§ 226 Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád)
Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) · 32/1970 Sb. · § 226 · Trestní právo
Stručně: Paragraf 226 stanovuje pět konkrétních důvodů, pro které soud musí zprostit obžalovaného obžaloby, tedy rozhodnout, že obžalovaný není vinen.
§ 226
Soud zprostí obžalovaného obžaloby,
a) nebylo-li prokázáno, že se stal skutek, pro nějž je obžalovaný stíhán,
b) není-li tento skutek trestným činem,
c) nebylo-li prokázáno, že tento skutek spáchal obžalovaný,
d) není-li obžalovaný pro nepříčetnost trestně odpovědný, nebo
e) zanikla-li trestnost činu.
Výklad
Stručně
Paragraf 226 stanovuje pět konkrétních důvodů, pro které soud musí zprostit obžalovaného obžaloby, tedy rozhodnout, že obžalovaný není vinen.
Co to znamená v praxi
Pokud se během soudního řízení neprokáže, že se skutek, pro který je obžalovaný stíhán, vůbec stal, soud obžalovaného zprostí.
Jestliže skutek, který se stal, není podle zákona trestným činem, soud obžalovaného zprostí.
Není-li prokázáno, že skutek spáchal právě obžalovaný, soud ho zprostí.
V případě, že obžalovaný není trestně odpovědný kvůli nepříčetnosti (např. duševní choroba), soud ho zprostí.
Pokud trestnost činu zanikla (např. uplynutím promlčecí doby), soud obžalovaného zprostí.
Na co si dát pozor
Zproštění obžaloby znamená, že obžalovaný není uznán vinným a trestní stíhání proti němu končí bez odsouzení.
Tyto důvody pro zproštění obžaloby jsou taxativní, což znamená, že soud může zprostit obžalovaného pouze z jednoho z těchto pěti uvedených důvodů.
Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.