§ 215 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) – Součinnost stran při dokazování
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 215 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 215 zákona č. 32/1970 Sb. stanoví, že účastníci trestního řízení mohou s povolením předsedy senátu klást otázky vyslýchaným osobám a že po provedení všech důkazů předseda senátu zjišťuje, zda strany nemají návrhy na doplnění dokazování.
§ 215 Součinnost stran při dokazování
(1) Prokurátor, společenský žalobce, společenský obhájce, obžalovaný, jeho obhájce a zákonný zástupce, zúčastněná osoba, poškozený a jejich zmocněnci mohou se souhlasem předsedy senátu klást vyslýchaným otázky, a to zpravidla tehdy, když předseda senátu své dotazy skončil a když už nemají otázek členové senátu.
(2) Po provedení všech důkazů zjistí předseda senátu, zda strany nečiní návrhy na doplnění dokazování.
Oddíl pátý
Výklad
Stručně
Paragraf 215 zákona č. 32/1970 Sb. stanoví, že účastníci trestního řízení mohou s povolením předsedy senátu klást otázky vyslýchaným osobám a že po provedení všech důkazů předseda senátu zjišťuje, zda strany nemají návrhy na doplnění dokazování.
Co to znamená v praxi
Účastníci řízení, jako je prokurátor, obžalovaný, jeho obhájce, poškozený a další, mají právo aktivně se podílet na dokazování kladením otázek.
Kladení otázek je možné pouze se souhlasem předsedy senátu a zpravidla až poté, co své dotazy ukončí předseda senátu a členové senátu.
Po provedení všech důkazů je dán prostor stranám, aby navrhly další důkazy, pokud je považují za potřebné.
Na co si dát pozor
Právo klást otázky není absolutní, je podmíněno souhlasem předsedy senátu.
Pořadí kladení otázek je zpravidla stanoveno tak, že nejdříve se ptá předseda senátu a členové senátu, a teprve poté strany.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.