§ 68a Zákon, kterým se mění zákon č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony – Opatření při zajištění cizinců bez provedené zdravotní prohlídky

§ 68a Opatření při zajištění cizinců bez provedené zdravotní prohlídky (1) V případě, že Policie České republiky zajistí cizince, který neoprávněně pobývá na území České republiky, a zjistí, že u cizince nebylo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)111) (dále jen „nařízení o prověřování“) provedeno prvotní prověřování, ač provedeno být mělo, provede zdravotní prohlídku podle nařízení o prověřování pracovník místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, který absolvoval zdravotnické vzdělání v magisterském studijním programu v oblasti vzdělávání všeobecné lékařství, v oblasti vzdělávání zdravotnické obory se zaměřením na přípravu odborného pracovníka v ochraně a podpoře veřejného zdraví, v oboru všeobecná sestra nebo zdravotnický záchranář. (2) Zdravotní prohlídka podle odstavce 1 se provádí zpravidla v místě, kde je cizinec zajištěn, nebo u místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví, a to za účelem orientačního zjištění potřeby poskytnutí zdravotních služeb zadrženému cizinci a zjištění potřeby izolace takové osoby z důvodu ochrany veřejného zdraví, a to v rozsahu posouzení přítomnosti vnějších a pozorovatelných příznaků infekčního a parazitárního onemocnění u jeho osoby nebo posouzení jejího vnějšího stavu vyžadujícího poskytnutí zdravotních služeb. O výsledku prohlídky vyhotoví místně příslušný orgán ochrany veřejného zdraví na místě záznam a předá jej Policii České republiky, která osobu zajistila. (3) Zdravotní prohlídku podle odstavce 2 provede pracovník místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví bez zbytečného odkladu tak, aby neohrozil provedení ostatních úkonů Policie České republiky v době zajištění podle zákona o policii. (4) Další postup vůči cizinci v souladu s jinými právními předpisy a s nařízením o prověřování na základě vyhotoveného záznamu o zdravotní prohlídce podle odstavce 2 zajistí v rámci svých oprávnění Policie České republiky. 111) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817.“. 5. V § 80 odst. 1 písm. h) se za slovo „onemocnění“ vkládají slova „a při rozsáhlé mimořádné situaci v oblasti veřejného zdraví“. 6. V § 80 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno za), které zní: „za) v případě rozsáhlé mimořádné situace v oblasti veřejného zdraví zašle Ministerstvu vnitra návrh na dočasné znovuzavedení nebo prodloužení ochrany vnitřních hranic, je-li takové opatření nezbytné.“. ČÁST SEDMÁ Čl. X Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění zákona č. 192/2003 Sb., zákona č. 22/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 159/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 314/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 320/2009 Sb., zákona č. 118/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 294/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 130/2011 Sb., zákona č. 303/2011 Sb., zákona č. 275/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 322/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 365/2017 Sb., zákona č. 38/2019 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 77/2021 Sb., zákona č. 218/2021 Sb., zákona č. 284/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 89/2024 Sb., zákona č. 268/2024 Sb., zákona č. 448/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb. a zákona č. 269/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 14 odstavec 5 zní: „(5) Asistent soudce je oprávněn podílet se na rozhodovací činnosti soudu v rozsahu stanoveném pro vyšší soudní úředníky zákonem o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství, jehož ustanovení se na asistenta soudce použijí přiměřeně.“. 2. V § 16 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova „nebo jím pověřený člen senátu“. 