§ 47a Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Omezení svobody pohybu

§ 47a Omezení svobody pohybu (1) Ministerstvo může v případě nutnosti rozhodnout, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen zdržovat se až po dobu, po kterou je v postavení žadatele o udělení mezinárodní ochrany, v určeném azylovém zařízení, a to z důvodu veřejného pořádku nebo existuje-li riziko útěku, jde-li o a) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který je povinen být přítomen v jiném členském státě, b) žadatele o udělení mezinárodní ochrany, který byl přemístěn na území poté, co porušil povinnost být přítomen na území, nebo c) rodiče nebo osobu, která odpovídá za nezletilého žadatele o udělení mezinárodní ochrany, kteří žádost o udělení mezinárodní ochrany podali v zařízení pro zajištění cizinců, a není-li vydáno rozhodnutí o zajištění nebo bylo-li zajištění ukončeno. (2) Není-li vydáno rozhodnutí o zajištění nebo bylo-li zajištění ukončeno a žádost o udělení mezinárodní ochrany je posuzována v azylovém řízení na hranicích, ministerstvo v návaznosti na čl. 54 odst. 1 a 2 azylového procedurálního nařízení rozhodne, že žadatel o udělení mezinárodní ochrany je povinen se zdržovat v určeném azylovém zařízení. (3) Je-li vydáno rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2, anebo existuje-li riziko útěku, ministerstvo v případě nutnosti může dále rozhodnout, že je žadatel o udělení mezinárodní ochrany povinen osobně se hlásit ministerstvu v době ministerstvem stanovené; tuto povinnost může ministerstvo uvést i ve výrokové části rozhodnutí podle odstavce 1 nebo 2. (4) Žadatel o udělení mezinárodní ochrany je oprávněn opouštět azylové zařízení pouze mimo dobu nočního klidu stanovenou ubytovacím řádem, pouze se zavazadly, jejichž velikost nevede k podezření o riziku útěku, a je povinen se do azylového zařízení vrátit ten samý den mimo dobu nočního klidu. (5) V případě porušení povinnosti podle odstavců 1 až 4 je policie oprávněna omezit osobní svobodu žadatele o udělení mezinárodní ochrany a zároveň jej dopravit do zařízení určeného ministerstvem. (6) Je-li žadatel o udělení mezinárodní ochrany předvolán k orgánu veřejné moci, je povinen termín předvolání oznámit provozovateli. (7) V rozhodnutí ministerstvo žadatele o udělení mezinárodní ochrany poučí o důsledcích nedodržení povinnosti stanovené rozhodnutím podle odstavců 1 až 3; ustanovení § 22, 24 a 24a se použijí obdobně. (8) Je-li rozhodnutí o omezení svobody pohybu součástí jiného rozhodnutí ministerstva, použijí se ustanovení o opravných prostředcích týkající se příslušného rozhodnutí ministerstva obdobně. (9) Je-li rozhodnuto o omezení svobody pohybu samostatným rozhodnutím, je vydání rozhodnutí prvním úkonem v řízení. Rozklad, obnova řízení ani přezkumné řízení nejsou přípustné; ustanovení § 46f se nepoužije, ustanovení § 46c se použije přiměřeně. Ve věci podání žaloby proti tomuto rozhodnutí a řízení o ní se postupuje podle soudního řádu správního. (10) Ministerstvo postupuje podle odstavců 1 až 9 obdobně, jde-li o postup podle nařízení o návratu z hranice. Rozhodnutí o povinnosti zdržovat se v azylovém zařízení je platné, i po dobu, po kterou se postupuje podle nařízení o návratu z hranice.“. 102. § 50 se zrušuje. 103. V § 50a odst. 1 se za slovo „azylantovi“ vkládají slova „ , který byl po celou dobu řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášen k pobytu v azylovém zařízení,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ , nebo jde-li o dítě narozené na území azylantovi po udělení azylu“. 104. V § 50a se odstavec 2 zrušuje a zároveň se zrušuje označení odstavce 1. 105. V § 52 písm. e) a v § 53b písm. d) se slova „odnětí nebo zániku“ nahrazují slovy „ukončení poskytování“. 106. V § 52 písm. e) a v § 53b písm. d) se za text „§ 18“ vkládá text „odst. 1“. 107. V § 52 písm. f) bodě 1 se slova „vydaný podle tohoto zákona“ zrušují. 108. V § 52 písm. g) a v § 53b písm. f) se slovo „oznámit“ nahrazuje slovy „písemně oznámit“ a číslo „365“ se nahrazuje číslem „90“. 109. V § 52 písm. h) a v § 53a odst. 7 se slova „ , nejpozději však do 60 dnů ode dne pořízení biometrických údajů,“ zrušují. 110. V § 53a odst. 2 se za slova „požívající doplňkové ochrany“ vkládají slova „ , která byla po celou dobu řízení ve věci mezinárodní ochrany hlášena k pobytu v azylovém zařízení,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „nebo jde-li o dítě narozené na území osobě požívající doplňkové ochrany po udělení doplňkové ochrany“. 111. V § 53a se odstavec 1 zrušuje. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 1 až 6. 112. V § 53a se odstavce 2 až 4 zrušují. Dosavadní odstavce 5 a 6 se označují jako odstavce 2 a 3. 113. V § 53b písm. e) bodě 1 se slova „vydaný podle tohoto zákona“ zrušují. 114. V § 53d odst. 1 úvodní části ustanovení a v § 61 odst. 1 větě první se slova „ , kterému byl udělen azyl podle § 12 nebo 13,“ zrušují. 115. V § 53d odstavec 2 zní: „(2) Do požadované doby 5 let nepřetržitého pobytu na území se započítává doba pobytu na dlouhodobé vízum, na povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky a doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany. Dále se započítává doba mezi dnem, kdy byly poskytnuty údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, na jejímž základě k udělení mezinárodní ochrany došlo, a dnem udělení povolení k pobytu podle čl. 24 kvalifikačního nařízení. Doba pobytu na území za účelem studia podle zákona o pobytu cizinců na území České republiky se započítává jednou polovinou.“. 116. V § 53d odst. 3 větě první se slova „a druhé“ zrušují. 117. V § 53d se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Je-li azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany zastižena v jiném členském státě jako neoprávněně pobývající, k již uplynulé požadované době nepřetržitého pobytu se nepřihlíží; to neplatí, pokud azylant nebo osoba požívající doplňkové ochrany prokáže, že důvodem neoprávněného pobytu byly důvody na jeho vůli nezávislé.“. 118. V § 53e odstavec 2 zní: „(2) Právní postavení rezidenta na území zaniká odnětím nebo neprodloužením azylu podle čl. 14 odst. 1 písm. b) nebo c) kvalifikačního nařízení, odnětím nebo neprodloužením doplňkové ochrany podle čl. 19 odst. 1 písm. b) nebo c) kvalifikačního nařízení.“. 119. V § 53e odst. 3 se za slovo „zániku“ vkládá slovo „ , neprodloužení“. 120. V § 53f odst. 2 se text „e)“ nahrazuje textem „d)“. 121. V části první hlavě VI nadpisu dílu 5 se slova „Povinnost cizince vycestovat“ nahrazují slovy „Dobrovolný návrat“. 122. § 54 se zrušuje. 123. V § 56a odstavec 2 zní: „(2) Letecká společnost, která na území České republiky přepravila cizince podle odstavce 1, je povinna tohoto cizince dopravit z území České republiky v případě, že rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, kterým nebyla mezinárodní ochrana udělena, bylo vydáno v azylovém řízení na hranicích.“. 124. Za § 56b se vkládají nové § 56c a 56d, které znějí: