§ 29 Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony · 314/2025 Sb. · § 29 · Správní právo
Stručně: Paragraf 29 zákona 314/2025 stanovuje, že pokud ministerstvo neudělí mezinárodní ochranu, rozhodne zároveň o neoprávněnosti pobytu žadatele a jeho povinnosti vycestovat z území vycestování, pokud již nebylo vydáno jiné rozhodnutí o vycestování nebo zahájeno řízení o správním vyhoštění.
§ 29
(1) Nebylo-li již vydáno rozhodnutí, kterým se stanovuje povinnost vycestovat, nebo zahájeno řízení o správním vyhoštění, anebo nejde-li o postup podle odstavců 2 až 4 nebo § 27 odst. 2, v rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, kterým není udělena mezinárodní ochrana, ministerstvo dále ve výrokové části rozhodne o neoprávněnosti pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je občanem třetí země, není-li držitelem jiného oprávnění k pobytu, na území a o jeho povinnosti vycestovat z území vycestování v době k vycestování do
a) státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státní příslušnosti, do státu svého posledního trvalého bydliště,
b) země tranzitu v souladu s dohodami o zpětném přebírání osob nebo jinými ujednáními uzavřenými na úrovni Evropské unie nebo dvoustranně, nebo
c) jiné země, do níž se dobrovolně rozhodne vrátit a jež ho přijme.
(2) Postupuje-li ministerstvo podle § 10a odst. 1, § 25 nebo podle čl. 39 odst. 1 písm. c) azylového procedurálního nařízení, policie podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky vydá rozhodnutí o povinnosti opustit území vycestování nebo rozhodnutí o správním vyhoštění, není-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany držitelem jiného oprávnění k pobytu.
(3) Zjistí-li ministerstvo při rozhodování podle odstavce 1 možný dopad povinnosti opustit území vycestování do rodinného nebo soukromého života cizince, předá tuto informaci policii, která zahájí řízení o povinnosti opustit území vycestování nebo o správním vyhoštění. Ministerstvo rozhodne pouze ve věci mezinárodní ochrany.
(4) Územím vycestování je území členských států Evropské unie, Islandské republiky, Lichtenštejnského knížectví, Norského království a Švýcarské konfederace.
(5) Pro řízení o odnětí mezinárodní ochrany a neprodloužení mezinárodní ochrany se odstavce 1 až 4 použijí obdobně.“.
69. Za § 29 se vkládá nový § 30, který včetně nadpisu zní:
Výklad
Stručně
Paragraf 29 zákona 314/2025 stanovuje, že pokud ministerstvo neudělí mezinárodní ochranu, rozhodne zároveň o neoprávněnosti pobytu žadatele a jeho povinnosti vycestovat z území vycestování, pokud již nebylo vydáno jiné rozhodnutí o vycestování nebo zahájeno řízení o správním vyhoštění.
Co to znamená v praxi
Pokud žadatel o mezinárodní ochranu neuspěje a nemá jiné oprávnění k pobytu, ministerstvo mu v jednom rozhodnutí sdělí, že jeho pobyt je neoprávněný a musí opustit území.
Žadatel musí vycestovat buď do své domovské země, do země tranzitu na základě mezinárodních dohod, nebo do jiné země, kam se dobrovolně rozhodne vrátit a která ho přijme.
V některých případech (např. při postupu podle § 10a odst. 1 nebo § 25) vydá rozhodnutí o povinnosti opustit území nebo o správním vyhoštění policie, nikoli ministerstvo.
Pokud ministerstvo zjistí, že by vycestování mohlo mít dopad na rodinný nebo soukromý život cizince, předá tuto informaci policii, která pak zahájí řízení o vycestování.
Na co si dát pozor
Územím vycestování se rozumí území členských států Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska.
Ustanovení se obdobně použijí i pro řízení o odnětí nebo neprodloužení mezinárodní ochrany.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.