§ 41l Zákon, kterým se mění zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů – Přechodné ustanovení

§ 41l Přechodné ustanovení (1) Pobočky zahraničních bank se nemusí účastnit systému pojištění pohledávek z vkladů, pokud svůj záměr oznámí České národní bance a současně jí prokáží, že systém pojištění pohledávek z vkladů, na kterém jsou účastny, zaručuje oprávněným osobám nejméně stejný stupeň ochrany jako systém pojištění pohledávek z vkladů podle tohoto zákona. (2) Povinnost pobočky zahraniční banky zaplatit příspěvek do Fondu za příslušnou část kalendářního roku, ve kterém učinila oznámení podle odstavce 1, tím není dotčena.“. Čl. II Fond pojištění vkladů (dále jen „Fond“) vyplatí fyzickým a právnickým osobám, které byly vkladateli ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka u Pragobanky, a. s. Praha, nyní v konkursu, u Universal banky, a. s., Ústí nad Labem, nyní v konkursu, u Moravia banky, a. s., Frýdek-Místek, nyní v konkursu, u Kreditní banky Plzeň, a. s., nyní v konkursu, u Plzeňské banky, a. s., nyní v konkursu, u Union banky, a. s., nyní v konkursu (dále jen „banky“), dodatečnou náhradu za veškeré pohledávky z jejich vkladů v domácí i cizí měně vedených u těchto bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí povolení působit jako banka až do výše 4 miliónů Kč každému vkladateli. Při výplatě dodatečných náhrad se postupuje přiměřeně podle § 41d až 41g, mimo odstavce 2 § 41e, zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že vyplacenou dodatečnou náhradu Fond sníží o již vyplacenou náhradu. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Dodatečná náhrada bude vyplacena každému, kdo byl vkladatelem u výše uvedených bank ke dni zahájení správního řízení o odnětí jejich povolení působit jako banka. Dodatečná náhrada se vyplatí rovněž dědicům fyzických osob a právním nástupcům právnických osob. Ke dni zahájení výplaty dodatečných náhrad se snižuje pohledávka vkladatele za bankou o částku rovnající se jeho právu na dodatečnou náhradu z Fondu. Fond se dnem zahájení výplaty dodatečných náhrad stává věřitelem bank ve výši práv vkladatelů bank na plnění z Fondu. Výplata dodatečných náhrad podle tohoto ustanovení musí být zahájena do 4 měsíců od účinnosti tohoto zákona. Vkladatelům bank ani jiným osobám v souvislosti s výplatou dodatečné náhrady dle tohoto přechodného ustanovení zákona nenáleží jiné nároky než ty, které vyplývají z tohoto přechodného ustanovení zákona. Nárok dle tohoto přechodného ustanovení zákona se vztahuje na vkladatele těch bank výslovně uvedených v tomto ustanovení zákona, na vkladatele jiných bank se toto ustanovení nevztahuje a tito mají v případě nastalé neschopnosti banky dostát závazkům vůči vkladatelům nárok na náhradu ve výši stanovené zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů. Čl. III Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení. Klaus v. r. Havel v. r. Zeman v. r.