§ 102 Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Oznámení ubytování

§ 102 Oznámení ubytování (1) Ubytovatel je povinen oznámit ubytování cizince do 3 pracovních dnů po jeho ubytování; oznámení učiní útvaru policie. (2) Povinnost oznámit ubytování lze splnit a) předložením vyplněného přihlašovacího tiskopisu, b) předložením stejnopisu listinného dokumentu podepsaného cizincem podle § 103 písm. b); povinnost cizince podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu se na podepsání stejnopisu, který bude předložen policii, vztahuje obdobně, c) prostřednictvím dálkového přístupu vyplněním elektronického formuláře s využitím internetové aplikace v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu; vyplněný elektronický formulář musí být podepsán uznávaným elektronickým podpisem ubytovatele nebo osoby oprávněné k podepisování za ubytovatele, nebo d) prostřednictvím datové schránky v rozsahu údajů vedených v přihlašovacím tiskopisu. (3) Jde-li o ubytovatele, který má ubytování jako předmět podnikatelské činnosti, oznamuje ubytování prostřednictvím dálkového přístupu uvedeného v odstavci 2 písm. c), je-li takový přístup zřízen a funkční. (4) Pokud cizinec u ubytovatele vyplnil a podepsal přihlašovací tiskopis a ubytovatel neoznamuje ubytování cizince způsobem uvedeným v odstavci 2 písm. a), uschová ubytovatel přihlašovací tiskopis po dobu 6 let od ubytování cizince.“. Poznámka pod čarou č. 15 se zrušuje. 73. V § 103 písm. b) se slova „(§ 97)“ nahrazují slovy „nebo podepsat listinný dokument obsahující údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu“ a za slova „podepsání přihlašovacího tiskopisu“ se vkládají slova „nebo listinného dokumentu obsahujícího údaje v rozsahu přihlašovacího tiskopisu“. 74. V § 103 písm. d) se slova „popřípadě způsobem stanoveným v § 177 odst. 3,“ zrušují. 75. Na konci § 103 se tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno u), které zní: „u) zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let, jehož je zákonným zástupcem, který mu byl svěřen do péče nebo nad kterým mu byl po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, pobýval na území oprávněně.“. 76. V § 107 se doplňuje odstavec 11, který zní: „(11) Zákonný zástupce cizince mladšího 15 let, popřípadě osoba, které byl cizinec mladší 15 let svěřen do péče nebo které byl nad cizincem mladším 15 let po dobu jeho pobytu na území svěřen dohled, je povinen zajistit plnění povinností podle tohoto zákona vztahujících se k osobě cizince mladšího 15 let a dále zajistit, aby cizinec mladší 15 let pobýval na území oprávněně.“. 77. V § 113 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Cizinecký pas dále ztrácí platnost dnem nabytí právní moci rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo rozhodnutí soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo o kasační stížnosti proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě proti rozhodnutí o odnětí doplňkové ochrany nebo dnem zániku doplňkové ochrany podle zvláštního právního předpisu2).“. 78. V § 113 odst. 7 se na konci úvodní části ustanovení doplňují slova „na žádost cizince“. 79. V § 113 odst. 7 písm. a), b) a d) se slova „na žádost cizince,“ zrušují. 80. V § 113 odst. 7 písm. c) se slova „cizinci požívajícímu“ nahrazují slovy „požívajícího“. 81. V § 113 odst. 7 písm. d) se slova „a doloží, že si jej nemůže z důvodů nezávislých na své vůli opatřit“ zrušují. 82. V § 114 odst. 1 písm. a) se za slovo „způsobem“ vkládají slova „; za účelem zjištění cizincem tvrzené totožnosti je cizinec povinen poskytnout policii veškerou potřebnou součinnost a je povinen opatřit dokumenty, kterými může být jeho totožnost prokázána“. 83. V § 114 odst. 5 se na konci textu písmene a) doplňují slova „, nebo přechodný pobyt rodinného příslušníka občana Evropské unie“. 84. V § 114 odst. 6 písm. d) se za slovo „poskytování“ vkládá slovo „dočasné“ a slova „zvláštního právního předpisu2),3a)“ se nahrazují slovy „zákona o dočasné ochraně cizinců“. 85. V § 117 odstavce 3 a 4 znějí: „(3) Při plnění úkolů podle tohoto zákona je z důvodů uvedených v odstavci 1 oprávněno zadržet cestovní doklad též ministerstvo. (4) Policie vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá a) útvaru policie příslušnému podle místa pobytu držitele na území, b) ministerstvu, jde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, s uvedením důvodů jeho zadržení.“. 86. V § 117 se doplňují odstavce 5 až 7, které znějí: „(5) Ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. d), e) nebo f) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a nejde-li o cizinecký pas nebo cestovní průkaz totožnosti vydaný ministerstvem, předá zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu útvaru policie příslušnému podle místa pobytu jeho držitele na území s uvedením důvodů jeho zadržení. (6) Útvar policie nebo ministerstvo rozhodne o odnětí zadrženého cestovního dokladu nebo o jeho vrácení do 15 dnů od obdržení zadrženého dokladu podle odstavce 4 nebo 5. V případě zadržení cestovního dokladu podle odstavce 1 písm. b) doklad po 60 dnech ode dne předání zničí, pokud tento doklad není důkazním prostředkem v trestním řízení. (7) Policie nebo ministerstvo vydá držiteli cestovního dokladu podle § 108 odst. 1 písm. a), b), c), g) nebo h) potvrzení o zadržení cestovního dokladu a zadržený cestovní doklad bez zbytečného odkladu předá Ministerstvu zahraničních věcí, pokud nejde o doklad padělaný, pozměněný nebo o doklad, který je důkazním prostředkem v trestním řízení.“. 87. V § 117d odstavec 2 zní: „(2) Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k trvalému pobytu je cizinec povinen podat nejpozději před uplynutím platnosti průkazu, nejdříve však 90 dnů před uplynutím jeho platnosti; v odůvodněných případech může žádost podat i dříve. Důvody dřívějšího podání žádosti je cizinec povinen ministerstvu sdělit nejpozději při podání žádosti.“. 88. V § 118 se na konci odstavce 3 doplňují věty „Požádá-li cizinec během doby k vycestování z území o stanovení nové doby k vycestování z území z důvodů podle § 174a odst. 2, policie vydá nové rozhodnutí podle § 101 správního řádu, ve kterém stanoví novou dobu k vycestování z území s ohledem na délku trvání uváděných důvodů. Novou dobu k vycestování z území lze stanovit nejdéle na 180 dnů.“. 89. V § 118 odst. 5 větě první se slova „anebo pobyt na vízum udělené“ nahrazují slovy „, setrvání nebo strpění na území“, ve větě druhé se slova „cizinci udělí výjezdní příkaz“ nahrazují slovy „postupuje podle § 50a odst. 6“ a ve větě třetí se slova „výjezdním příkazem“ nahrazují slovy „v rozhodnutí o povinnosti opustit území“. 90. V § 119 odst. 2 písm. b) se za slova „10 let“ vkládají slova „; do této doby se nezapočítává doba výkonu trestu odnětí svobody“. 91. V § 120a odst. 4 se za slova „vyhoštění a“ vkládá slovo „ministerstvo“. 92. V § 123a odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „, je-li to ve veřejném zájmu,“ zrušují. 93. V § 123b odst. 1 písm. a) se slova „pravidelně se osobně hlásit policii ve lhůtě stanovené policií, nebo“ nahrazují slovy „ve stanovené době se na adrese místa pobytu zdržovat za účelem provedení pobytové kontroly,“. 94. V § 123b se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní: „c) povinnost cizince osobně se hlásit policii v době policií stanovené.“. 95. V § 123b se na konci odstavce 4 doplňují slova „nebo o cizince, u nějž je zjevné, že má v úmyslu neoprávněně vstoupit na území jiného smluvního státu“. 96. V § 123b odst. 5 se na konci textu věty první doplňují slova „nebo rozhodnutí o povinnosti opustit území“. 97. V § 124 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „, zejména tím, že v řízení uvedl nepravdivé údaje o totožnosti, místě pobytu, odmítl tyto údaje uvést anebo vyjádřil úmysl území neopustit nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání“. 98. V § 124 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Policie vydá nové rozhodnutí o zajištění, nerozhodlo-li ministerstvo podle zákona o azylu, jde-li o cizince zajištěného podle tohoto zákona, který požádal o udělení mezinárodní ochrany, a existují oprávněné důvody se domnívat, že ač mohl požádat o udělení mezinárodní ochrany dříve, podal žádost o udělení mezinárodní ochrany s cílem vyhnout se hrozícímu vyhoštění, vydání nebo předání k trestnímu stíhání do ciziny, nebo je pozdržet. Nové rozhodnutí o zajištění policie vydá do 3 dnů od doby, kdy mělo ministerstvo rozhodnout o zajištění.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 99. V § 124 odst. 6 na konci textu věty první a v § 129 odst. 4 na konci textu věty první se doplňují slova „, a je-li to v jeho zájmu v souladu s Úmluvou o právech dítěte“. 100. V § 124a se slovo „Policie“ nahrazuje slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie“ a slova „učinil prohlášení o mezinárodní ochraně nebo“ se zrušují. 101. V § 124b odst. 1 úvodní části ustanovení se slova „Policie zajistí na dobu nezbytně nutnou“ nahrazují slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie může zajistit na dobu nezbytně nutnou neoprávněně pobývajícího“ a slova „, který nevyužil možnosti dobrovolné repatriace podle zvláštního právního předpisu2),“ se zrušují. 102. V § 124b odst. 1 písmeno a) zní: „a) bylo řízení o udělení mezinárodní ochrany zastaveno, protože cizinec neposkytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany,“. 103. V § 125 odst. 2 úvodní části ustanovení se za slova „podle § 124“ vkládají slova „až 124b“. 104. V § 125 odst. 2 písm. a) se za slovo „vyhoštění“ vkládají slova „nebo vycestování“. 