3. V § 31 odst. 2 se slovo „Ve“ nahrazuje slovy „Specializovaný samosoudce rozhoduje o žalobách proti rozhodnutí správního orgánu, o ochraně proti nečinnosti správního orgánu a ochraně před nezákonným zásahem správního orgánu ve“, za slova „pěstounské péče,“ se vkládají slova „náhradního výživného,“, za slova „100 000 Kč,“ se vkládají slova „bodového hodnocení porušení povinnosti evidovaného v registru řidičů,“, za slova „krátkodobého víza,“ se vkládají slova „dočasné ochrany,“ a na konci odstavce se slova „ , rozhoduje specializovaný samosoudce“ zrušují. 4. V § 31 odst. 3 se slovo „tento“ zrušuje, za slova „předseda senátu“ se vkládají slova „ ; rozhodováním nebo činěním těchto úkonů může předseda senátu pověřit jiného člena senátu“. 5. V § 34 odst. 3 se věta první nahrazuje větou „Nestanoví-li zákon jinak nebo nevylučuje-li to povaha procesního práva, má osoba zúčastněná na řízení stejná procesní práva a povinnosti jako účastník.“. 6. V § 37 odst. 2 se za slovo „předmětem,“ vkládají slova „včetně příloh“, slova „ , ústně do protokolu, popřípadě v elektronické formě“ se nahrazují slovy „v listinné nebo elektronické podobě“, věta druhá se zrušuje a na konci odstavce se doplňuje věta „Má-li osoba nebo její zástupce podle zvláštního zákona zpřístupněnu datovou schránku, která se zřizuje bez žádosti, činí tato osoba nebo její zástupce podání včetně příloh v elektronické podobě; není-li v odůvodněných případech možné takto učinit podání nebo takto zaslat přílohy, lze tak s uvedením důvodu učinit v listinné podobě.“. 7. V § 37 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 8 zní: „(3) Z každého podání musí být zřejmé, čeho se týká, kdo jej činí, proti komu směřuje, co navrhuje, a musí být podepsáno a datováno. Je-li podání ve věci samé činěno v elektronické podobě, je náležitost podpisu splněna jakýmkoliv způsobem, se kterým zvláštní zákon spojuje účinky vlastnoručního podpisu8); to platí i pro jiná podání učiněná v elektronické podobě, stanoví-li to předseda senátu. Ten, kdo činí podání, (dále jen „podatel“) v podání uvede o své osobě jméno, příjmení, datum narození a bydliště, je-li fyzickou osobou, nebo obchodní firmu nebo název, sídlo a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, je-li právnickou osobou. Jiné osobní údaje uvede fyzická osoba jen tehdy, je-li toho třeba s ohledem na povahu věci, která má být soudem projednána. K podání musí být připojeny listiny, kterých se podatel dovolává. Podání v listinné podobě, které je třeba doručit ostatním účastníkům a osobám na řízení zúčastněným, musí být předloženo v potřebném počtu stejnopisů. 8) § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů. § 6 odst. 1 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění zákona č. 261/2021 Sb. § 8 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.“. 8. V § 42 odstavec 3 zní: „(3) Je-li podání účastníka ve věci samé činěno v elektronické podobě a nelze-li z podání zjistit údaje potřebné k doručování, soud doručí výzvu k odstranění vady podání na elektronickou adresu, ze které takové podání soudu došlo. Za okamžik doručení výzvy se považuje desátý den od jejího odeslání soudem, není-li prokázáno dřívější doručení.“. 9. V § 45 odst. 1 se slova „výpisy a opisy nebo žádat, aby mu byl takový výpis nebo opis vydán“ nahrazují slovy „kopie, výpisy a opisy nebo žádat, aby jim byla taková kopie, výpis nebo opis vydán, a to i v elektronické podobě“. 10. V § 46 odst. 1 písm. d) se slovo „tohoto“ zrušuje. 11. V § 46 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) návrh sleduje zjevné zneužití práva.“. 12. V § 49 se na začátek odstavce 5 vkládá věta „Při jednání soud provádí dokazování.“. 13. V § 49 se odstavec 10 zrušuje. Dosavadní odstavce 11 až 14 se označují jako odstavce 10 až 13. 14. V § 49 odstavec 10 zní: „(10) Není-li možné vyhlásit rozsudek po skončení jednání, které mu předcházelo, vyhlásí jej soud do deseti dnů po skončení tohoto jednání. Bude-li rozsudek vyhlašován ústně, oznámí předseda senátu na konci jednání účastníkům den a hodinu vyhlášení.“. 15. V § 49 se odstavec 11 zrušuje. Dosavadní odstavce 12 a 13 se označují jako odstavce 11 a 12. 16. V § 49 odst. 11 větě druhé se slova „se uchovává na trvalém nosiči dat, který“ zrušují, ve větě čtvrté se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“ a věta poslední se nahrazuje větou „Osobní údaje se v protokolu uvádějí jen v nezbytně nutném rozsahu.“. 17. V § 50 větě druhé se slovo „Soud“ nahrazuje slovy „Předseda senátu“. 18. V § 51 odst. 1 větě první se slova „to účastníci“ nahrazují slovy „lze ve věci rozhodnout jen na základě listinných důkazů, k nimž měli účastníci možnost se vyjádřit nebo které jsou jim známy, a účastníci to“. 19. V § 52 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Soud může určit s ohledem na konkrétní okolnosti řízení a jeho průběh okamžik, do kterého nejpozději mohou účastníci uvést nová tvrzení a označit důkazy k jejich prokázání. K později uvedeným tvrzením a označeným důkazům smí soud přihlédnout jen tehdy, jestliže nastaly po rozhodném dni nebo jestliže je účastník bez své viny nemohl včas uvést.“. 20. V § 54 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Rozsudek musí být vyhlášen jménem republiky a veřejně. Jakmile soud vyhlásí rozsudek, je jím vázán.“. 21. V § 54 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 a 3, které znějí: „(2) Rozsudek soud vyhlašuje ústně nebo vyvěšením jeho plného nebo zkráceného znění na úřední desce soudu po dobu čtrnácti dnů; den vyhlášení se na písemném vyhotovení rozsudku poznamená. Ve zkráceném znění soud uvede alespoň výrok a nosné důvody rozsudku. K ústnímu vyhlášení rozsudku není nutné ustanovit tlumočníka a účastníci se o něm nevyrozumívají samostatnými přípisy. (3) Obsahuje-li rozsudek vyhlašovaný na úřední desce soudu zvláštní kategorii osobních údajů nebo je-li tento rozsudek vyhlašován ve věci mezinárodní ochrany, soud osobní údaje pro účely vyvěšení anonymizuje nebo učiní jiná vhodná opatření k jejich ochraně.“. Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 4 až 9. 22. V § 56 odst. 3 se za slova „donucení správního orgánu,“ vkládají slova „není-li předmětem řízení pouze určení jejich nezákonnosti,“ a za slova „svobody cizince,“ se vkládají slova „ledaže omezení osobní svobody již netrvá,“. 23. V § 59 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Nebude-li záloha složena, nemusí soud návrhu na provedení důkazu vyhovět; o tom musí být účastník poučen.“. 24. V § 60 se na konci textu odstavce 3 doplňují slova „ , ledaže se navrhovatel tohoto práva v zájmu uspokojení vzdal“. 25. V § 60 odst. 5 se za slova „má právo na náhradu“ vkládají slova „nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci, pokud bránila své právo, které jí vyplývalo z rozhodnutí nebo jiného úkonu napadeného žalobou. V ostatních případech má právo na náhradu“. 26. V § 62 odst. 1 se za slovo „osob“ vkládají slova „ , ledaže s tím tyto osoby vyslovily souhlas“. 27. V § 62 se doplňuje odstavec 6, který zní: „(6) Předseda senátu může poučit odpůrce o možnosti uspokojit navrhovatele. Přitom jej upozorní na právní úpravu a na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu týkající se projednávané věci. Předseda senátu může také poučit navrhovatele o tom, že se může v zájmu uspokojení vzdát práva na náhradu nákladů řízení.“. 28. V § 65 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Za rozhodnutí se považuje také závazné stanovisko, které brání vydání povolení či souhlasu.“. 29. V § 68 se na konci písmene e) čárka nahrazuje tečkou a písmeno f) se zrušuje. 30. V § 71 odst. 1 se na konci textu písmene a) doplňují slova „ , a pokud se žalobci rozhodnutí neoznamuje, den, kdy se žalobce prokazatelně s rozhodnutím seznámil“. 31. V § 71 odst. 2 se za slova „napadeného rozhodnutí“ vkládají slova „a rozhodnutí správního orgánu vydaného v prvním stupni, bylo-li mu oznámeno“. 32. V § 72 se na konci odstavce 1 doplňuje věta „Pokud se žalobci rozhodnutí neoznamuje, běží tato lhůta ode dne, kdy se žalobce prokazatelně s rozhodnutím seznámil; nejpozději lze však žalobu podat do jednoho roku od právní moci napadeného rozhodnutí.“. 33. V § 75 odst. 2 se slova „a neumožňuje-li tento zákon žalobci napadnout takový úkon samostatnou žalobou ve správním soudnictví“ zrušují a na konci odstavce 2 se doplňují věty „Před rozhodnutím o námitce soud umožní správnímu orgánu, o jehož úkon jde, aby se k námitce vyjádřil. Shledá-li soud žalobní námitku důvodnou, zruší přezkoumávaný úkon samostatným výrokem pro nezákonnost.“. 34. V § 78 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Přezkoumával-li se v řízení jiný úkon správního orgánu, který byl závazným podkladem napadeného rozhodnutí, doručí soud rozsudek nebo jiné rozhodnutí, kterým se řízení končí, také správnímu orgánu, o jehož úkon jde.“. 35. V § 93 se na konci odstavce 1 doplňují věty „Kandidáta, který je účastníkem, zastupuje v řízení volební strana, na jejíž kandidátní listině byl tento kandidát uveden, ledaže kandidát soudu písemně sdělí, že bude v řízení jednat samostatně. Jestliže volební strana nemá právní osobnost, jedná za ni v řízení její zmocněnec podle zvláštního zákona, a není-li ho, osoba uvedená mezi navrhovateli kandidáta nebo na kandidátní listině na prvním místě.“. 36. V § 93 odstavec 5 zní: „(5) Rozhodnutí a jiné písemnosti v řízení soud doručuje účastníkům a osobám zúčastněným na řízení vyvěšením na úřední desce soudu. Rozhodnutí, o kterém to stanoví předseda senátu, a rozhodnutí, kterým se řízení končí, vedle toho soud doručí zvlášť účastníkům a osobám zúčastněným na řízení. Zvlášť se doručuje i osobě, které je v rozhodnutí uložena povinnost něco konat. Rozhodnutí nabývá právní moci dnem vyvěšení.“. 37. V § 101a odst. 1 věta poslední zní: „Ten, kdo je oprávněn ve věci, ve které bylo opatření obecné povahy užito, podat ve správním soudnictví žalobu nebo jiný návrh, může současně s takovou žalobou nebo návrhem navrhnout zrušení tohoto opatření obecné povahy nebo jeho části; jsou-li však žaloba nebo jiný návrh podávány po uplynutí lhůty podle § 101b odst. 1, může navrhnout pouze, aby soud rozhodl, že se takové opatření obecné povahy nebo jeho část v této věci nepoužijí, pokud by jinak byly dány důvody pro jejich zrušení.“ a na konci odstavce se doplňuje věta „Soud umožní tomu, kdo napadené opatření obecné povahy vydal, aby se k návrhu na nepoužití opatření obecné povahy nebo jeho části vyjádřil; ustanovení § 78 odst. 8 se použije obdobně.“. 38. V § 101d odst. 3 se slovo „vždy“ zrušuje, slovo „a“ se nahrazuje slovem „nebo“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „ ; při tom je povinen zohlednit práva osob nabytá v dobré víře a ochranu veřejného zájmu“. 39. V § 104 odst. 3 písm. b) se slovo „nebo“ zrušuje. 40. V § 104 odst. 3 se na začátek písmene c) vkládají slova „kterým bylo rozhodnuto o návrhu na přiznání odkladného účinku nebo nařízení předběžného opatření, anebo proti jinému rozhodnutí,“. 41. V § 104 odst. 3 se na konci písmene c) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena d) a e), která znějí: „d) kterým bylo rozhodnuto o žádosti o osvobození od soudního poplatku nebo o povinnosti zaplatit soudní poplatek, e) kterým bylo rozhodnuto o návrhu na ustanovení zástupce.“. 42. V § 110 odstavec 2 zní: „(2) Zruší-li Nejvyšší správní soud rozhodnutí krajského soudu, může současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu sám o žalobě nebo návrhu rozhodnout, pokud byly pro takový postup důvody již v řízení před krajským soudem a jestliže dosavadní výsledky řízení ukazují, že je možné o věci rozhodnout. Ustanovení upravující rozhodování v řízení před krajským soudem se použijí obdobně.“. 43. V § 110 se doplňuje odstavec 5, který zní: „(5) Rozhoduje-li Nejvyšší správní soud o kasační stížnosti v obdobné věci, která již byla předmětem řízení před tímto soudem, může v odůvodnění svého rozhodnutí poukázat už jen na svá dřívější rozhodnutí, jejichž převzatou část v odůvodnění uvede.“. Čl. XI 1. Není-li dále stanoveno jinak, použije se zákon č. 150/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, i pro řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; právní účinky úkonů, které v řízení nastaly přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány. 2. Na řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se použijí § 31 odst. 2 a § 60 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; ustanovení § 93 odst. 1 a 5 zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, se v těchto řízeních nepoužijí. 3. Kasační stížnosti podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají podle zákona č. 150/2002 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. ČÁST OSMÁ Čl. XII Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění zákona č. 168/2005 Sb., zákona č. 202/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 350/2005 Sb., zákona č. 382/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 495/2005 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 159/2007 Sb., zákona č. 181/2007 Sb., zákona č. 213/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 362/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 57/2008 Sb., zákona č. 124/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 479/2008 Sb., zákona č. 158/2009 Sb., zákona č. 223/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 326/2009 Sb., zákona č. 362/2009 Sb., zákona č. 149/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 365/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., zákona č. 1/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 437/2012 Sb., zákona č. 505/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 136/2014 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 84/2015 Sb., zákona č. 131/2015 Sb., zákona č. 203/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 317/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb., zákona č. 190/2016 Sb., zákona č. 24/2017 Sb., zákona č. 93/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 206/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 327/2017 Sb., zákona č. 176/2019 Sb., zákona č. 210/2019 Sb., zákona č. 277/2019 Sb., zákona č. 365/2019 Sb., zákona č. 33/2020 Sb., zákona č. 161/2020 Sb., zákona č. 285/2020 Sb., zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 274/2021 Sb., zákona č. 216/2022 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 125/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 349/2023 Sb., zákona č. 408/2023 Sb., zákona č. 412/2023 Sb., zákona č. 418/2023 Sb., zákona č. 230/2024 Sb., zákona č. 263/2024 Sb., zákona č. 470/2024 Sb., zákona č. 77/2025 Sb., zákona č. 120/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 97 písm. d) se za slova „kterému bylo“ vkládají slova „vydáno potvrzení o strpění podle § 28 zákona o azylu,“. 2. V § 97 písmeno e) zní: „e) který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo cizincem, kterému bylo poté vydáno potvrzení o strpění.“. 3. V § 99 písmeno a) zní: „a) který je žadatelem o udělení mezinárodní ochrany nebo cizincem, kterému bylo vydáno potvrzení o strpění, a kteří nemají právo setrvat na území, neuplynulo 6 měsíců ode dne podání žádosti o udělení mezinárodní ochrany a v této době bylo vydáno rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany nebo rozhodnutí o přemístění podle čl. 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1351,“. ČÁST DEVÁTÁ Čl. XIII Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 158/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 342/2006 Sb., zákona č. 624/2006 Sb., zákona č. 217/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 343/2007 Sb., zákona č. 58/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 242/2008 Sb., zákona č. 243/2008 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 49/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 378/2009 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 331/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 370/2012 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 82/2015 Sb., zákona č. 178/2016 Sb., zákona č. 230/2016 Sb., zákona č. 101/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 167/2018 Sb., zákona č. 46/2019 Sb., zákona č. 284/2020 Sb., zákona č. 349/2020 Sb., zákona č. 403/2020 Sb., zákona č. 94/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb., zákona č. 152/2023 Sb., zákona č. 183/2023 Sb., zákona č. 421/2023 Sb., zákona č. 35/2025 Sb., zákona č. 52/2025 Sb., zákona č. 152/2025 Sb., zákona č. 232/2025 Sb., zákona č. 239/2025 Sb., zákona č. 267/2025 Sb. a zákona č. 268/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 20 odst. 2 se na konci textu písmene c) doplňují slova „nebo jsou žadateli o udělení mezinárodní ochrany13d)“. 2. Poznámky pod čarou č. 13b, 13c a 13d znějí: „13b) Čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair. 13c) Čl. 23 odst. 2 a čl. 27 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany. 13d) Čl. 16 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1346 ze dne 14. května 2024, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu.“. ČÁST DESÁTÁ Čl. XIV Příloha k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, se mění takto: 1. V položce 115 písmeno d) zní: „d)Vydání cestovního průkazu nebo cestovního průkazu totožnosti anebo cestovního dokladu pro cizince na základě mezinárodní smlouvyKč 600-cizincům mladším 15 letKč 100“. 2. V položce 115 se část Osvobození včetně nadpisu zrušuje. 3. V položce 116 odst. 2 písm. c) se slova „ , azylantovi, osobě požívající doplňkové ochrany“ zrušují. 4. V položce 116 odst. 2 se písmeno d) zrušuje. 5. V položce 116 části Předmětem poplatku není v bodě 2 se za slovo „vydání“ vkládají slova „a všechna prodloužení platnosti“ a za slovo „nebo“ se vkládají slova „první vydání“. ČÁST JEDENÁCTÁ Čl. XV Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 65/2017 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 222/2017 Sb., zákona č. 304/2017 Sb., zákona č. 111/2019 Sb., zákona č. 374/2021 Sb., zákona č. 418/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 78/2025 Sb., zákona č. 173/2025 Sb., zákona č. 218/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb. a zákona č. 230/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 27 odst. 1 se na konci písmene c) slovo „nebo“ zrušuje. 2. V § 27 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno e), které včetně poznámky pod čarou č. 55 zní: „e) je důvod se domnívat, že cizinec podléhá prvotnímu prověřování podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/135655), nebo prvotní prověřování probíhá. 55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/1356 ze dne 14. května 2024, kterým se zavádí prověřování státních příslušníků třetích zemí na vnějších hranicích a mění nařízení (ES) č. 767/2008, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240 a (EU) 2019/817.“. 3. V § 27 se doplňuje odstavec 4, který zní: „(4) Zajištění podle odstavce 1 písm. e) může trvat nejdéle 72 hodin od okamžiku omezení osobní svobody, probíhá-li prvotní prověřování.“. ČÁST DVANÁCTÁ Čl. XVI Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění zákona č. 306/2009 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 360/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 494/2012 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 259/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 165/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 321/2016 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb., zákona č. 55/2017 Sb., zákona č. 58/2017 Sb., zákona č. 204/2017 Sb., zákona č. 287/2018 Sb., zákona č. 315/2019 Sb., zákona č. 114/2020 Sb., zákona č. 165/2020 Sb., zákona č. 333/2020 Sb., zákona č. 336/2020 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 206/2021 Sb., zákona č. 220/2021 Sb., zákona č. 417/2021 Sb., zákona č. 130/2022 Sb., zákona č. 240/2022 Sb., zákona č. 422/2022 Sb., zákona č. 429/2022 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 123/2024 Sb., zákona č. 166/2024 Sb., zákona č. 268/2024 Sb., zákona č. 321/2024 Sb., zákona č. 24/2025 Sb., zákona č. 220/2025 Sb., zákona č. 250/2025 Sb. a zákona č. 270/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 80 odstavec 1 zní: „(1) Soud může uložit pachateli, který není občanem České republiky, trest vyhoštění z území České republiky, a to jako trest samostatný nebo i vedle jiného trestu, vyžaduje-li to bezpečnost lidí nebo majetku, anebo jiný obecný zájem; jako samostatný trest může být trest vyhoštění uložen, jestliže vzhledem k povaze a závažnosti spáchaného trestného činu a osobě a poměrům pachatele uložení jiného trestu není třeba. Soud uložení tohoto trestu zváží zejména tehdy, pokud pachatel spáchal a) zvlášť závažný zločin, kterým byla nebo měla být způsobena smrt, nejde-li o trestný čin zabití (§ 141), těžká újma na zdraví nebo jiný zvlášť závažný následek, kterým byla nebo měla být způsobena škoda velkého rozsahu anebo kterým byl nebo měl být získán prospěch velkého rozsahu, b) zvlášť závažný zločin, kterého se dopustil jako člen organizované skupiny nebo ve spojení s organizovanou skupinou, zločin, kterého se dopustil ve prospěch organizované zločinecké skupiny, nebo trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361), c) trestný čin, znakem jehož skutkové podstaty je úmysl umožnit nebo usnadnit spáchání teroristického trestného činu, trestného činu účasti na teroristické skupině (§ 312a), financování terorismu (§ 312d), podpory a propagace terorismu podle § 312e odst. 3 nebo vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f), d) zvlášť závažný zločin uvedený v hlavách třetí, sedmé a třinácté zvláštní části tohoto zákona, nebo e) úmyslný trestný čin uvedený v hlavě deváté zvláštní části tohoto zákona nebo trestný čin mučení a jiného nelidského a krutého zacházení podle § 149 odst. 3, obchodování s lidmi (§ 168), braní rukojmí (§ 174), násilného překročení státní hranice (§ 339), organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340) nebo napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky podle § 341 odst. 2 až 4.“. 2. V § 80 odst. 3 se na konci textu písmene a) doplňují slova „a nelze ho vyhostit do země jeho posledního trvalého pobytu“. ČÁST TŘINÁCTÁ Čl. XVII Zákon č. 191/2016 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně souvisejících zákonů (zákon o ochraně státních hranic), ve znění zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 277/2019 Sb. a zákona č. 218/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 6 se doplňuje odstavec 8, který zní: „(8) Pro postup podle čl. 5 odst. 4 Schengenského hraničního kodexu se odstavce 3 až 7 použijí obdobně.“. 2. V § 10 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo vnitra vyhlásí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv termín spuštění využívání Systému vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu na hraničních přechodech vyplývající z přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího pravidla určení termínu spuštění tohoto systému.“. ČÁST ČTRNÁCTÁ Čl. XVIII Zákon č. 65/2022 Sb., o některých opatřeních v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace, ve znění zákona č. 175/2022 Sb., zákona č. 198/2022 Sb., zákona č. 20/2023 Sb., zákona č. 75/2023 Sb., zákona č. 173/2023 Sb., zákona č. 454/2023 Sb. a zákona č. 24/2025 Sb., se mění takto: 1. V § 3 se doplňuje odstavec 3, který zní: „(3) Ministerstvo vnitra zašle Evropské komisi oznámení o riziku vyčerpání kapacit pro zvládání následků plynoucích z hromadného přílivu vysídlených osob a potřebě přijetí opatření k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob. Oznámení podle věty první zveřejní Ministerstvo vnitra na svých internetových stránkách.“. 2. V § 5 odst. 1 se na konci písmene d) slovo „nebo“ zrušuje. 3. V § 5 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „ , nebo“ a doplňuje se písmeno f), které včetně poznámky pod čarou č. 5 zní: „f) je podána cizincem, který je nebo byl držitelem dočasné ochrany v jiném členském státě Evropské unie nebo státě uplatňujícím Schengenský hraniční kodex5) v plném rozsahu, poté, co Ministerstvo vnitra Evropské komisi zaslalo oznámení podle § 3 odst. 3. 5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex), v platném znění.“. ČÁST PATNÁCTÁ Čl. XIX Tento zákon nabývá účinnosti dnem 12. června 2026, s výjimkou ustanovení a) čl. I bodů 18, 19, 21, 36, 45, 54, 58, 73, 76, 103, 104, 108, 110, 129, 141 až 143, 146 až 149, 157, 163 až 170, 175, 176, 179, 184 až 187, 189, 190, 195 a 201, čl. II bodů 1, 2, 6 a 9, čl. III bodu 2, pokud jde o § 12, čl. III bodů 22, 25, 31 až 36, 39, 49 až 57, 59, 65, 67 až 71, čl. III bodu 72, pokud jde o § 163 odst. 2 písm. l), čl. III bodu 74, čl. III bodu 75, pokud jde o § 164 odst. 2 písm. b), čl. III bodů 76, 77, 80 až 82, 84, 85 a 87 až 89 a 91, čl. IV bodů 1, 3 a 4, čl. VII, čl. IX bodů 1 až 3, 5 a 6, čl. XIII, XVI a XVII, která nabývají účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, b) čl. III bodů 4 až 21, 29 a 30 a čl. X a XI, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2026, a c) čl. I bodů 14 a 15, čl. III bodu 79 a čl. XVIII, která nabývají účinnosti prvním dnem následujícím po dni jeho vyhlášení. Pekarová Adamová v. r. Pavel v. r. Fiala v. r.