplňují slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 106. V § 409 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní: „(2) Jestliže insolvenční soud uložil dlužníku povinnost vydat majetek ke zpeněžení, použije se pro oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty § 408 odst. 1 obdobně. Poté, co insolvenční správce zpeněží majetek, který podléhá oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty, předloží insolvenčnímu soudu zprávu o stavu insolvenčního řízení, pro niž se použije přiměřeně ustanovení o konečné zprávě v konkursu, a poté se postupuje obdobně podle ustanovení o rozvrhu v konkursu.“. Dosavadní odstavce 2 a 3 se označují jako odstavce 3 a 4. 107. V § 409 odst. 3 větě první se slova „včetně toho majetku, s nímž dlužník nemohl dosud nakládat v důsledku účinků nařízení nebo zahájení“ nahrazují slovy „s výjimkou toho majetku, který byl postižen v rámci“, za slovo „kalendáře“ se vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a na konci textu věty první se doplňují slova „nebo který insolvenční soud uložil vydat ke zpeněžení“. 108. V § 409 odst. 4 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 109. V § 410 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Skončením osobního jednání s dlužníkem končí přezkumné jednání.“. 110. V § 410 odst. 4 se na konci textu věty první doplňují slova „; proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné“ a věta druhá se zrušuje. 111. V § 410 odst. 5 větě první se slovo „nezajištěného“ zrušuje. 112. Pod označení § 412 se vkládá nadpis, který zní: „Povinnosti dlužníka po schválení oddlužení“. 113. V § 412 odst. 1 úvodní části ustanovení se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 114. V § 412 odst. 1 písm. b) se za slovo „příjmy“ vkládají slova „a část výtěžku zpeněžení majetku náležejícího do společného jmění manželů“ a na konci textu písmene b) se doplňují slova „; za mimořádný příjem se nepovažují plnění z pojistných smluv o škodovém pojištění a plnění z titulu práva na náhradu majetkové a nemajetkové újmy“. 115. V § 412 odst. 1 písm. d) se slova „insolvenčnímu správci“ a „a věřitelskému výboru“ zrušují, za slova „jinou dobu předkládání“ se vkládají slova „; insolvenční soud může v usnesení o schválení oddlužení stanovit i to, že přehled příjmů bude dlužník předkládat,“. 116. V § 412 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní: „h) vynaložit veškeré úsilí, které po něm lze spravedlivě požadovat, k plnému uspokojení pohledávek svých věřitelů.“. 117. V § 412 odst. 2 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“ a slovo „pravidelně“ se zrušuje. 118. V § 412 odst. 3 větě první se za slovo „kalendáře“ vkládají slova „se zpeněžením majetkové podstaty“. 119. Za § 412 se vkládají nové § 412a a 412b, které včetně nadpisů a poznámky pod čarou č. 74 znějí:

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.