105. V § 125 se doplňují odstavce 5 a 6, které znějí: „(5) Je-li rozhodnuto o zajištění cizince poté, co bylo ukončeno zajištění podle § 46a zákona o azylu, k uplynulé době zajištění podle § 46a zákona o azylu se nepřihlíží. (6) Jsou-li v průběhu zajištění zjištěny nové skutečnosti odůvodňující zajištění z jiného důvodu, vydá policie nové rozhodnutí o zajištění. Vydáním nového rozhodnutí o zajištění dosavadní platnost rozhodnutí o zajištění zaniká; doba zajištění se počítá od okamžiku omezení osobní svobody.“. 106. V § 127 odst. 1 se na konci textu písmene b) a písmene c) doplňují slova „; povinnost propustit cizince vzniká vyhlášením zrušujícího rozsudku“. 107. V § 127 odst. 1 písm. f) se slova „povinnosti cizince setrvat v přijímacím středisku nebo v zařízení pro zajištění cizinců až do vycestování podle zvláštního právního předpisu48)“ nahrazují slovy „zajištění žadatele o udělení mezinárodní ochrany podle § 46a zákona o azylu“. Poznámka pod čarou č. 48 se zrušuje. 108. V § 127 odst. 2 se slova „Prohlášení o úmyslu požádat o mezinárodní ochranu“ nahrazují slovy „Podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany“. 109. V § 129 odst. 1 se slova „Policie zajistí“ nahrazují slovy „Nelze-li účinně uplatnit zvláštní opatření za účelem vycestování, policie zajistí“ a slova „Evropských společenství37)“ se nahrazují slovy „Evropské unie37)“. 110. V § 129 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní: „(4) Policie rozhodne o zajištění cizince za účelem jeho předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), pouze pokud existuje vážné nebezpečí útěku. Za vážné nebezpečí útěku se zejména považuje, pokud cizinec pobýval na území neoprávněně, vyhnul se již dříve předání do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37), nebo se pokusil o útěk anebo vyjádřil úmysl nerespektovat pravomocné rozhodnutí o přemístění do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie20) nebo pokud je takový úmysl zjevný z jeho jednání. Za vážné nebezpečí útěku se dále považuje, pokud cizinec, který bude předán do státu vázaného přímo použitelným předpisem Evropské unie37) přímo nesousedícího s Českou republikou, nemůže oprávněně samostatně do tohoto státu cestovat a nemůže uvést adresu místa pobytu na území.“. Dosavadní odstavce 4 až 6 se označují jako odstavce 5 až 7. 111. V § 134 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Provozovatel zajistí se souhlasem cizince zajištěného podle tohoto zákona jeho přípravu na vycestování z území.“. 112. V § 141 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo právnímu postavení cizince“. 113. V § 141 odst. 2 písm. b) se slova „; výjimku lze učinit v případě osob blízkých14)“ nahrazují slovy „, s výjimkou osob blízkých14), pokud s tím souhlasí“. 114. V § 146 odstavec 1 zní: „(1) Provozovatel je oprávněn použít uschované peněžní prostředky zajištěného cizince, jsou-li v české nebo jiné volně směnitelné měně, k úhradě, byť i částečné, výdajů spojených s jeho správním vyhoštěním. Při použití uschovaných peněžních prostředků postupuje provozovatel tak, aby cizinci při jeho propuštění ze zařízení bylo z jeho uschovaných peněžních prostředků vydáno alespoň 400 Kč; má-li cizinec uschované peněžní prostředky v nižší částce, vydá se mu celá uschovaná částka a provozovatel cizinci poskytne peněžní prostředky v takové výši, aby součet vydaných uschovaných peněžních prostředků a provozovatelem poskytnutých peněžních prostředků odpovídal částce 400 Kč. Nemá-li cizinec uschované žádné peněžní prostředky, poskytne mu provozovatel při propuštění ze zařízení 400 Kč.“. 115. V § 146 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Odstavec 1 se nepoužije, je-li cizinec bezprostředně po propuštění ze zařízení předán do azylového zařízení nebo je dopraven policií na hraniční přechod za účelem vycestování z území.“. 116. V § 147 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Neexistují-li důvodné obavy, že cizinec bude mařit nebo ztěžovat vycestování z území, je policie povinna informovat zajištěného cizince o datu, čase a důvodu jeho propuštění ze zařízení, a to nejpozději 24 hodin předem; není-li v té době policii datum a čas propuštění znám, informuje cizince bez zbytečného odkladu poté, co se je dozví.“. 117. V § 149 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který zní: „(2) Zástupce mezinárodní nebo nevládní organizace zabývající se ochranou práv osob omezených na svobodě je na základě písemné žádosti podané provozovateli alespoň 3 pracovní dny předem oprávněn provést sledování, zda je zařízení užíváno pro zajištění cizinců v souladu s tímto zákonem; přitom je povinen dbát pokynů provozovatele. Provozovatel je oprávněn neumožnit sledování podle věty první z důvodu ohrožení řádného chodu a bezpečnosti zařízení.“. 118. § 151 včetně nadpisu zní: