§ 141 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 141 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 141 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stanoví, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení a vymezuje, proti jakým usnesením a za jakých podmínek je stížnost přípustná.
§ 141 STÍŽNOST A ŘÍZENÍ O NÍ
(1) Opravným prostředkem proti usnesení je stížnost.
(2) Stížností lze napadnout každé usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu. Usnesení soudu a prokurátora lze stížností napadnout jen v těch případech, kde to zákon výslovně připouští a jestliže rozhodují ve věci v prvním stupni. Proti usnesení generálního prokurátora a nejvyššího soudu není stížnost přípustná.
(3) Stížnost má odkladný účinek, jen kde to zákon výslovně stanoví.
Výklad
Stručně
Paragraf 141 zákona č. 32/1970 Sb., trestní řád, stanoví, že stížnost je opravným prostředkem proti usnesení a vymezuje, proti jakým usnesením a za jakých podmínek je stížnost přípustná.
Co to znamená v praxi
Proti usnesení vyšetřovatele nebo vyhledávacího orgánu lze podat stížnost vždy.
Proti usnesení soudu a prokurátora je stížnost přípustná pouze tehdy, pokud to zákon výslovně dovoluje a pokud rozhodovali v prvním stupni.
Stížnost proti usnesení generálního prokurátora a Nejvyššího soudu není možná.
Podaná stížnost má odkladný účinek (tj. odkládá vykonatelnost napadeného usnesení) jen v případech, kdy to zákon výslovně stanoví.
Na co si dát pozor
Při podávání stížnosti proti usnesení soudu nebo prokurátora je nutné ověřit, zda zákon v konkrétním případě stížnost výslovně připouští.
Je důležité si uvědomit, že stížnost automaticky neznamená odklad vykonatelnosti usnesení, pokud to zákon výslovně neuvádí.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.